Mimi LIVE! Josífek: Snídani zásadně do postele, prosím

Jak to vidím já, Josífek

Moje denní „menu“

Ráno začínám tím, že si ještě v postýlce dopřávám maminčino mlíčko. Kolik ho vypiju nevím, ale co pamatuju, je to pořád stejná ňamka. Pak mi maminka občas dopřeje jednu dvě dětské sušenky, které mě baví žužlat, až se mi v pusince úplně rozpustí. Dopoledne si dám trochu ovocné přesnídávky, zase trochu mlíčka a kolem poledne už se těším na maso-zeleninový příkrm, kterého zbaštím tak 150 gramů. Na zapití mi dává maminka čaj, ale já se stejně dožaduji prsa.

Odpoledne posvačím bílý jogurt, jablíčko nebo banán a když mám dlouhou chvíli dostanu kůrku chleba nebo rohlík – a to já tuze rád. „Peru“ se s tím tak dlouho a trpělivě, až mám kolem sebe samý drobek. Mám je až v plínce, ale je to zábava!

Když už se den chýlí k večeru, uvaří mi maminka kaši, která mě příjemně pohladí v bříšku. A krásně se mi usíná, když mi maminka dopřeje ještě trochu mlíčka.

Mami, brzy se postavím na vlastní nohy

Už jsem vám psal, že se snažím dostat na všechny čtyři, tak vám musím oznámit, že se den ode dne lepším! Někdy na pár vteřin vydržím na všech čtyřech, občas se mi podaří se na kolínkách i rozhoupat zepředu dozadu. Je to fuška! Musím si pak hned lehnout, abych si odpočinul. Ale mě to baví, za chvilku to zkouším znova. Na bříšku jsem nejraději.

Taky mám rád, když můžu s mamkou sedět – nejraději u stolu. Opřu se jí na klíně a pak zkoumám ty všemožné lákavé věci, které leží na stole. Mamka říká, že mě zajímají hlavně ty zakázané. Ty bych si vzal do ruky a pak do pusy nejraději. Když je odstrčí a já na ně nedosáhnu, zamračím se nebo se navztekaně rozpláču.

Musím se přece ozvat, když se mi něco nelíbí, no ne?

A jak to vidím já, Josífkova máma?

Intimní život? Hmhm…

Za poslední dny si připadám jako vymačkaný citron a na nějaké intimní sbližování nemám ani pomyšlení. Když dám večer děti spát, jako vždy uklízím, žehlím, vytírám, myji nádobí, protože to jsou věci, které během dne jaksi nestíhám, ale bez kterých to zároveň nejde. Asi to znáte. Někdy sei ještě sednu k počítači, jestli nenjadu v Bazárku něco, co právě některé z mých rychle rostoucích robátek potřebuje. Chodím spát kolem půl dvanácté, dřív se do postele nedostanu. A i kdyby, stejně nemůžu samou únavou usnout, v noci se často budím na kojení a ráno vstávám někdy i kolem půl sedmé. Takže milování je to poslední, na co mám chuť.

Jak se dá skloubit náročná péče o děti, domácnost a nevyspání s chutí na milování? Poraďte mi…

Spaní

I když jsem Stázinku do postele jako malou nebrala, Josífka ano – kolem jedné ráno. Ale je to tak týden, co se malá začala budit také – většinou současně s bráškou nebo hned, jakmile ho nakojím. S pláčem vztahuje ručky. Aby byl klid, musím ji vzít také do postele. Sousedka mi poradila, abych při kojení nerozsvěcela, tak to dneska zkusím. Až ho uložím zpátky do postýlky, třeba znova zabere.

Máte vy nějaký tip, jak znovu naučit dítko spát celou noc v jeho postýlce?

Vaše, občas pěkně utahaná

Ivča

Jsme „taková normální rodinka“ Stuchlíků: já Iva (27), můj muž Josef (30), dcerka Stázinka (2) a náš malý-velký Josífek (* 21. 1. 2010). V projektu Mimi LIVE! se s vámi dělíme o naše radosti i starosti z prvního roku života našeho syna.