Mimi LIVE! Josífek: Chodím!

Vynalézavost dětí nezná mezí

Jak už to bývá, děti se učí velice rychle a někdy i rychleji, než bychom chtěli nebo než by se nám to hodilo. Stázinka se třeba naučila sundávat zábranu na schody a vcukuletu tedy vyleze nahoru do patra. Malý to samozřejmě okouknul a tak jsem ho tuhle načapala sedícího na prvním schodě. U schodů doposud jen klečel a vyhlížel mě nebo malou, když jsme šly nahoru, ovšem teď už si vyleze na prvni schod a sedí tam jako paša 🙂

Asi tam tu zábranu budu muset přibít, protože naše dětičky jsou prostě vynalézavé!

Paci paci pacičky…

S Josífkem cvičíme paci paci pacičky a moc ho to baví, ale znáte to, jakmile přijde návštěva a člověk by se rád pochlubil, co už malý krásně umí, podívá se Josífek tím svým kulišáckým pohledem a kdyby uměl mluvit, zeptal by se: „A co mám dělat, mami“? Občas ukáže, jak je veliký, ale jak říkám, je to osobnost a nedá si do toho mluvit. Tyhle věci dělá prostě jen tehdy, když chce ON sám. Pak to ale stojí za to a má ohromnou radost, když ho se Stázinkou chválíme a tleskáme mu.

Noční spánek? Pokrok

Možná jste zvědaví, jak jsme pokročili s nočním kojením. Malý se občas vzbudí kolem jedenácté večer a pak kojím do rána ještě tak dvakrát třikrát. Josífek totiž dokáže svým hlasitým pláčem vzbudit i Stázinku, takže abych dětem moc nenarušovala noční režim, raději kojím. Myslím si, že je to hlavně těmi zoubky, bolest mu nedá spát. Uvidíme, jaké budou noci, až ho zubiska přestanou trápit. Přesto nelituji, že jsem zkusila odnaučit ho nočnímu kojení, alespoň se přestal budit tak často.

A přes den?

To kojím tak třikrát, čtyřikrát. Většinou po probuzení, pak před spaním v poledne, odpoledne a večer před usnutím. Když si ale malý o mlíčko řekne kdykoliv jindy během dne, ráda mu vyhovím.

První bačkůrky, první krůčky…

Protože malému při stoupání podklouzávaly nožičky, obula jsem mu jeho první bačkůrky. Ze začátku vsedě nový přírůstek na nožkách důkladně pozoroval a snažil se jej ochutnat, záhy ale zjistil, že mu jsou bačkorky při jeho pokusech dělat první krůčky dobrým parťákem. Nevím tedy, zda se to dá nazvat už pravou „první“ chůzí, ale podél gauče se dokáže přesunout přesně tam, kam potřebuje.

Nerozluční parťáci

Vztah mezi Stázinkou a Josífkem se den ode dne lepší. Samozřejmě se ještě sem tam o nějakou věc poškorpí, ale řekla bych, že je to mnohem lepší než před pár měsíci. Pokud Stázinka vezme Josífkovi nějakou hračku, automaticky mu místo toho dá nějakou jinou. Je z ní také starostlivá sestřička. Jakmile vyndávám z lednice jogurt, už mi hlásí, že Pepík chce taky a hrne se do šuplíku pro dvě lžičky. Dělí se s ním o dětské křupky a sušenky. Když jde spinkat, dává mu pusinku a malý se tomu vždycky nahlas směje! Už když vidí, jak malá špulí pusinu a volá „pepííí pusu“, začne se nahlas řehtat a obdaruje Stázinku tím svým „kapřím“ polibkem.

Takže vy, co máte, nebo budete mít dítka s malým věkovým rozdílem, nemějte strach. Dětičky si k sobě cestu vždycky najdou a i když jsou začátky někdy náročné, odměna v podobě dvou usměvavých a spolu si hrajících dětí za to opravdu stojí!

Vaše Ivča

Jsme „taková normální rodinka“ Stuchlíků: já Iva (27), můj muž Josef (30), dcerka Stázinka (2) a náš malý-velký Josífek (* 21. 1. 2010). V projektu Mimi LIVE! se s vámi dělíme o naše radosti i starosti z prvního roku života našeho syna.