Mimi LIVE! Toby (10): Létající miminko

Milí čtenáři,

dovolenou v Čechách jsme ve zdraví přežili a už Vám píši opět z Belgie. Jak jsem již minule zmiňovala, vydali jsme se do Čech poprvé letadlem. Měla jsem z toho trochu obavy, ale ukázalo se, že naprosto zbytečné. 

Všude jsme mohli projít přednostně a kočárek jsme odevzdávali až těsně před nástupem do letadla. Také nikdo nic nenamítal ohledně toho, co si bereme na palubu pro malého, takže jsem pronesla bez námitek tekutiny (mlíčko, čaj na žízeň, přesnídávku). Už během nájezdu na ranvej Toby usnul a probudil se až po přistání. Měla jsem sice trosku „dřevěnou“ ruku z toho, jak jsem ho podpírala, ale měla jsem radost, že to takhle krásně zvládl. Letadlo jako dopravní prostředek absolutně doporučuji.

V Čechách se Toby opět setkal se svojí sestřenicí Klárkou, jejich setkáním se bavila cela rodina. Toby se ani nestačil rozkoukat a Klárka už si ho k sobě přitáhla, objímala ho a držela ho za ruku. Později se zase rozjel Toby a začal brát Klárce dudlíka. Byla to opravdu podívaná. Pár okamžiků z jejich setkání jsem zachytila a můžete se na ně podívat v naší soukromé fotogalerii.

Během našeho pobytu jsme stíhali i focení ve Fotopromě, sice na Tobyho opět po pár převlecích a pózách padla únava, ale snad se pár fotek povedlo a budou použitelné. Je ale skoro nemožné zachytit Tobyho úsměv… sice se směje, kdykoliv na něj někdo promluví, ale v okamžiku, kdy na něj zamíří foťák, zatváří se velice seriózně.

Protože jsme byli v Čechách v době tropických veder, řešila jsem, co dát Tobymu k pití. Už několikrát jsem zkoušela vodu, ale neuspěla jsem. Toby dělá, že se dusí a skoro zvrací… Ale jakmile mu dám čaj nebo dětský džus (oboje ředím vodou), pije rád. Už jsem mu začala dávat takovou tu lahvičku se sosáčkem, kterou si může držet sám a to se mu líbí. V diskuzi jsme toto téma už řešily i s Hankou (maminkou dvojčátek Kubíka a Šimonka) a vypadá to, že kluci jsou na tom stejně jako Toby. Budu ráda, když do diskuze přispějete svojí zkušeností i Vy.

Po týdnu rozmazlováni v Čechách jsme již zpět v Belgii a najíždíme na náš zaběhlý režim. I když popravdě – nevím, jestli mi někdy přijde normální dávat Tobíska do jesliček. Včera tam šel po několikatýdenní odmlce a já z toho měla skoro žaludeční vředy. Vím, že minule vše probíhalo skvěle, ale teď už je Toby zase trosku větší, více chápe, a tak je pro mě o to těžší ho tam ráno „odložit“. Sice se směje, ale mě to i tak trhá srdce. Mnoho lidí mi říká, že si to vůbec nedokážou představit, ale já se vždy sama sebe ptám, jestli je jednodušší dát dítě později do mateřské školy? Asi je to skoro stejné, dáváte někomu na hlídání své dítě a musíte prostě důvěřovat těm lidem, že se o něj dobře postarají. Já jim jen dávám trošku mladší dítě.

Mějte se krásně a příště opět na napsanou.

Gábina

Fotografie: Fotoprome.cz – ateliér dětské a rodinné fotografie