Metoda ContaKids rozpumpuje děti i rodiče

Venku je pošmourno, počasí na procházku nic moc a děti zlobí, potřebují se nějak uvolnit. I rodiče by se chtěli trochu protáhnout. Co takhle si zařádit společně?

Zdroj: Profimedia.cz

Tanečnice Suzanne Meyer si v Paříži otevřela kurzy, které něco takového umožňují. Nejde o žádné tanečky ani cvičení s dětmi, jak je známe. Tato pohybová aktivita je založená na fyzickém kontaktu rodičů a dětí. Metoda ContaKids, která je oblíbená například v Nizozemí, má různorodý přínos.

Něco jiného než doma

„Nebojte se, nebudeme tu tančit,“ uklidňuje Suzanne trochu nedůvěřivě se tvářícího tatínka, jenž přišel do kurzu se svým malým synkem. ContaKids je určené pro děti od dvou do čtyř let, samozřejmě s výjimkami, protože i některé mladší jsou pohybově na tom lépe než jejich vrstevníci. Děti jsou v prostorné, bezpečné a přiměřeně vyhřáté místnosti jako ryby ve vodě. Skáčou, běhají, válejí se. „Bydlíme v malém bytě a takhle velký prostor, to je prostě geniální, užíváme si ho všichni tři. Navíc neexistuje příliš mnoho aktivit, které by člověk mohl dělat uvnitř s takhle malými dětmi,“ říká Thomas, který přišel se svou manželkou a čtyřletou dcerkou Mathildou.

Ne výkony, jen zábava

„Nejdůležitější je, aby naše setkání proběhlo v pohodě. Žádný stres, žádné výkony, žádné nucení se do něčeho. Ukážu vám, co budeme dělat, děti to mohou dělat s vámi, nebo ne. Odejít může každý kdykoliv, podle toho, jak potřebuje,“ říká na úvod Suzanne. Začíná rozcvičkou, děti se horlivě přidávají, mají z toho legraci, některé si dělají, co chtějí. Ale to nevadí, protože jde o to, aby z pohybu měly radost, cítily se svobodně.

Pak následují zábavné cviky, například váha, při které si dáme pusu, šplhání na záda rodičů, prostě různé pozice, při nichž se dospělí s dětmi všelijak dotýkají a přitom se pobaví. „Doma si válení sudů jako tady neužijeme,“ pochvaluje si jedna z maminek. Suzanne dodává, že pro některé rodiče je tělesný kontakt s dětmi běžný, pro jiné zas tak moc ne. „Záleží na jejich temperamentu, výchově, vztahu ke svému tělu a k pohybu.“ Některým dvojicím se podaří až akrobatické prvky.

Baví nás to společně

„Tady jde i o pěstování důvěry a sebedůvěry. Velmi rychle se rodiče odvyknou držet křečovitě dítě, dávat mu záchranu z obavy, aby se mu něco nestalo. Poskytnou mu víc svobody,“ říká cvičitelka. Pokud je některé z dětí bázlivější, Suzanne mu předvede s nějakým jiným, co daný cvik obnáší, a protože děti rády napodobují, tak i opatrnější mrňous má chuť to nakonec zkusit. Své si z toho odnese i menší dítě. Sice se s ním nemůžou provádět všechny cviky, ale užívá si, že je ve společnosti druhých, kde je zábava. Efekt skupiny hraje v této metodě také důležitou roli. Dítě se s odvahou pouští do různých kousků, protože vidí, že to dělají i druhé děti.

I zdravá soutěživost mezi rodinami je přínosem. „Doma jsme taky něco podobného zkoušeli, ale není to ono, není to takové, jako když je nás tu víc,“ říká maminka Marcela. Seance trvá 45 minut a končí tím, že všichni se točí v kole a pak spadnou na zem, hulákají a smějí se. Děti škemrají, že ještě nechtějí končit, rodiče toho už mají dost. Nastává zklidnění, relaxace.

Čtěte také:

Přišel na to „krkavčí“ otec

Metodu ContaKids praktikuje i izraelský tanečník a choreograf Itay Yatuf. Přivedla ho k ní jeho dcera Sofie a taky pozorování ostatních malých dětí a rodičů. „Dobře si vzpomínám na to, jak jsme byli se Sofií někde venku a ona padala a já ji nechal, aby se sama zvedla. Jenže k ní okamžitě přiskočili cizí lidi a pomáhali jí vstát a na mě se koukali jako na krkavčího otce, který své dítě zanedbává.“ Taky si všímal, jak na vzájemný tělesný kontakt reagují děti a rodiče, jak ti nejmenší vycítí nejistotu a obavy dospělých, a jak se to na ně přenáší. Na těchto svých pozorováních zhruba před pěti lety postavil metodu ContaKids jako zábavou hru, při níž dochází k vzájemnému fyzickému kontaktu.

Yatuf vychází i ze zkušenosti, že rodiče by neměli za každou cenu se snažit dítě ochránit, třeba před pádem, nebo ho pořád držet za ruku. Dítě si tím odvyká být samostatné. Ovšem pokud se dospělý snaží udržet potomka na jiných částech svého těla, tak to při svých kurzech doporučuje, rozvíjí se tím motorika obou. Také radí rodičům, aby nechali dítě zvolit si pohyb, který se mu líbí, hýbat se a kroutit podle svého, a dospělý se mu přizpůsobí. V téhle hře jsou si totiž malí s velkými rovni.

Podívejte se, jak taková hodina může vypadat: