Mimi LIVE (25): Jak se domluvit s miminkem?

Milé maminky i tatínkové,

byli jsme teď pár dní v Třeboni, kde jsme navštívili babičku v lázních. Jonášek byl celou dobu hodný, všichni se rozplývali, jaké je to spokojené miminko a že vůbec nepláče. Proto nás s manželem překvapilo, že po návratu domů brečel. Vrátili jsme se večer a byl nějaký rozhozený. Rozplakal se, když mi upadlo něco v kuchyni, a pak znovu ve vaničce. Při uspávání plakal zase a nechtěl ani mlíko. Vrtá nám hlavou, co bylo příčinou takového pláče.

Znakování s miminky

To mě přivádí k tématu, které jsem začala řešit nedávno. Už dříve jsem zaslechla něco o znakování s miminky a zajímalo mě to, tak jsem si koupila knížku. Dozvěděla jsem se, že znakování nám umožní komunikovat s miminky ještě dřív, než umějí mluvit. Vhodné je prý začít mezi 6. a 8. měsícem, Jondovi je pět a půl, tak to je ideální doba. Ale nebyla jsem si jistá. Nejdřív mi to připadalo malinko divné, jako by Jonda byl neslyšící. A nezpomalí to později jeho mluvení?

V knížce píšou, že tato otázka napadne mnoho rodičů. Prý je tomu ale naopak. Znakování zlepšuje komunikační schopnosti dětí , často mluví dřív a používají více slov. Další, co mě napadlo: Nebude používat znaky místo toho, aby mluvil? Jakmile se děti naučí vyslovovat, přestávají prý znakovat, protože mluvení je snazší než znakování. Děti, stejně jako my, totiž často nemají volné ruce.

Babička nám na to říkala, jestli to má cenu, že za pár měsíců bude stejně mluvit. Jenže pár měsíců není zas tak krátká doba. Navíc mluvit možná bude, ale ze začátku pár slov. Znakovat jich třeba bude umět několik dalších a to může zlepšit naši vzájemnou komunikaci. A když si vzpomenu na pláč po návratu z Třeboně, tak kdyby mi uměl nějak naznačit, co ho trápí, bylo by nám všem líp.

Asi to znakování vyzkoušíme, uděláme si takový malý experiment. Pokud to někdo z vás praktikoval, budu ráda, když se o své zkušenosti podělíte v diskuzi.

První oslava

Jonášek měl svátek a my s manželem výročí svatby – máme to ve stejný den, tak u nás všichni dostávali dárky. U Jonáška to ale moc velký úspěch nemělo. Koupili jsme mu nafukovací válec s obrázkem krtečka, uvnitř jsou rolničky. Když ho dostal, rozplakal se, a ani podruhé to nebylo jiné. Asi mu vadí ty rolničky. Tak válec putoval zpátky do krabice a možná to vyzkoušíme za pár týdnů znovu.

Taky se vám něco takového stalo? A bylo to po nějaké době lepší? Jsem z toho trošku zmatená, že náš jindy pořád veselý a zvídavý Jonášek se toho válce tak bojí.

Přeju krásný týden plný dobré nálady všem rodičům i mrňouskům.

Vaše Bára

Fotografie: Fotoprome.cz – ateliér dětské a rodinné fotografie

Milé maminky a tatínkové,

léto je zpátky, hurá. V minulém týdnu nás zastihlo velké ochlazení, takže jsem nachystala teplé oblečení pro Šimonka, které můžu naštěstí ještě nechat ve skříni, protože se nám vrátilo babí léto.

Bohužel se do starých kolejí nevrátila Šimonkova pohoda a pořád má problémy se spaním v noci. Myslela jsem si, že to jsou zoubky, protože se s pláčem budí několikrát za noc. Někdy mu stačí, když ho pochovám, a když už je to k ránu, tak většinou i nakojím, protože vypadá hladově.

Potíže s kojením i krmením

S jídlem (mlékem) na tom taky nejsme zrovna nejlépe. Asi dva dny odmítal pít z jednoho prsu, takže jsem občas trpěla bolestí. Nechtěla jsem ale všechno mlíko odstříkat pro případ, že by měl velký hlad a přece jen si to rozmyslel. Při kojení se moc nesoustředí a pořád se odtrhává a zase vrací k prsu. Trochu se to zlepšilo, ale vůbec nevím, jak a proč to začalo. Možná je to jen další krize, která nás už jednou potkala, protože žádný zub jsem zatím neobjevila. Dásně má sice tvrdé a vše strká do pusinky, zuby ale pořád nikde.

S dokrmováním je to taky dobré jen napůl. Sotva si zvykl na mrkev, začal ji odmítat. Zato mu zachutnala kašička a málem nestačila porce, která je doporučena na obalu. Pořád se snažím nahradit kojení v poledne, a dokonce jsem začala s občasným odpoledním krmením. K tomu nám posloužil banán rozmačkaný na kaši: malý snědl asi čtvrtku banánu a dopil se mlíčkem.

Přípravy na zimu

Já jsem v poslední době nelenila a nachystala ovocné přesnídávky na zimu. Jelikož jsem dostala jablka ze sadu, jedna babička nasbírala ostružiny a druhá vypěstovala mrkev, tak bude mít Šimonek jen domácí stravu. Namixovala jsem pyré z jablek a do jedné várky přidala ostružiny, do další mrkvičku, třetí dávka je s banánem a jedna zůstala jen z jablíček. Doufám, že si na nich Šimonek pochutná.

Pohodový týden všem.

Julie

Fotografie: Fotoprome.cz – ateliér dětské a rodinné fotografie