Mimi LIVE! Josífek: Už sedím!

Poprvé sedíím

Dneska se Josífkovy pokusy samostatně se posadit konečně vydařily až do úplného finále! Je mu osm měsíců a jeden týden a my jsme na něj náležitě hrdí! Hrál si na dece a najednou se sám od sebe posadil. Jeho taktika je následující: leze – nebo spíš couvá – po čtyřech, pak se zadečkem nakloní na jednu stranu a ručičkama si pomůže do sedu. Vypadá vsedě roztomile, jako malý hříbeček.

MÁÁÁÁMA, BÁÁÁBA

Josífek mě dokáže už přivolat i jinak než pláčem. Kouzelně umí zažvatlat i máááma, taky bááába, někdy i nene a další výrazy. Pořád rád vypráví ponožkám, ale i hračkám, za kterými se už krásně sám doplazí. Tuhle se za mnou vydal skoro až do kuchyně. Zastesklo se mu a tak vycestoval na docela dalekou trasu přes obývák a halu. Je rychlík a pěkný čipera a když se rozhodne, nic ho nedokáže zastavit a každou překážku snadno překoná.

Záhadná nemoc odhalena! Mám první zub!

Je to zvláštní, co všechno můžou děti „podědit“. Když manželovi rostly první zoubky, dostal hrozně vysoké horečky, jeho maminka k němu volala i doktora, ale ten kromě vysokých horeček žádné další příznaky nemocí neshledal. A pár dní na to se Pepovi vyklubal první zoubek…

Stejné to bylo i u Josífka. Jak jsem nedávno psala, také měl skoro tři dny vysoké horečky, ale podle krevních testů byl zdravý. A týden na to má zub! Je to dolní levá jednička. Ale co to Josífka stojí slziček a trápení! I když mu dásničky mažu znecitlivujícím gelem, občas mu musím dát i trošku sirupu na bolest, chudáčkovi. Už aby měl zoubky venku anebo aby ho alespoň tolik netrápily.

A jak prožívaly Vaše dětičky růst prvních zoubků?

Odcházím!

Protože Josífek spí poslední dobou ještě hůř než jindy, stěhuje se Pepa pravidelně z naší ložnice do pokoje pro hosty.

Noční samoobsluha

Já už malého v noci po kojení ani nedávám zpátky do postýlky. Zhruba tak kolem jedné druhé hodiny ranní, kdy jsem po hodinových intervalech kojení už unavená, beru ho do postele a spíme dál. To už pak ani nevím, jak často a jak dlouho malého kojím, obslouží se tak nějak sám.

I když jsem tuto „nadstandardní péči“ Stázince neposkytovala, s malým je to prostě jiné. Nevím, zda je to tím, že jsou kluci větší „cíťové“, ale v zájmu zachování „klidného“ spánku celé rodiny ho do postele beru. Doufám, že až mu zoubky vyrostou, zlepší se jeho spinkání přinejmenším natolik, aby vydržel spát celou noc zase ve své postýlce.

I přes den spí nadále zcela minimálně. Od ranního probuzení pak usne až kolem jedné po obědě a spinká sotva půl hodinky. Vzbudí se s pláčem a do večera už nezabere, jedině když jedeme v autě anebo se veze v kočárku.

Vaše Ivča s rodinkou

Jsme „taková normální rodinka“ Stuchlíků: já Iva (27), můj muž Josef (30), dcerka Stázinka (2) a náš malý-velký Josífek (* 21. 1. 2010). V projektu Mimi LIVE! se s vámi dělíme o naše radosti i starosti z prvního roku života našeho syna.