Maminky a omega-3

Podle posledních výzkumů se dodržováním správné životosprávy se nejen snižuje možnost zdravotních komplikací nejen matky, ale i dítěte, ale nesprávné složení stravy budoucí maminky může být jednou z příčin pozdějších onemocnění. Samozřejmostí týkající se chování životní styl matky a její rizikové chovaní během těhotenství – konzumace alkoholu, kouření, užívaní drog, stres či nevhodné stravovací návyky (rizikové diety atd.).

Základem správné životosprávy je samozřejmě zdravá pestrá strava, dostatečný pohyb, psychická pohoda, pravidelný spánek a odpočinek. V tomto období se zdůrazňuje důležitost některých živin, jako jsou esenciální mastné kyseliny, zejména pak tuky z mořských ryb, kyseliny listová, jód, nebo železo. Bylo totiž prokázáno, že správná výživa během těhotenství, ale také ještě před plánovaným otěhotněním, může výrazně ovlivnit nejen správný vývoj plodu, ale také, a to je novinka vývoj dítěte dlouho po narození.

Zejména v poslední době, kdy se opravdu intenzivně zajímáme o složení stravy v období těhotenství, a kdy se snažíme jít více do hloubky, zjišťujeme, že nejen kyselina listová má pro organizmus matky a jejího dítěte zásadní význam, ale velmi důležitý je také dostatečný příjem polynenasycených (PUFA) mastných kyselin omega 6 a omega 3, které mají vliv zásadní na vývoj mozku a nervové soustavy dítěte již v období před porodem. Z tohoto pohledu nejvýznamnější mastná kyselina patřící mezi omega 6 nenasycené mastné kyseliny je kyselina arachidonová (ARA), zástupcem omega 3 jsou především kyselina dokosahexaenová (DHA). A zatímco kyseliny arachidonové máme ve stravě dostatek, až nadbytek, tak u DHA to opravdu neplatí a lékařské studie se zaměřují právě na to, co se stane, když máme DHA nedostatek.

Tuky zabudované do buněčných membrán ovlivňují jejich růst. Jmenovitě esenciální mastné kyseliny omega-3 jsou nutné pro vývoj a správnou funkci mozku. Hrají klíčovou roli při rozvoji mozkové kůry, která je nositelem paměti, myšlení, vnímání a v podstatě všech dalších životních funkcí. Podle nejnovějších poznatků mají prokazatelně pozitivní vliv také na činnost mozku. U dětí podporují správný vývoj mozkových funkcí a pomáhají udržovat koncentraci, v dospělém věku zpomalují stárnutí mozku spojené s rizikem vzniku Alzheimerovy choroby.

Význam polynenasycených mastných kyselin (PUFA) byl nejprve sledován ve vztahu k onemocněním srdce a cév. Příznivý vliv středomořské diety s množstvím mořských ryb na srdce a cévy byl jednoznačně prokázán.

Nověji se v osmdesátých letech začal nesměle, ale později již velmi hlasitě diskutovat vliv PUFA a z této skupiny zejména DHA na zdravotní stav těhotných žen, ukázalo se, že DHA se zabudovává do buněčných stěn a u dětí je tento proces desetkrát rychlejší než u dospělých. O důležitosti polynenasycených mastných kyselin odborníky přesvědčil poznatek, že DHA a další PUFA jsou dokonce aktivně transportovány placentou do plodu pomocí speciálního transportního mechanismu na membránách placety. Navíc vysoká koncentrace nenasycených mastných kyselin v mateřském mléce je považována za základ imunity každého novorozence.

Omega-3 mastné kyseliny zejména pak kyselina dokosahexaenová (DHA) jsou také důležitou stavební jednotkou nervového systému. Nedostatek těchto kyselin v průběhu zrání nervového systému vede k zpomalení tohoto procesu. DHA chrání nervové buňky a díky ovlivnění funkce membrán je považována za důležitou i pro fungování paměti.

DHA tedy ovlivňuje nervový systém a to nejen v souvislosti s myšlením, ale též s rozpoznáváním, chápáním a vnímáním v tom nejširším slova smyslu.

Zrak

DHA je důležitá pro rozvoj zrakového nervu, vedení vizuálních vjemů do mozku a tzv. koordinaci „oko-ruka“ (kdo špatně vidí nemusí chápat co vidí a tak některé věci nepochopí a nerozvíjí mozek).

V britské studii ALSPAC (Avon Longitudinal Study of Parents and Children) byl příjem tučných ryb těhotnou spojen se zlepšením zraku ve věku 3,5 let. Prokázala u dětí, jejichž matky vůbec nepřijímaly rybí maso ani kapsle s rybími tuky v průběhu těhotenství a tedy nezvyšovaly hladiny PUFA, zvýšené riziko sníženého verbálního inteligenčního kvocientu. Její význam se též přisuzuje pozdější ostrosti zraku.

