Maminka Bára – Představuji vám Sarah. Naši dceru

Sarah měla krásný a rychlý příchod na svět. Stále mám před sebou ten pohled, když mi ji poprvé dali na bříško. Ten teploučký uzlíček. Koukala. Klidně a vyrovnaně. Špulila jazýček a hýbala ručičkama. Byla maličká, ale nádherná. Měla spoustu vlásků a vážný zamračený pohled, přesně jako tenkrát její sestřička. Každou vteřinku, kterou jsme spolu trávily jsme se poznávaly více a více. Moc jsem se těšila na kojení. Věděla jsem, co a jak, tentokrát se mě netýkal strach z vážení a z kontroly, zda malá správně přibývá. Užívala jsem si každý náš nejbližší kontakt a bylo to perfektní. Navíc stále každý den doplňuji vitaminy Chytré miminko – Superfolin, které jsou vhodné i po celou dobu kojení. Stále se snažím, aby Sarah měla správný přísun vitaminů a potřebných látek, i přestože toho teď příliš nesním.

Trápení s bříškem

Spousty věcí jsem se učila znova a jinak. Jak jsem už psala, Sárinka se nekamarádila s dudlíkem a to byla pro mě zatím největší novinka. Nejenže jsem ho stále hledala a měla pocit, že jí něco chybí, ale zejména uspávání bylo pro mě náročnější. Uspávala se téměř jen na prsu, takže jsem se musela naučit vnímat její potřeby, a když chtěla, kojila jsem ji. Občas mi přišlo, že papá každou chvíli, ale rozhodně jsem ji nechtěla nechat brečet. Každopádně moje pokusy o dudlík neskončily a zkusila jsem koupit jiný typ. Bylo to lepší, občas ho vzala na milost.

Měla jsem obavy i z první noci doma. Už bylo vše opravdu jenom na mně a já to musím zvládnout. Spinkání bylo překvapivě fajn. Budila se. S tím jsem počítala, ale jen jsem nakojila a Sárinka spala zase dál. I noční přebalování jsem zvládala bravurně. Ale nemůže to vše být tak dokonalé.

Asi třetí den od návratu z porodnice začalo Sarah trápit bříško. Většinou to začínalo k ránu. Hodně moc tlačila. Nebrečela, ale bříško měla v křeči a nemohla spát. Na prohlídce u paní doktorky jsem to řešila a dověděla jsem se, že Sárinku zřejmě přejídám. Má hodně nafouklé bříško a polyká hodně vzduchu, a to ji pak tlačí. Říkala mi, ať zkusím kojit alespoň po těch dvou třech hodinách nejdříve. Měla jsem z toho hrůzu, jelikož prso ji uklidňovalo, dudlík nechtěla a nedovedla jsem si představit, jak to zvládneme. Cestou od doktorky jsme se ještě stavili v lékárně a zkusili jsme pořídit poslední variantu dudlíku a to ten úplně obyčejný.

Přijeli jsme domu, nakojila jsem a byly přede mnou nekonečné dvě hodiny. Manžel si Sarah vzal do postele. Na bříško jí položil teplý polštářek a zkusil dudlík. Jaké bylo moje překvapení, když jsem se na ně šla podívat a oba spali. Sárinka s dudlíkem v puse a s naprosto spokojeným výrazem v obličeji. Spala asi tři hodiny. Takhle to bylo celý den. Krásně a spokojeně spala. Konečně ji nic netlačilo a dokonce jsme našli dudlík, který si alespoň občas podumlá a uklidní se. Měla jsem obrovskou radost, byla jsem naplněná optimismem, především z toho důvodu, že se malá už nebude trápit, že nebude tak moc tlačit a nebude ji bolet bříško.

Bohužel padla jedenáctá večer a Sárinka od té doby jen a jen tlačila, ale bez výsledku. Neplakala, byla úžasně statečná, ale bylo mi ji moc líto. Nemohla spát. Ráno už jsem jí musela pomoci teploměrem. Pak jsem ještě mluvila s paní doktorkou po telefonu. Dohodly jsme se na rource, že ta by mohla pomoci. A také jsem ji jednou použila. Docela to pomohlo, a pak se už snažila kakat už sama. Noci jsou však stále náročné.

Občas spolu prochodíme pár hodin, aby se jí ulevilo v příjemnějších pozicích, ale řekla bych, že je to den ode dne lepší. Dávám si pozor na jídlo a učíme se spolu pomalu zase nový systém. Zvládáme to a zvládneme to. Je úžasná, je statečná. A věřím, že i tohle bude věc, kterou se naučíme. A pak budeme na ty pronošené večery vzpomínat.

Šátkujeme

Už jsme si dali i premiéru v šátku. Byla úžasná, moc se jí nošení líbí. Zvládli jsme skvěle i nákup. Bylo to pro mě daleko příjemnější než mít kočárek, košík a běhat za Lolou. Jsem moc ráda, že se jí nošení líbí a hlavně jsem na sebe byla velmi pyšná, že jsem zvládla bez problému navázat.

