Mimi LIVE! (37): První „opravdové“ Vánoce

První Vánoce s dítětem jsou nezapomenutelné zejména pro rodiče. To potvrzují i naši malí hrdinové. Jonáška stromeček ani zabalené dárky příliš nezaujaly, z houpačky je však nadšený. Šimonek si užíval zejména rozbalování a jeho největší zábavou je nyní surfování.

Zdroj: archiv redakce

Milé maminky i tatínkové,

o čem jiném v těchto dnech psát než o prvních Jonáškových Vánocích. Moc jsme se na první „opravdové“ Vánoce s Honzou těšili. Vánoce ve dvou byly fajn, ale pro mě jsou to hlavně svátky dětí a jejich rozzářených oček, a poprvé letos jsme stromeček nezdobili jen pro sebe a s radostí kupovali dárky pro Jonáška.

Pravý Ježíšek

Je jasné, že Jonda ještě z Vánoc nemá rozum a že ten pravý Ježíšek přijde až příští rok. Třeba stromeček ho nezajímal tolik, jak jsem čekala. A to jsme ze strachu, aby ho na sebe neshodil, pořídili menší a dali ho na stůl. Ale prskavky se mu líbily moc. A během štědrovečerní večeře s námi seděl u stolu ve své polstrované židličce a hrál si s hračkami, takže nás nechal si večeři výjimečně oba v klidu sníst.

Na dárky se ale ještě nevrhal. Ani trhání papírů ho kupodivu příliš nezajímalo. Vzal si balónek, který nebyl jako jediný zabalený, a nic dalšího ho nezajímalo, dokud jsme mu ho nesebrali. Pak jsme mu vybalili další dárek a zase ho ostatní dárky nezajímaly. Nakonec jsme je všechny ani nerozbalili. Vůbec by to nepobral. Nevadí, alespoň nám dárky vydrží déle. 🙂

Houpačka

Velký úspěch měla houpačka. V novém bytě byly v dětském pokoji po minulých obyvatelích háky ve stropu, stačilo tedy koupit houpačku a pověsit. Jonda se předtím nikdy nehoupal, ale hned po pár vteřinách zjistil, že se mu to moc líbí. Viz dnešní video. 🙂

Pokroky

Nechci být nedočkavá, ale myslela jsem, že na Vánoce Jonda už poleze. Krásně a pořád se zvedá na všechny čtyři, houpá se a začíná se vytahovat nahoru na nábytek. Občas se snaží si stoupat. Ovšem když se potřebuje někam dostat, tak používá stále stejnou techniku. Ale nevadí, on na to jednou přijde. Zato si stále víc a víc sedá. A už tolik nepadá, už se docela udrží.

„Jako“ doma

Ani jsem si to neuvědomila, ale všichni tři jsme už v novém bytě jako doma, a to jsme tu sotva týden. Hlavně Jonášek. Pohybuje se tu jako v důvěrně známém prostředí, jako by to tu znal dávno. Jsem tomu ráda, měla jsem trochu strach, aby ho to stěhování nerozhodilo. A ono vůbec ne. I to, že spí ve svém pokojíčku, klape úplně bez problémů. To je pro mě krásný vánoční dárek.

Přeju vám i nám brzkou sněhovou nadílku, když už ty Vánoce byly na blátě.

Vaše Bára

Jonášek se raduje z houpání

Milí čtenáři,

Šimonek si slavnostní atmosféru v minulém týdnu zažil hned několikrát. Před Vánoci měl svátek, což si nenechal ujít nikdo z rodiny, takže po etapách chodili na návštěvu a nosili dárečky. Z těch byl Šimonek u vytržení, spíše bych měla napsat, že jej zlákaly všechny ty obaly a šustící papíry.

Rozbaloval dárečky s každou návštěvou, a dokonce jsme rozbalili i nějaké ty vánoční, které by už pod stromeček ani nevlezly. Největší radost má asi z plyšového autíčka na provázku – je to prostě kluk!

Štědrý den byl pak završením náročného nadělování a rozbalování. První část naší večeře sice Šimonek prospal, ale potom se k nám přidal a ze své židličky nás pozoroval, jak jíme při svíčkách, a samozřejmě taky ochutnal část večeře – opékaný rohlík do polévky. Po večeři jsme si pustili koledy a dali se do rozbalování největší várky dárečků. Obsah balíčků ho moc nezajímal, ale ten pohled na rozzářená očka, když mu podáváme další šustící balíček, je nezapomenutelný. Po rozbalení si s novými hračkami chvíli hrál a nějak se mu nechtělo spinkat, takže ten den šel do postýlky o hodinu později než jindy a byl docela rozdováděný, tak ani nemohl dobře usnout.

Jak Šimonek rozbaloval dárky, jsme zaznamenali na videu.

Se spaním už je to naštěstí trochu lepší, protože má po rýmě a dýchá se mu lépe. Problém je teď spíše v tom, že se prořezává další zub, tak se někdy budí bolestí. Neprobudí se úplně, takže se jen napije, dostane dudlík a zase usíná. Jeho zuby jsou docela velký problém. Zatím má jen čtyři, ale naučil se třít dolními zuby o ty horní, takže vydává skřípavý nepříjemný zvuk. Dělá to, když se nudí, tak se jej snažím zabavit hračkami, ale ne vždycky to zabere.

Naše zlatíčko si taky našlo novou zábavu – surfování na víku od boxu na hračky. Začalo to tak, že si na víko sám vlezl a zjistil, že se s ním trochu pohybuje. Poté se našel jeden hodný strejda, který mu ukázal, že je to větší sranda, když jej někdo vozí. Teď si na víko sám vleze a začne se hýbat a chce, abychom jej vozili po pokoji. Když přestaneme, začne se na víku hýbat a naznačuje nám, že chce ještě povozit. Surfování uvidíte v našem videu.

Krásný týden plný povánoční pohody přeje Vaše Julie