Mimi LIVE! (14): První výlety

Milé čtenářky i čtenáři Babywebu,

docela dlouho jsme se snažili zavést si s Jondou nějaký režim. Trvalo nám určitě déle než šestinedělí, než se ustálila alespoň doba, kdy Jondu koupeme, kdy chodí spát a kdy vstává.

Jak to máme s režimem

Náš nepravidelný režim byl způsobený buď tím, že já jsem spíš typ, co dělá, na co je zrovna nálada, a dopředu nerada plánuju. Nebo tím, že nás příchod miminka do života přece jen rozhodil. Anebo možná proto, že to odsávání, které musím provádět, mi ukousne i několik hodin z beztak už dost náročného dne. A ani teď nemáme, jako některé maminky a miminka, pevný denní režim. Na procházku jdeme někdy dopoledne, někdy přes poledne, jindy večer nebo vůbec. Jonda spí každý den. Přizpůsobujeme program tomu, jak se vzbudí a co se mu chce dělat.

Koupání

Jsem ráda, že naše večerní činnosti a noční spaní už jsou pravidelné. I proto Jondu koupeme každý den. Dává mu to signál, že je čas jít spát a spát dlouho. A navíc on koupání miluje. Nepoužíváme většinou vůbec žádnou kosmetiku, ani mýdlo, aby ho každodenní koupání nevysušovalo. Jen na hlavičku dáme jednou za čas šampon.

Jonda popleta

Tento týden to však Jonda popletl. Uložili jsme ho kolem šesté, aby si před večerním koupáním zdřímnul, a on si zřejmě myslel, že už je čas na to dlouhé noční spaní. Přitom jindy spí přes den tak půl hodinky a pak se zase budí. Obyčejně koupeme kolem osmé a usíná kolem deváté. Jenže bylo půl deváté a Jonda pořád spal. Nevěděla jsem, jestli ho budit, ale nakonec jsem ho vzbudila. Nechtěla jsem, aby se mu režim narušil, aby byl bez koupání atd. Bála jsem se, že bude mrzutý, a pak nebude chtít spát. Naštěstí se moje obavy nepotvrdily. Měl skvělou náladu, byl roztomilý a smál se na mě. Jedl krásně a po vaničce a mlíčku usnul v postýlce. V noci byl ale stejně vzhůru o něco dřív než jindy, a ráno taky. Režim je hezká věc, ale miminko má vlastní hlavu 🙂

První výlet

Tento týden máme taky za sebou první pořádný výlet. Jak to zahýbalo s režimem? Protože to bylo na vesnické chalupě a jen na den, vynechali jsme koupání. S usínáním to nebyla žádná sláva, musela jsem ho uspávat na rukách a párkrát si i poplakal. Je fajn, že jsme si otestovali, jak to všichni zvládáme, ale byli jsme rádi, že jsme zase doma. Napoprvé jedna noc stačila. Po návratu byl Jonda očividně rád, že je zase tam, kde to zná. Smál se na celé kolo, nejvíc na lustr v obýváku, jako by mu říkal „ahoj kámo, tak jsme zase spolu“ :).

Přeju všem maminkám i tatínkům krásný týden a těším se zase příště,

Vaše Bára

Milí čtenáři,

náš další týden by se dal nazvat týdnem v pohybu. Vyrazili jsme se Šimonkem na promoci jeho tety. Cestu zvládl docela dobře a já taky.

Promoce a tchýně

Po skoro třech měsících měla možnost ho vidět druhá babička, ale ta neprojevila zájem si ho ani pochovat. Jak už jsem psala, když byl Šimonek ještě v bříšku, vypadalo to, že urovnal naše rozbouřené vztahy. Tchýně přijela i do porodnice, ale od té doby se o malého moc nezajímala, ani za ním nepřijela a teď, když tu možnost měla, tak ji nevyužila a já to nehrotila, jen mi to bylo spíše líto, protože je to první vnouček. Rodinné vztahy jsou složité a nedají se vynutit.

Jako žížala

Šimonek začíná být taky pěkně mrštný. Někdy ho položím na naši postel a nechám ho odpočívat a ležím vedle něj. Docela mě překvapil, když se položený na zádech otočil během deseti minut o 90°. Odkopává se nožičkami a různě se prohýbá, až se sám přemístí. I na přebalovacím pultu už musím být ostražitější, protože Šíma je čím dál delší a má tam méně místa. Hází ručičkami kolem sebe a prohýbá se, až mám strach, že se někde praští. Od tety dostal novou hračku, štěkajícího pejska, který taky různě chrastí a šustí, a když pláče, tak ho to dovede uklidnit. Taky udrží déle než deset minut nejmenší štěrkátko. Někdy máme pocit, že pohyby ručičkami jsou uvážené a že ví, kam sahá. Ve vaně se většinou jednou ručičkou přidržuje lehátka zespod. Taky se mu častěji povede chytit mě za vlasy. Do pusinky už se trefuje ručičkou i hračkou rychleji a pohyb hezky koordinuje.

Konejšení a spinkání

Dva dny po sobě jsme měli větší návštěvy a ani ty už Šimonkovi tolik nevadí. Dokonce se mu líbí, když ho chovají muži. U tety a prababičky se rozbrečel a musela jsem si ho vzít hned k sobě. Ještě pořád potřebuje maminku, ale babička, která je u něj skoro každý den, je taky fajn a dovede ho uklidnit.V poslední době taky dobře spinká. Přes den je to třeba už jen hodina, ale po obědě mu to vždycky vydrží déle a po koupání v sedm hodin spinká až do pěti hodin ráno. Nebudím ho na kojení, čekám, až se o něj přihlásí sám, což je někdy po dvou hodinách a někdy po čtyřech.

Láska jako trám

Šimon hrozně rád pozoruje, co právě děláme. Dokáže hlavičku vytočit do zvláštních úhlů, jen aby na nás viděl. Není to už jen otáčení za zvukem, jako dříve. Když se k němu přiblížím obličejem na 25 centimetrů a usměju se, tak mi úsměv vždycky oplatí a to mě vždycky dojme. Vidím toho malého človíčka, jak je spokojený, a cítím, jak moc ho miluji.

Přeji krásné dny plné úsměvů od vašich ratolestí a všech kolem.

Julie