Mimi LIVE! (43): Tany taniny

Milé maminky a tatínkové, snažilky i všichni ostatní, kdo nás čtete,

Jonášek zlepšil koordinaci pohybů natolik, že se mu začíná dařit napodobování různých pohybů. Viditelně ho to moc těší a baví.

Paci paci

Tak například začal dělat sám „paci paci“. Učili jsme ho to už dlouho, ale ručkama jsme mu o sebe bouchali my, navíc je měl sevřené v pěstičky. A jednoho dne to najednou začal dělat sám. Moc ho to baví a trénuje to často, dnes mu ručičky konečně začaly i pleskat a vydávat zvuk.

Pá pá

Pořád dělá pá pá. Jen ještě přesně nepochopil, kdy se to dělá. Tak to provádí, i když někam přijdeme nebo kdykoliv odcházíme z obýváku, i když jsme doma sami dva. 🙂

Ne ne ne

Další věcí, kterou v posledním týdnu začal dělat, je kroucení hlavičkou. Nevím, co tím myslí, ale je při tom roztomilý. 🙂 Podívejte se na naše video.

Tany taniny

A ještě jednou aktivitou nás nedávno překvapil, je to tanec. Alespoň myslím, že to má být tanec. Vypadá to tak, že nadskakuje a k tomu pokyvuje hlavičkou ze strany na stranu. Jak vidíte, máme plodné období. Opravdu se s Jonáškem nenudím a denně mě překvapí a rozesměje. Co se asi ten náš vykuk naučí příště? Jsem sama zvědavá, o čem vám napíšu.

Těším se zase příští pátek,

Vaše Bára

Fotografie: Fotoprome.cz – ateliér dětské a rodinné fotografie

Milí rodiče,

jak jsem zmínila minule, byli jsme se Šimonkem na tuberkulinové zkoušce a po čtyřech dnech dostal očkování do ramínka. Tentokrát si trochu poplakal, protože sestra píchala očkování dvakrát, jelikož naše dítko neposedí a poprvé se jí vykroutil, přestože jsem ho také držela. Zatím po očkování žádné reakce nemá, dokonce už ani nenajdeme místečko, kde by měl být vpich.

Šíma dostal minulý týden nového kamaráda – morčátko. S manželem jsme se nasmáli, když se ta naše dvě miminka seznamovala. Oba byli na zemi a Šimonek se snažil pohladit morče jedním prstíkem, ale vždycky když se přiblížil, tak cukl nebo ho pohladil jen krátce, jako by se bál. Když mu pak morče přeběhlo přes ručičky, tak se zasmál a snažil se odplazit pryč. Teď ho vyhledává, ale vypadá to, že z něj má ještě respekt, protože to není jen tak nějaká nepohyblivá hračka.

Občas si dělám starosti s pohybem našeho malého. Sám se posadí spíše náhodou, jeho oblíbenější polohou je klek, při kterém je vzpřímený, což se nedá nazvat sedem. Taky se pořád plazí a po čtyřech ještě neleze. Občas si na své cestě klekne a kamkoliv se připlazí, hned si stoupá. Když je u nás, hned nás tahá za kalhoty a staví se. Někdy se mi to moc nehodí, například když vařím. Bojím se, že bych ho polila horkou vodou, tak ho dávám do postýlky. V té jsme konečně snížili matraci na nejnižší pozici, protože si stoupá samozřejmě i tam. Nejvíce se mu líbí, když mu nad půlkou postýlky natáhnu jeho peřinu a může se tam schovat. Slyším, jak si spokojeně výská a blbne. Dříve v postýlce trávil čas opravdu jen v noci, když spal, ale teď vidím, že někdy i přes den je to dobrý pomocník.

Náš drobek se také rychle učí, kam co patří, a to hlavně nápodobou. Když jsme si zase jen tak hráli a stavěli a bourali komín z kostek, překvapil nás a sám si vzal kostku a snažil se ji položit na druhou. Po několika pokusech se mu to dokonce i podařilo a teď už se snaží postavit komín ze tří kostek. To je na něj ale ještě vysoko, protože při hraní vždycky leží na břiše. Taky měl oblíbenou plastovou kuličku, za kterou se vždycky plazil, a teď zjistil, že patří do letadýlka, tak ji tam vždycky dá, pak si ji vytáhne a zase vrátí zpátky. Nestačíme se divit, jak je to dítko chytré.

Hodně pokroků i s vašimi dětmi.

Vaše Julie

Fotografie: Fotoprome.cz – ateliér dětské a rodinné fotografie