Když si vzpomenu na své začátky s Loly, kdy jsem ji navazovala několik minut, a teď to mám raz dva a hotovo. Zrovna teď nemohla Sarah příliš zabrat a já cítila, že by už potřebovala spát. Vzala jsem ji do šátku a do minutky krásně oddychovala. Teď mi tu „pomáhá“ sepsat vám pár řádek.

Malá modelka

Sarah je nádherná. Má jemnou pleť. Krásné plné rty a úžasný nosík. Někdo říká, že je můj, někdo, že tatínka. Každopádně holky jsou jako kopie. Vyfotila jsem Sáru v porodnici ve stejné poloze jako kdysi Lolu a fotky jsem dala k sobě. Neuvěřitelné. Opravdu jako dvojčata. A hned po porodu, když jsem se dostala na pokoj šestinedělí, mi sestřička povídá: „Malá je celá tatínek, že?“ Říkám: „Hmm, a už je to tu zase.“ Tak uvidíme, do koho se vyloupne.

A nemůžu opomenout její krásné řasy. Tuto dominantu mají holky naštěstí po mně. Alespoň něco. Laurinka měla také a má hlavně teď hodně dlouhé a husté, ale Sára má opravu už od porodu krásné dlouhé řasy, tak jsem zvědavá, jakou bude k tomu mít barvu očí.

Možná z ní bude i modelka. Absolvovali jsme v týdnu newborn focení v ateliéru Fotopromě. Po celou dobu, co se mi věnovala opět skvělá paní vizážistka, tak se fotila Sarah. Byla s ní jen paní fotografka a Sarinka za celou dobu nevydala jedinou hlásku. Byla focením zřejmě tak fascinovaná, že jsem zvědavá, jak dlouho jí to vydrží. Opět jsme v ateliéru zažili úžasný relax. Už se moc těším na krásné fotky naší princezny.

Čtěte také:

• Jiná žena? Průvodce pro novopečené tatínky
• Dudlík: klady a zápory
• Kdy a jak na focení miminek?

Tajemství jména Sarah

A konečně význam a historie jejího jména. Sarah mi od začátku o sobě dává různá znamení. Akorát to bude šibalka a ráda mi dává skryté indicie, které buď rozluštím, nebo ne. U jména jsme na to přišli. U data narození ne. Teď už vím, že mi dvakrát dovolila, aby se mi zdálo o tom, že rodím 8. 8., stále mi vrtalo hlavou, proč dvakrát. Že by tak viditelně poukazovala na to, že opravdu přijde na svět 8. 8.? Ne. Sny byly dva protože 2 x 8 je 16. A dala si na čas, ale 14 minut před půlnocí opravdu přišla na svět. Datum narození je 16. 8. 2017. Věřím, že to tak opravdu mělo být.

O jménu dávala znamení už v prvních dnech mého těhotenství, když jsem našla příležitost přihlásit se do projektu Těhulka LIVE! A já byla vybrána! Bylo jasné, že jméno Sarah je jí taktéž předurčeno.

S tím vším souvisí i jeden z mých dětských snů. Vždycky jsem chtěla psát. Už jako malá jsem si doma potají psala dětské pohádky, básničky, povídky. Jednou jsem mamce k Vánocům napsala tři povídky a nechala svázat do knihy. Psaní bylo pro mě vždy něco, co mě naplňovalo, mohla jsem se otevřít a vyjádřit, co skutečně cítím. A samozřejmě jako správná puberťačka jsem milovala seriál „Sex ve městě“, kde hlavní hrdinka Carrie má v jednom časopise svůj sloupek, do kterého pravidelně píše a je díky němu slavná. Já vždycky moc chtěla dělat to, co ona. Mít svůj sloupek a psát a psát. Takže Carrie je takový můj tajný idol a její roli v seriálu ztvárňuje jedna z mých nejoblíbenějších hereček, která se jmenuje Sarah Jessica Parker.

Jméno jsme samozřejmě nevybírali podle ní, ale až pak mi došlo, že naše Sarah si to jméno vybrala už od začátku, už od chvíle, kdy jsem dostala zprávu, že se stanu novou Těhulkou LIVE! A já si mohla alespoň tak trochu splnit svůj sen. Nehledě na to, že ve zmíněném seriálu je Carrie milovnice bot. Má plno nádherných bot, které stále doplňuje o nové kousky. A moje babička, aniž by o tom věděla,  naplnila i tuto indicii. Naše Sarah už má víc párů botiček než kdekdo. Posuďte sami, jak si na fotce krásně hoví mezi tolika páry háčkovaných bot.

Jméno Sára znamená vznešená a urozená, její předností by měla být ohleduplnost a obětavost pro rodinu. Jak jsme si prvně nebyli jménem zcela jistí, tak jsem nesmírně ráda, že jsme ho nechali. Sedí přesně na ní. Vystihuje její krásu, jemnost a každý pohyb. Vystihuje její budoucnost, která bude vznešená, a my jí na každém jejím životním kroku budeme oporou. Tak tohle je naše láska. Naše Sarah.

Mějte se krásně

Bára