Mimi LIVE! Josífek: Chci spát!

Konec nočního kojení?

Situace s nočním kojením se u nás vyhrotila natolik, že se malý budil po hodině nebo po půl hodině a to celou noc. Byla jsem tak strašně unavená, že přestože jsem večer padala vyčerpáním, obavy z probdělé noci mi nedaly spát… Rozhodla jsem se tedy pro radikální krok: S nočním kojením přestat nebo ho alespoň pořádně omezit.

Malý chodil spát v 18.30, řádně napapaný, nakojený. Přesto se budil po hodině čili v 19.30, 20.30, 21.30… a to bylo naposledy, kdy jsem malého nakojila. Šla jsem spát asi v půl dvanácté, ale chvilku nato se malý zase vzbudil. Plakal. Nejdříve málo, potom víc. Vím, že správný postup by měl vypadat asi takto: rozsvítit tlumené světlo, konejšit, nevyndávat z postýlky, a nejlépe u něj nebýt – děťátko si totiž maminku spojí s prsem a kojením a pak je pro ně těžké „odolat“.

Já se na to vrhla po svém. V noci jsem prostě nevstala a snažila se pláč zaspat s polštářem na hlavě. Asi si říkáte drastický a sobecký způsob, ale já to tak prostě cítila jako správné. Nevím, kolikrát se za tu noc malý vzbudil, ale já jsem ho šla nakojit až v půl páté ráno. Nelíbilo se to ani Josífkovi, ani mým prsům, která v těch půl páté málem praskla ve švech. A mně? Po těch předešlých nocích to bylo jako balzám. Nevstávat z postele skoro pět hodin!

A bude líp!

Druhá noc už byla lepší. Pepíček se budil mnohem méně, řekla bych asi tak jen 4x. Kojila jsem zase až nad ránem. Jakmile Josífek pochopil, že si pláčem kojení ani pozornost nevynutí, usnul snáz i večer. Nemusím už u něho čekat, až usne, a když ho nakojím a položím bdícího do postýlky, někdy usne i sám! Zlepšil se také spánek přes den, venku dokázal spát v kočárku i dvě (!) hodiny a teď, když se zhoršilo počasí, ho po obědě dávám do postýlky. Usíná sám a vydrží spát minimálně hodinu.

Dělám to správně?

Přesto si nejsem jistá, zda jsem to zvládla dobře. Ještě se stává, že se malý během večera vzbudí a pláče. Je to tak dvě hodinky po usnutí, a pak zase třeba za hodinu… i v noci se budí. Většinou ho nakojím až nad ránem, ale někdy pláče a křičí tak hlasitě! Stojí v postýlce a burcuje celý barák, že se mi ho zželí a nakojím ho.

Včera v noci dokonce vůbec neusnul, hned jak jsem ho uložila se strašně moc rozplakal, postavil se a řičel. Nevím, zda za to můžou ty horní jedničky, které se ne a ne proříznout, anebo jestli je to tím, že něco dělám špatně. Někde jsem totiž četla, že se kojení v noci má vynechávat postupně, jinde zase, že se má skončit naráz… tak nevím. Nakonec malého kojím před spaním, což je kolem 18.30 a pak tedy až kolem druhé a páté ranní. Četla jsem, že miminka by měla vydržet už od půl roku spát celou noc… Což tedy stále není náš případ.

Stázinka vše zaspí

Jediný, kdo si spánek u nás doma umí užít, je naše malá, která spinká celou noc za nás za všechny. Naštěstí ji už nebudí občasný Josífkům pláč a ráno vstává jako poslední a to až kolem půl deváté! Zajímalo by mě, od kdy by měly malé děti spát ve velké posteli. Přemýšlím nad tím, kdy tam Stázinku přestěhovat.

Od kolika let spaly vaše dětičky v normální posteli? Děkuji moc za vaše tipy a těším se na vás na diskusi!.

Vaše Ivča

Jsme „taková normální rodinka“ Stuchlíků: já Iva (27), můj muž Josef (30), dcerka Stázinka (2) a náš malý-velký Josífek (* 21. 1. 2010). V projektu Mimi LIVE! se s vámi dělíme o naše radosti i starosti z prvního roku života našeho syna.