Mé krásné ráno
VÁŠ PŘÍBĚH „Pokud jsi doma, je ošklivo a nudíš se s dětmi, buď ráda, že vlastně nemáš co řešit, žádné nemoci, útrapy a zloby. Ostatní je legrace,“ tvrdí moje kamarádka, a má pravdu.
Zdroj: archiv redakce
Takže, je 5:30 a můj devítiměsíční synáček se dožaduje. Nevím, jestli chtěl právě to, ale kojení jej uspokojilo i jako zástup za knížku, zajíčka, suchou plínku, a další hodnoty.
Milí čtenáři, jaké je vaše ráno s dítětem? Napište nám, autory zveřejněných příběhů odměníme milým dárkem.
Usínám, možná jsme usnuli oba, nicméně já tedy o tom nevím. Alan leží mezi mnou a zdí, takže klidný spánek zaručen. V 6.15 je už ale opravdu sluníčko vzhůru a tak bychom měli něco dělat!
Vstáváme
Tak co třeba knížka se zajíčkem? Nebo s medvídkem? Syn vyhrál. Čteme zajíčka, medvídka i zajíčka. Už dlouho umí krááásně obracet stránky. Najde svá oblíbená zvířátka a já jsem tak pyšná. Nastává průlom, vstáváme.
Dvojí nadílka
Obvyklé ranní dostaveníčko u přebalovacího pultu se dnes hned dvakrát opakuje, ale kdo by nebyl rád za tak krásně vyprázdněné miminko.
Před pár dny jsme jej začali po velké potřebě sprchovat stojícího ve velké vaně a tak jej trochu podezírám, že si to tak nějak naplánoval. Miluje totiž vodu. Ale jen ať si užije.
Čeká ho Vojtovo cvičení.
Ví, když dobře odcvičí, že říkám táák, to je dobře, a proto mi napovídá, ještě než začneme: „tááák“. Je nám skvěle.
Petra
