Malé děti a děsivé sny

Co je vlastně sen?

Přes den se nám v hlavě usazuje spousta myšlenek, které nějakým způsobem kontrolujeme a obrazně řečeno „nepřipouštíme k tělu“. Ne tak v noci, kdy spíme. Kontrolka našich myšlenek je vypnuta a do podvědomí se nám dostane i to, co nechceme. Proto se ve snech objevují také naše skryté strachy a obavy. Zvláště to platí u dětí. Mají daleko intenzivnější a barvitější sny než dospělí. Podle některých odborníků se dětem zdají sny už v době, kdy jsou u maminky v bříšku. Jaké sny mají děti do dvou let, je těžké se dopátrat, protože je sdělit ještě neumějí. Batolatům kolem třetího roku se zdají velmi živé sny především o zvířátkách a pohádkových postavičkách. Malé děti však mohou ve spánku pronásledovat i děsivé sny. Pokud se jim ale nezdají často a neovlivňují jejich chování, nemusí se rodiče znepokojovat.

Proč se dětem zdají děsivé sny?

Batole vstřebává přes den mnoho nových zážitků a obrovské množství informací, s nimiž se musí jeho podvědomí vypořádat. Navíc jsou na děťátko kladeny nároky – například při jídle, přechodu na toaletu – které nemusí hned dobře zvládat. U větších batolat lze ošklivé sny přičíst i tomu, že si začínají uvědomovat, že brzy půjdou do školky a budou přes den bez mámy a táty v cizím prostředí. Samostatnou kapitolu tady představuje televize. Velmi častou příčinou děsivých snů je totiž něco, co dítě vidělo v televizi a z čeho má strach. Může to být třeba medvědí strašidlo Barbucha, které na první pohled vypadá docela nevinně. Nikoliv v noci, kdy děťátko usne a kdy se mu vloudí do podvědomí… Pokud rodiče zjistí, že se jejich potomek v noci bojí, měli by především zapátrat po tom, na co se dívalo v televizi. V každém případě by neměli dovolit tříletému dítěti sledovat pohádku, která je strašidelná nebo příliš „akční“.  Příčinou děsivého snu může být dále to, že v rodině panuje napjatá situace a rodiče se často hádají. Tato nepohoda děťátko traumatizuje a odráží se v jeho snech.

Jak se s nimi vypořádat?

„Když vaše batole pláče a křičí ze spaní, zkuste ho rozhýbat – probuďte ho, vezměte do náruče, dejte mu napít, prostě udělejte s ním pohyb, který jakoby vymaže z jeho hlavinky ošklivý sen,“ radí dětská psycholožka Tamara Cenková a pokračuje: „Kdybyste s dítětem nepohnuli, nedali mozku nový impuls z pohybu – tak by tam děsivý sen vězel dál.  S větším batoletem si lze o snu popovídat, abyste věděli, co bylo jeho příčinou. Tady by rodiče neměli podceňovat žádný problém – i ten sebemenší – který dítě má, ať už se jedná třeba jen o ztracenou hračku nebo obavy ze školky. Případně můžete druhý den dítěti říct, aby zkusilo namalovat, co ho v noci vyděsilo. Pokud se mu to podaří, nakreslete přes hotový obrázek černé čáry jako mříže vězení a řekněte dítěti, že teď je strašidlo navždy zavřené a nebude ho trápit.  Obrázek pověste dítěti nad postýlku, aby vidělo, že už na něj strašidlo v noci nemůže. Další věc, jež pomáhá, je plyšák – ochranář, kterého má dítě u sebe v postýlce. Při ukládání ke spaní dítěti zopakujte, že se nemusí bát, protože ho hlídá plyšový kamarád, jenž bude celou noc odhánět ošklivé sny.“