Kognitivní schopnosti

Norská studie prokázala zlepšení IQ ve 4 letech o 4% při pravidelné konzumaci tuku z tresčích jater matkami v těhotenství a při kojení.

Motorické schopnosti

V texaské studii bylo 195 těhotným a kojícím ženám podáváno 200 mg DHA denně. To vedlo k zvýšení DHA v mateřském mléce i krvi kojenců. Psychomotorický vývoj plodů byl ve věku 2,5 roku lepší o 10 %. Přínos dostatku nenasycených mastných kyselin ve stravě těhotné nebo kojící matky pro psychomotorický vývoj je patrný již ve 3. měsíci po porodu a přetrvávající účinek byl pozorován ještě v 8 letech věku.

Doporučená denní dávka DHA v těhotenství a při kojení je tedy minimálně 200 mg.

Příjem kyseliny dokosahexaenové z těla matky přispívá k normálnímu vývoji mozku a očí plodu v těle matky a kojenců vyživovaných mateřským mlékem (EFSA).

Nízké hladiny dlouhých nenasycených mastných kyselin byly zjištěny při těhotenské cukrovce a nitroděložním zpomalení růstu.

Zatímco tuky obecně jsou důležitým zdrojem energie v mateřském mléce, nenasycené mastné kyseliny mají spíše význam pro vývoj organismu. Ze všech mastných kyselin mateřského mléka tvoří omega-3 mastné kyseliny 1,5-2,5%.

V evropském projektu Perinatal Lipid Metabolism (PERILIP), který je součástí projektu Early Nutrition Programming Project (EARNEST), byla vytvořena doporučení pro obsah PUFA ve stravě těhotných a kojících žen. Ten by měl být průměrně minimálně 200 mg DHA PUFA denně.

Víme, že z celkového množství jednotlivých živin, potřebných k získání stavebních látek pro vývoj, růst a obnovu energie, tvoří příjem tuků zhruba jednu třetinu. Na váze lidského mozku se ovšem tuky podílejí 60 procenty!

DHA a alergie

Asi nejzajímavější je opakovaně potvrzovaný vliv DHA i na snížení rizika alergií u dětí. Pokud maminky konzumovaly rybí tuky v těhotenství a v období kojení, tak došlo k snížení výskytu alergií u rizikových dětí. Stejně tak je znám vliv konzumace DHA na snížení rizika vzniku atopických ekzémů a astmatu u dětí.

DHA a imunita

Nejnovější studie potvrzují pozitivní vliv DHA a jejího příjmu v těhotenství na zlepšení imunity dítěte, onemocnění probíhají méně často a trvají kratší dobu včetně horečky, která onemocnění provází.

Tabulka 1: Mastné kyseliny v potravinách

Olejová Omega-9 Olivy

Linolová Omega-6 Slunečnice, sója, kukuřice, sezam, vlašské ořechy

Gama-linolenová Omega-6 Pupalka, brutnák, černý rybíz

Arachidonová Omega-6 Vejce, mořští živočichové

Alfa-linolenová Omega-3 Lněná semínka, vlašské ořechy, řepka, sója, dýňová semínka

Eikosapentaenová Omega-3 Makrela, sardinka, sleď,losos

Dokosahexaenová Omega-3 Makrela, sardinka, sleď, losos

Rybí tuky a těhotenství

Bylo prokázáno, že tuky z mořských ryb jsou velmi důležité i v období těhotenství, nejprve v druhé a následně i třetím trimestru, a pak v období kojení. Mastné kyseliny z mořských živočichů jsou totiž nezbytné například pro správný vývoj mozku, očí nebo spermií u plodu. Bylo prokázáno, že prochází nejen přes placentu do plodu, ale po narození se dostávají do těla novorozence spolu s mateřským mlékem, proto i těhotné a kojící matky by měly v dostatečném množství konzumovat omega-3 tuky. Pro další vývoj novorozence jsou tuky z mořských ryb významné, protože snižují riziko vzniku onemocnění srdce, ale i atopického ekzému, astmatu a dalších autoimunitních onemocnění, dokonce byly publikovány studie o vlivu na snížení rizika vzniku psychiatrických onemocnění. Spekuluje se dokonce o preventivní funkci omega-3 PUFA na vznik Alzheimerovy choroby.

RNDr. Pavel Suchánek – odborník na výživu, Fórum zdravé výživy www.fzv.cz, člen mezinárodního International expert meeting – IEM