Mami, kdy bude včera? Aneb jak se dítě dokáže orientovat v čase

Zítra, za hodinu, příští týden… Časové údaje zcela jasné pro dospělé bývají pro malé děti velkou neznámou. Existuje způsob, jak jim čas a jeho plynutí pomoct pochopit.

Zdroj: Shutterstock

„Babička za tebou přijde příští týden. Teď půjdeme asi za čtvrt hodiny ven, ale palačinky ti udělám až zítra.“ Jasná zpráva pro nás, dospělé, ale pro malé dítě totální zmatek v tom, kdy se co odehraje. Teprve až ke čtyřem pěti letům se děti začínají zajímat o čas, o hodiny, o dobu, po niž něco trvá.

Ale ještě si v tom nedokážou udělat zcela jasno, hlavně v rozlišování minulosti, přítomnosti a budoucnosti, také dnů v týdnu a hodin. Časové pojmy bezpečně zvládnou až mezi šestým a osmým rokem věku.

Denní režim napoví

I když je pro malé děti pojem času něco nepochopitelného, lze jim ho návodně přiblížit podle jejich věku a úrovně. Předškolní děti si tak dokážou uvědomit rozdíl mezi včera a zítra, ale ještě pořád budou mít zmatek třeba v blízké a vzdálenější minulosti.

Čtyřleté dítě už se dokáže orientovat v plynutí času během dne podle stále stejných, opakujících se úkonů a událostí: spánek, jídlo, koupání… V tomto věku už má povědomí o tom, co znamenají slova ráno, poledne a večer.

Podmínka úspěchu

Vědci se také zabývali tím, co všechno je nezbytné k tomu, aby se člověk dokázal v časových údajích jakž takž orientovat. Je to podmíněno následujícími faktory:

Povšechná znalost číslic, tj. schopnost je číst, psát, počítat.
Schopnost uvědomovat si souvislosti mezi číslicí a vzdáleností, tedy dokázat umístit číslici do číselné řady, na stupnici.
Krátkodobá paměť nezbytná pro přiřazení určité představy k údajům, které člověk slyší.
Kapacita použít číslo v kontextu. Třeba když dítě je schopné říct, že „deset“ je moc, když se mluví o tom, kolik je jich doma, ale může se to hodit pro počet listů na stromě.

Jak pomoct dítěti orientovat se v čase

Především nic neuspěchat, nezahrnout dítě časovými údaji. Napřed by měli rodiče zjistit, jaký má dítě o čase pojem, zda je zralé tyto věci chápat. Je zbytečné se s ním bavit o tom, co všechno budeme společně dělat příští týden, když má zmatek v tom, kdy je ráno a kdy odpoledne. Když uznáme, že nastala ta pravá chvíle, můžeme sáhnout k následujícím pomůckám:

Kalendář minulosti a budoucnosti

Na nástěnku či do sešitu si nakreslíme se svým potomkem kalendář, v němž napřed budou jen tři kolonky: minulost, současnost a budoucnost. Pak si vymyslíme nějaké jednoduché symboly, obrázky znázorňující určitou činnost nebo událost (jdeme do parku, jsme na obědě u babičky atd.) a spolu s dítětem je usadíme na správné místo.

Tahle názorná pomůcka mu pomůže zařazovat věci do časových úseků. Postupně, až dítě povyroste, kalendář konkretizujeme, přidáme dny v týdnu a do nich budeme umísťovat symboly.

Lineární kalendář podle Montessori

Podle metody Montessori je přínosné vytvořit lineární kalendář celého roku, který se umístí na zeď dětského pokoje, ve výši očí jeho obyvatele. Kolíčkem můžeme putovat po jednotlivých dnech, jak ubíhají, případně si je odškrtávat.

Také tam lze zaznamenat konkrétní události (narozeniny, výlet, Vánoce…), a to tak, že k danému dni či období přilepíme nebo jinak přichytíme obrázek, fotku, cokoliv, co tuto událost charakterizuje. Při této metodě je však nutné být důsledný, aby nakonec nepřinesla víc zmatku než užitku.

Čtěte také:

Kolik je hodin?

Hodiny se dítě naučí kolem šestého až sedmého roku. Pokud si myslíme, že mu to usnadníme, když mu nabídneme digitální hodiny, tak to je omyl. Dítě sice bude vědět, že je „15 hodin 15 minut“, ale už ne, že to je čtvrt na čtyři. Snad jen podle tohoto typu hodin lépe pochopí plynutí času.

Novodobou pomůckou jsou „mluvící hodiny“, které se vyskytují i jako jednoduchá aplikace v počítači. Pro větší názornost se vyplatí ten typ, který oznámí nejen, že „je půl čtvrté“, ale taky, že „je čas na svačinu“, případně že „malá ručička je za trojkou, velká na šestce“. Pro menší děti je to srozumitelnější.

Hodinky hlavně funkční

Často se také rodiče zajímají o to, kdy koupit dítěti první hodinky a jaké. Vhodná doba je samozřejmě ta, kdy mu budou k užitku, tedy bude znát hodiny. Hodinky by měly být s dobře viditelnými ručičkami a čitelnými číslicemi, mohou být i barevné s nějakým pro dítě zajímavým designem, rozhodně však jednoduché, aby je dokázalo samo ovládat.