Mimi LIVE! (42): Nová perspektiva z jídelní židličky a autosedačky

Milé maminky a tatínkové, snažilky i všichni ostatní, kdo nás čtete,

tento týden mě napadlo, jestli nám ta naše žížalka nějak netloustne. Objevilo se mu bříško, podbradek a jiné špíčky.

Jedlík

Pravda je, že ve srovnání s jinými dětmi papá dost. Sní většinou 200 gramů a jí, zdá se, víckrát denně než jiné děti – má rovnou dvě svačiny. Ráno skoro nic nesnídá, mlíčko mu poslední dobou moc nejelo. Ale zdá se, že se to možná zlepšuje. Přes den jí každé dvě hodiny. Uvidíme, kolik bude vážit Jonáš na desetiměsíční kontrole. Jsem zvědavá, jak bude reagovat paní doktorka na náš jídelníček a zda-li mu máme dávat jídla méně, nebo to nechat na jeho apetitu.

Krmící židlička

Nedávno jsme Jonáškovi pořídili „dospěláckou“ krmící židličku – je to dřevěná rostoucí židle, vhodná zhruba až do 10 let. I když má navíc pultík, přece jen mu trvalo, než se v ní naučil sedět. Koupili jsme také polstrování, aby to měl měkčí, ale zdá se, že mu spíš překáželo. Kroutil se a vztekal, dlouho jsme nevěděli proč. Pak jsme polstrování vyndali a je to lepší.

Krmení s výhledem

Poslední dobou má Jonášek nejraději, když ho krmím venku, v restauraci nebo v obchodním centru. Obzvlášť když tam mají krmicí židličku z IKEA (proč jsme vůbec koupili tak drahou?) 🙂 a má patřičný výhled. To pak hezky otvírá pusu, sleduje všechno okolo a hlasitě se směje a raduje, že má takový výhled a nic mu neunikne.

Hry a hříčky

Jonášek se hezky zlepšuje v dovednostech jako „udělej pápá“, „paci paci pacičky“ a „vařila myšička kašičku“. „Pápá“ dělá teď pořád, nejen když odněkud odcházíme, ale také když někam přijdeme nebo ho odnáším z obýváku přebalit. „Paci paci“ donedávna neuměl. Jednou to však jakoby mimochodem předvedl. Jde vidět, že všechno zpracovává, ale někdy se mu nechce. Stačí vydržet, on k tomu dojde. Při „vařila myšička kašičku“ se směje a svíjí, ale vyčkává, až dojde básnička nakonec a já ho polechtám.

Všem vám přeju krásný týden a těším se zase příští pátek,

Vaše Bára

Na videu uvidíte Jondu s jeho dobrou kamarádkou pračkou.

Fotografie: Fotoprome.cz – ateliér dětské a rodinné fotografie

Milí rodiče,

uvědomuji si čím dál více, že z našeho miminka roste „velký kluk“. Několikrát mi to opět dokázal. Poprvé, když jsme se vydali do bazénu a Šimonek se potápěl. Vůbec neplakal a dá se říct, že se mu tam hodně líbilo, stříkal vodu na všechny strany a dokazoval ostatním dětičkám, že on je tam největší, takže je „pán“.

O Vánocích jsme mu pořídili autosedačku, ve které se sedí po směru jízdy. Dá se nastavit také do polohy polosedu, aby si mohl zdřímnout. Když jsme ji testovali poprvé, zdála se nám ještě moc velká a vypadalo to, že se mu v ní moc nelíbí. Tento týden jsme ale vyrazili opět autem na delší trasu a Šimonek se v sedačce uvelebil jako král na trůnu. Díval se z okna a pozoroval, co se děje venku. Připadal mi najednou tak velký, jako by všemu kolem rozuměl.

Byli jsme na očkování proti tuberkulóze a v čekárně jsem měla pocit, že mi někdo vyměnil dítě. Přišli jsme tam, svlékla jsem ho a posadila na lavičku. Seděl jako přikovaný a ani se nehnul. Na hraní si vybral svou kartičku pojištěnce a ta mu vydržela deset minut, přičemž se ani nehnul, jen pozoroval, jak přichází a odchází pacienti. Dokonce jeden dědeček, který seděl s námi v čekárně, ho chválil, jak je hodný. Kéž by to tak bylo i doma. Tam neposedí ani minutu. Pořád se vrtí, všechno osahává a prozkoumává, jak by se to dalo otevřít, dát do pusy, popřípadě zničit. U lékařky dostal píchanec do ručičky a ani nezaplakal, jako by si toho ani nevšiml. Za čtyři dny jdeme znovu na očkování, protože teď to byla jen zkouška.

Šíma vydává nové zvuky, což se u něj mění každou chvíli. Spíše nás udivuje, že úplně přestal říkat slabiky „mama“, „tata“, „baba“ a „dědě“ a teď na vše vydává jen zvuky, skřeky a někdy i křik (ne brek). Přidal i na intenzitě breku, obzvlášť v noci. Většinou se vzbudí hodinu poté, co usne, dá si čaj a opět usíná. Pak se ještě budí kolem půlnoci, ale mám pocit, že se nebudí, spíše se jen rozbrečí ve spánku. Někdy stačí pochovat, někdy si cucne mlíčka a někdy zase pomůže jen přebalení. Noci jsou teď utrpením, ale uklidňuji se, že až vyrostou zuby, tak se všichni vyspíme.

Šimonek rozšířil svůj jídelníček o další zeleninu (červenou řepu, hrášek a pórek) a také si oblíbil těstoviny, které s brambůrkem tvoří oblíbenou přílohu k masíčku. To má nejradši králičí nebo krůtí, ale nesní ho moc, asi jen jednu lžíci zamíchanou se zeleninou. Po ránu si dopřeje chleba nebo rohlík lehce namazaný margarínem. Sedí už často v dřevěné jídelní židličce a vydrží tam celé krmení a někdy ještě i déle.

Přeji krásný týden a ať děti rostou jako z vody, jako ten náš rošťák.

Julie

Podívejte se na Šimonkovo video, tentokrát cvičíme na balonu.

Fotografie: Fotoprome.cz – ateliér dětské a rodinné fotografie