Mimi LIVE! (27): Krmení a křest

Milé maminky i tatínkové,

s blížícími se příkrmy jsem začala přemýšlet, v kolik hodin budu dávat Jonáškovi oběd. Ale ať jsem počítala, jak chtěla, pokud bychom měli dodržet všechna krmení, co doporučují příručky, vycházel mi na nějakou třetí odpoledne. A pak bychom už do spaní zase nestihli všechna odpolední a večerní krmení a kaši, se kterou jsme začali už dřív.

Nějakou dobu se mi nedařilo přijít na to, jak všechna ta jídla do jednoho dne vměstnat. Máme trochu netypický režim, hlavně ráno a dopoledne. Jonda spí dlouho (třikrát sláva) a po prvním ranním krmení jde ještě spát (počtvrté sláva :-)), takže prostě nestíháme moc dopoledních krmení. Pokud by měl snídat a svačit, pak by nám při jeho frekvenci pití mlíčka a kombinací s jeho obvyklým spaním oběd vycházel tak na půl druhou, v lepším případě. A to už bychom pak zase nestíhali všechna odpolední a večerní krmení a kaši, kterou jsme mu před nějakou dobou začali večer dávat.

Naštěstí má Jonda víc rozumu než já. Sám si začal říkat dopoledne o míň mlíka a pak má dřív hlad oběd. Já jsem zbytečně doslovně brala tabulky na umělé výživě, které říkají, kolik by toho měl vypít kolikrát denně. Kojící maminky, buďte rády, že nevíte, kolik toho vaše miminka vypijí. Sladká nevědomost… Pro zajímavost: podle obalu by měl ve svém věku vypít 7× denně mlíko z 210 ml vody a 7 odměrek. Ve skutečnosti pil 5× denně, než jedno pití nahradil oběd, a vypil maximálně ze 150 ml vody a 5 odměrek, často i míň. Ale chápu, že pro výrobce je nejlepší, když toho hodně spotřebujeme, protože toho pak musíme hodně nakoupit. 🙂

Na tabulky už kašlu a dávám Jondovi někdy víc, někdy míň, hlavně před obědem a před kaší. Za pár týdnů stejně bude mít místo těch menších mléčných svačinek ovocnou přesnídávku nebo třeba banán. Tak už vážně nemá smysl stresovat se tím, kolik vypije mlíka.

Režim teda ještě nemáme dokonalý. Dneska mi třeba Jonášek udělal čáru přes rozpočet, když přes poledne spal místo obvyklé třičtvrtěhodinky tři hodiny. Tak byl oběd ve tři. Ale my to vyladíme, chce to čas. A o tom, jak nám to šlo s prvními příkrmy, třeba zase příště.

Přeju krásný týden všem a ať vašim mrňouskům chutná.

Vaše Bára

Milé maminky a milí tatínkové,

jak jsem se již minule zmínila, Šimonka čekal jeho velký den, protože byl pokřtěn. S manželem jsme se rozhodli ihned, když se Šimonek narodil, že jej necháme pokřtít, jen jsme čekali na vhodný čas, kdy už vydrží celý den, a navíc jej nemusím tak často kojit, protože už zvládá příkrmy.

Dohodli jsme si schůzku s knězem, který je mimochodem také můj kolega z práce, takže to nebylo nic složitého. Při první schůzce jsme vyplnili formulář ke křtu a doložili náš oddací list a Šimonkův rodný list. Za kmotru jsme si vybrali moji sestru a kmotrem je náš švagr, jelikož v církvi je možné, aby kmotry byli vždy muž a žena.

Pár dní před obřadem jsme se znovu sešli s knězem na takové povídání a poučení o tom, jak bude křest probíhat.

Šimonkovi jsme nechali na košilku ke křtu vyšít jeho jméno, datum narození a datum křtu, aby na to měl nějakou památku.

Obřad byl dlouhý asi 20 minut a kostel byl malý, ale příjemný. Nejprve jsme jako rodiče a kmotři odpověděli na knězovy otázky. Poté jsme mu všichni udělili požehnání křížkem na čelo a nato jej kněz pomazal olejem na hrudníčku a na čele. Nakonec byl na temeni pokřtěn svěcenou vodou a jeho druhé jméno je Pavel.

Nejsme typ lidí, kteří chodí do kostela každý týden, ale mysleli jsme si, že je to pěkná tradice, a navíc se sešla celá rodina, což je taky dobrá věc, protože těch příležitostí tolik není.

Šimonek byl celý den moc hodný a těch 20 minut v kostele vydržel na jedničku, přestože to byla doba, kdy spinká. Ten den celkově toho moc nenaspal, tak si to vynahradil hned následující den a já jsem měla taky klid k odpočinku po tak náročném dni.

Vaše Julie