Mimi LIVE! Josífek: Nechci z něj maminčina mazánka

Moje, moje… na, Pepíí

Co se týče naší sourozenecké rivality, je to mnohem lepší. Občas Stázi nějakou tu hračku Pepíčkovi uzme, ale na druhou stranu už ví, že když něco takového udělá, musí mu místo toho přinést jinou. Často se ale naopak stane, že mu nějakou hračku dá sama od sebe. Třeba když jdeme na procházku, nandá Josífkovi do kočárku hraček úplnou hromadu. Asi aby se mu venku usínalo jako doma.

Drahé hračky? Na co?

Přišla jsem na to, že dětem ke hraní bohatě stačí naprosto obyčejné věci jako třeba plastová láhev, která se kutálí po podlaze – Josífek se za ní vždycky odvážně vydá. Neznamená to, že by neměl normální hračky, to zas ne! Ke zděděným po Stázince přibývají občas i nějaké nové jen pro něj. Teď u nás asi nejvíc frčí kousátka, která ochotně žužlá a někdy o ně, jak jinak, musí zabojovat se svou starší sestřičkou.

Už se plazííím

Z různých nepříjemných důvodů jsme byli sice v poslední době trochu víc doma, ale mělo to nakonec jedno plus. Josífek se každým dnem zdokonaluje v plazení a dokáže se doplazit, kam potřebuje! Občas se zarazí a snaží se zhoupnout na všechny čtyři, ale v tom si ještě není tolik jistý.

Žádný spáč není

Spaní je u našeho malého stále stejné – tedy nic moc. Jediná změna je, že ráno vstává mezi sedmou osmou a pak jde spinkat až kolem poledne. To spí většinou půlhodinku a když vydrží hodinku, je to co říct. Na další půlhodinku usne většinou mezi třetí čtvrtou odpoledne a pak až na hlavní noční spánek a to usne kolem půl sedmé večer. Občas se ale stane, že když vydrží spát v poledne tu hodinu, odpoledne už nezabere a vydrží až do večera.

Učí se usínat bez prsa

I v usínání jsme udělali pokrok. Jak jsem vám nedávno psala, že Josífek večer špatně usíná a jedině u prsa, rozhodla jsem se to prolomit. Využila jsem toho, že tu mám na návštěvě sestřičku a zkoušela jsem malého naučit usínat bez houpání a bez dudlání prsa. Jistě si dokážete představit ten srdceryvný pláč, který spustil, jakmile mě viděl vzdalovat se od postýlky. Tak jsem se rozhodla, že se za ním budu do ložnice po chvilkách vracet a uvidíme, co to udělá. Začátky byly krušné, malý plakal a plakal, ale časem, jakmile jsem přišla k postýlce, už se uklidnil a pak se rozesmál. Pohladila jsem ho, chvilku u něj byla a pak jsem zase odešla. Takhle jsem to dělala do té doby, dokud neusnul.

Většinou tedy usne, když ho hladím po tvářičce, ale někdy usne i sám od sebe. Ještě pořád se stává, hlavně po náročnějším dnu, že usne ještě u prsu při večerním kojení, ale už jsem odbourala tu závislost na prsu před večerním spaním. Hurá! Ale…

Stázinka se v době, kdy se naučila usínat bez prsa, přestala v noci tolik budit. Ne tak Josífek. Sice už je to s usínáním lepší, přes noc je to ale stejné. Josífek se prostě prsa jen tak snadno nevzdá a dál se budí v noci skoro pořád po hodině a půl, po hodině. Hlady to asi opravdu není. I když dostane na noc kašičku, stejně se budí. Chce prostě průběžně maminku. A já mu to neupírám. Jaké s tím máte zkušenosti vy? Za vaše rady a zkušenosti děkuji!

Vaše Ivča

Jsme „taková normální rodinka“ Stuchlíků: já Iva (27), můj muž Josef (30), dcerka Stázinka (2) a náš malý-velký Josífek (* 21. 1. 2010). V projektu Mimi LIVE! se s vámi dělíme o naše radosti i starosti z prvního roku života našeho syna.