Mimi LIVE (5): V autosedačce má „zlomenou“ hlavičku!

Mimi LIVE!, sesterský projekt Těhulky LIVE! vás bude provázet životem malého človíčka od jeho příchodu na svět až do prvních narozenin. Chcete novým hrdinkám seriálu Mimi LIVE! něco vzkázat? Pište jim do naší diskuse Mimi LIVE! Jonášek a Šimonek.

Maminka Bára: Konečně doma

Jonášek v autosedačce

Milé čtenářky i čtenáři Babywebu,

další díl povídání začínáme tam, kde jsme minule skončili – pustili nás z porodnice domů. Konečně dorazil tatínek a přivezl autosedačku a naše vlastní oblečení pro Jonáška, první, které jsme koupili a od té doby se těšili, až ho našemu miminku budeme moci obléct.

Oblékání už nám nedělalo problémy, ale s autosedačkou jsme neměli zkušenost ani jeden, tak jsme docela zápasili s novorozeneckou vložkou. Nejdřív měl Jonášek nějak hodně zlomenou hlavu, ale když jsme ji vyndali, zase mu plandala ze strany na stranu. No, máme se ještě co učit 🙂

Bojíme se a těšíme zároveň

Ten den bylo krásné, téměř letní počasí. Poté, co jsme autosedačku upevnili do auta (to si tatínek prozíravě natrénoval už den předem, takže to šlo bez problémů) a rozjeli se, padl na mě strach. Jonášek vypadal v autosedačce hrozně malinký a já jsem si uvědomila, že teď už na to budeme sami.

Vedle ob jedny dveře nebude hromada sestřiček a doktorů, připravených pomoct. Naštěstí ze mě strach za chvíli spadl – tatínek má několik dní dovolenou a ve třech všechno zvládneme. A konečně jedeme s naším miminkem domů, konečně budeme moci otestovat postýlku, kočárek, prostě všechno, co jsme si připravili.

Únava mě dohnala

V porodnici jsem se necítila vůbec unavená, i když jsem v noci spala jen pár hodin. Přes den bych mohla dospávat, ale ani se mi tolik nechtělo. Asi to způsobovaly hormony, protože doma mě to po první noci dohnalo a dopadla na mě únava jako hrom. Ještě že byl doma tatínek a o Jonáška se staral, tak jsem mohla dospávat. Až pak jsem si naplno uvědomila, jak se můj život změnil.

Tak třeba když Jonášek konečně usne a já se snažím dohnat něco z mnoha věcí, které s ním dělat nemůžu – osprchovat se, dát prádlo do pračky, vyklidit myčku nebo vysát – tak se dokáže trefit do té nejnevhodnější chvíle, aby se probudil a já to musela přerušit.

A když jsme šli poprvé ven, tak jsem to časově moc neodhadla a k doktorce jsem šla neumytá a neučesaná – prostě jsem připravila Jonáška a kočárek a na mě už nezbyl čas. Ale tyhle chvilky beru s humorem a zatím se tím spíš bavím. Jak je všechno jinak a život se mi převrátil naruby. Ale krásně a k tomu mám krásné miminko, kterého se nemůžu nabažit, hlavně, když spí.

Jo náš Jonáš…

A věděli jste, jak vzniklo jméno Jonáš?

Kněz: Jak se bude jmenovat?

Tatínek: Kdo?

Kněz: No to dítě!

Tatínek: Který?

Kněz: To co držíte v ruce!

Tatínek: Jo-náš František?-)

(Autor: Suchý/Šlitr)

Ale pro nás má toto jméno ještě jiný význam – Jonáš má svátek 27. září, na výročí naši svatby. A to je opravdu náhoda, zjistili jsme to až po porodu. To jméno nám asi bylo souzené 🙂

Vaše Bára

Jaké byly vaše první dny doma, milé maminky? Napište nám.

Maminka Julie: Jarní dny trávíme na procházkách

Julie s Šimonkem v kočárku

Opět se hlásím z Vysočiny, kde nám krásně svítilo sluníčko, aby doprovodilo svátky jara. Ve čtvrtek jsme poprvé vyrazili na kontrolu k dětské lékařce. Šimonek cestou usnul, takže u paní doktorky jsem ho musela vzbudit a svléknout, aby jej mohla zvážit a poslechnout. Dostali jsme krém na obličej a kapky do očí. Měla jsem strach a oblékala našeho drobečka příliš, takže se mu udělali potničky, ale po použití krému je to čím dál lepší.

Zjistili jsme, že na vzduchu se krásně spinká, takže dopoledne si Šimonek většinou schrupne v kočárku na balkóně a odpoledne jsme zatím doma. Na Velikonoční pondělí ale poprvé vyrazil s tatínkem v kočárku a rovnou na koledu.

Tatínek s Šimonkem na koledě.

Návštěvy si podávaly dveře

Víkend byl ale docela perný. Dorazily návštěvy a bylo jich docela dost. Tím bych ráda doporučila maminkám, aby návštěvy opravdu odložily na později nebo aby chodili maximálně po dvou za den. U nás se sešlo i pět lidí a maličký mi celé odpoledne proplakal, jak byl nervózní. Nevěděla jsem, co mu je, takže jsem pořád jen přebalovala a přikládala k prsu, ale nic nezabralo. Má rád svůj klid a je to znát.

Velikonoce jsou úspěšně za námi a my chodíme na procházky dopoledne i odpoledne. Houpání a jízda v kočárku Šimíka hned uspí, ale běda, když se zastavíme. Vyrazili jsme i na kratší výlet, protože jsem musela jít k lékaři na odběr krve. Po porodu jsem měla horší krevní obraz, takže beru železo. Maličký v autě hned usnul, takže návštěvu lékařky a pojišťovny úplně prospal, za což jsem byla vděčná.

Je to malé háďátko

Zjistili jsme, že očička, která byla po porodu modrá, začínají tmavnout a asi je bude mít hnědé po mně. Taky máme pocit, že nás už dost pozoruje. Když jej položíme na pohovku a kolem dáme kojící polštář, prohlíží si obrázky zajíčků a pestré tvary, které má do deseti centimetrů od hlavy. Hlavičku taky otáčí na stranu, a když leží na bříšku, dokonce ji přetočí sám z jedné strany na druhou. V noci se z něj stává háďátko a úplně vyleze ze zavinovačky doprostřed postýlky. Asi z něj bude pěkný sportovec.

Mění se mu hlas

Tatínek si malého užívá také čím dál více. Vždycky před koupáním Šimonek už nechce spinkat, takže si spolu asi hodinu povídáme, štěrkáme hračkami nebo jen tak ležíme a rozhlížíme se. Když je manžel doma, tak si jej na tu hodinu bere na starost a já jsem ráda, že nachystám večeři a koupání. V tomto týdnu byl taťka dost v práci a po dvou dnech, kdy ho moc neviděl, říkal, že se mu začíná měnit hlas, když pláče a navíc začíná trochu pobrukovat a to i při kojení i když to je spíše takové hýkání.

Kojení je také čím dál stabilnější. V noci pořád spinká krásně a po koupání vydrží i 6 hodin a potom asi 4. Přes den si řekne častěji, takže kojím po 2 až 3 hodinách. Jsem spokojená a doufám, že malinký taky a mlíčko mu zatím chutná. Příští týden nás čeká kontrolní vážení u paní doktorky, tak jsem zvědavá, kolik přibereme, ale to až příště.

Vaše Julie

JSME V TOM S VÁMI

Vaše redakce Babyweb.cz