Mimi LIVE! Josífek: Tátova zpověď

Jak to vidím já – Josífkův táta

Když mi poprvé dali v porodnici Pepíka do rukou, probíhaly mým tělem různé pocity. Byl jsem dojatý, byl jsem hrdý, byl jsem všechno. Jen jsem nebyl připraven na ten kolotoč, který nás pak potkal. Říkám si, jedno dítě už máme, to zmáknem. A navíc, oproti prvnímu dítku, už máme konečně chlapa do rodiny, to bude v cajku. Jenže ouha. Zdá se, že Pepík brečí daleko víc než Stázinka. Je tak nějak křehčí. Nejen že brečí, zdá se, že ho táta vůbec nezajímá. Říkám si, že je to asi tím, že se ještě kojí, tak je na Ivče závislý. Jenže to já taky. Dobře. Počkám, až povyroste. Bude pak víc se mnou a mamka taky.

Každé dítko je jiné…

Jenže se opět pletu. První zoubek a malej visí na mamině, za to já se k ní nemůžu ani přiblížit. Učím tedy mezi tím malou Stázinku všechny vychytávky, které jsem si připravoval pro syna. Už skvěle rozpoznává zvířátka, zná různé části auta a má ráda les. A Pepíček?

Pusinkuje mamku, hraje si v kuchyni s nádobím a nehne se od ní ani na krok. Je to náročné. Někdy víc než bych si pomyslel…

Mám hlavu jak střep

Pár měsíců po Pepíkově narození jsem dostal migrény. Jeho snad neustálý řev, mé bolesti zad a finanční problémy způsobily takovou atmosféru, že se naše rodina málem rozpadla. Následovaly ještě dva divné měsíce a najednou nastal zvrat. Asi jsem si začal víc vážit toho, co mám doma.

Vše zlé je pro něco dobré

To, že jsem málem přišel o to nejcennější, co mám, mi otevřelo oči i srdce. S Pepíkem jsme si k sobě našli cestu. Miluji jeho úsměvy, šibalský pohled i to jak se po ránu rád mazlí – snad dvě hodiny 🙂

Pepík a Pepíček

Zajímá ho vše technické, tedy čudlíky, hejblátka a udělátka. Po ranním mazlení a hraní v arestu (malá ohrádka s hračkami), následuje průzkum. Výprava za všemi ovladači a telefony, které nechává ten malý lump ledabyle pohozené všude, kam se dostane. 

Potom buď něco vaří s mamkou v kuchyni, nebo „pojídá“ dříví u krbu anebo si dokonce přijde pohrát se mnou. Nejraději má létajícího Čestmíra. To si lehnu na záda a hraju si s ním jako s modelem letadla a přitom mu zpívám onu úvodní píseň ze seriálu.

Další jeho oblíbenou hrou je krmení táty. Vždy vezme neomylně ten nejožužlanější kousek jídla a snaží se mi ho dostat do pusy. Náhradními cíly jsou brada, nos a oči.

Klíčovou dírkou

A musím vám říct pravdu. Abych to celé zvládl a ustál nejen fyzicky, ale i psychicky, vyhledal jsem lékaře. Dostal jsem prášky na zvládnutí stresu. Podle mě to není žádná ostuda. Prostě jsem si na sebe vzal moc velké sousto. Moc si vážím Ivy, mé ženy, jak to celé denně zvládá. Vážím si všech žen, které vychovávají plody našich lásek, dokážou se starat o naše děti, domácnost, a ještě o nás – přerostlé děti.

Poděkování

Tímto bych rád poděkoval Ivě za to, co pro nás udělala, dělá a doufám že ještě udělá. Asi to chce mít nervy ze železa a vůli z betonu, aby to mohla vše zvládnout.

Ivo, moc děkuji a miluji tě

Pepa

Kdo tvoří naši rodinu? Já Iva (27), můj muž Josef (30), dcerka Stázinka (2) a náš malý-velký Josífek (* 21. 1. 2010). V projektu Mimi LIVE! se s vámi dělíme o naše radosti i starosti z prvního roku života našeho syna.