Mimi LIVE! Josífek: Všechno nejlepší k narozeninám!

Vzpomínám na to, jak jsem osm měsíců před tím držela ráno v koupelně pozitivní těhotenský test, bušilo mi srdce a celá jsem se třásla. Vzpomínám na ranní nevolnosti, jeho první pohyby a kopanečky, na to, jak se ve mě Josífek krásně převaloval. Na naše dlouhé „rozhovory“, ve kterých jsem mu vyprávěla, co ho tady všechno na tom světě čeká, jak moc ho mám ráda a jak moc se na něj těším. Teď už na mě kouká těma svýma velkýma, usměvavýma, modrýma očima a při každém svém pohledu jako by říkal: „Maminko, mám tě moc rád!“ Možná si také říkáte: „Páni, už je to rok. To to ale uteklo!“ Ale i když je z Pepíčka už „velký kluk“, já ho stále vidím jako sotva narozené miminko, které mi spokojeně vrní v náručí.

Ne a ne se pustit…

Myslela jsem si, že Pepíček před svými prvními narozeninami uteče, ale neutekl. Chodí kolem nábytku a za ručky ujde pár krůčků. Když má překonat nějakou malou vzdálenost, tak je vidět, jak přemýšlí, jestli se má pustit a dojít tam, ale nakonec po krátkém zaváhání zatím volí svůj nejoblíbenější způsob dopravy – po čtyřech.

Mámin kluk

Čím je Josífek starší, tím víc mu vadí, když mu zmizím z dohledu. To je hned zle. Dokáže mě vystopovat všude. Na to, abych si odskočila, mám asi tak minutu. Prádlo na sušák v prvním patře nevěším, ale hážu a zase rychle běžím dolů, kde mě vítá Josífek visící na zábraně pod schody, slzy jako hrachy a ve tváři zoufalý výraz. Vezmu ho do náruče a hned mi ochotně tou svou hatmatilkou vypráví, co že se mu to vlastně stalo a pak mě úsměvem ujistí, že už je všechno zase v pořádku.

Když zrovna dělám něco, co nemůžu hned tak přerušit, abych ho pochovala, tak po pár minutách neúspěšného pláče jde objevovat svět kolem sebe. Po očku mě však stále pozoruje a běda, kbych mu zmizela z dohledu! Je to můj veliký mazel. Stejně tak i Stázinka, která se mazlí nejraději, když malý spinká a má mě tím pádem jen sama pro sebe.

Hurá do velké sedačky

Pepíček už pár týdnů jezdí v autě ve velké autosedačce. Odrostl tzv. „vajíčku-skořápce“ a vychutnává si pohled z auta po směru jízdy a moc se mu to líbí. Sedí tam jako na gauči a tváří se přitom strašně důležitě, ale zároveň hrozně moc roztomile.

Nerozlučná dvojka?

Když jsme jeli do Prahy na focení, dětičky se vzadu držely za ruce a něco si breptaly. Bylo úžasné, jak se domlouvají a přitom se drží za ruce. Už teď vím, že to budou jednoho dne velcí parťáci a neudělají jeden bez druhého ani ránu. Nikdo neví, jak přesně se jejich vztah vyvine, ale vypadá to, že mají nakročeno na správnou cestu a jejich vzájemná láska bude sílit.

Samozřejmě se tu a tam poškorpí při boji o nějakou hračku anebo něčí (moji) pozornost. A tak jsem se naučila tancovat s oběma dětmi v náručí, jít do schodů i ze schodů na každé ruce jednoho, mazlit se s oběma najednou. Když máte dvě děti, jinak to ani nejde. A i kdyby šlo, nechcete se dívat se na smutné kukuč dítěte, které zrovna nechováte.

Kostičky

Pepíček si teď oblíbil dřevěné kostičky různých tvarů a barev, které se vkládají do otvorů daných rozměrů. U něčeho takového vydrží třeba i půl hodiny. Je docela trpělivý a zkouší různé otvory, až trefí ten správný. Pak už jde najisto a má radost, když se mu to povede. Stázinka mu někdy pomáhá, jindy mu kostičky naopak nechce půjčit nebo mu dokonce sebere… Jak říkám, souboje se ještě občas objevují.

Nosítko

Pepíček má moc rád nošení v ergonomickém nosítku. Abychom nemuseli brát při nákupu dva košíky, vezmu si malého do nosítka a on spokojně kouká kolem anebo na mě a vypráví mi. I když se dá v nosítku nosit i na zádech či na boku, nám se osvědčilo, když je na břiše, čelem ke mně. Má mě přímo před očima a nikam mu nemizím 🙂

Oslavička

Pepíček dostane při oslavě prvních narozenin dort, který upeču se sestrami. Držte palečky, ať se povede a chutná nejen nám, ale hlavně Josífkovi, našemu oslavenci.

A jaký dort jste dávali Vašim ročním prďolkům Vy?

Přáníčko:

Josífku, dneska je to přesně rok, co ses narodil. Vstoupil jsi do mého života a já se do tebe okamžitě zamilovala. Do tvých malých prstíků, něžné pusinky, věčně se usmívajících, zářivých očí. Přeji ti ze srdce, abys byl v životě šťastný, zdravý, veselý a spokojený. Přejeme ti všichni plno radosti a málo starostí. Moc tě milujeme!

Maminka, tatínek, Stázinka

A my všichni z Babywebu se s radostí připojujeme! Josífku, ať nadále hezky rosteš, děláš rodičům radost a daří se ti vše, na co v životě sáhneš. Těšíme se, že tě budeme na našich stránkách nadále vídat, jsme všichni zvědaví, co se všechno ve svém druhém roce naučíš. Jsme rádi, že jsme dosud mohli být tvými průvodci a jsme hrdi na tvou šikovnou maminku, tatínka a sestřičku!

S láskou

Tvůj Babyweb

Kdo tvoří naši rodinu? Já Iva (27), můj muž Josef (30), dcerka Stázinka (2) a náš malý-velký Josífek (* 21. 1. 2010). V projektu Mimi LIVE! se s vámi dělíme o naše radosti i starosti z prvního roku života našeho syna.