Mají se těhotné nechat proti prasečí chřipce očkovat? Názory se různí

Těhotné ženy by především měly vědět, že:

„Onemocnění způsobené virem A(H1N1) v současné době probíhá podobně jako běžná chřipka. Ve většině případů probíhá onemocnění s mírným klinickým průběhem, v některých případech i bezpříznakově.

Těhotným ženám při onemocnění způsobeném virem A(H1N1) hrozí zvýšené nebezpečí vzniku kardiovaskulárních a respiračních komplikací.

Zvýšené riziko u těhotných žen infikovaných pandemickým virem je zejména během druhého a třetího trimestru, a zvýšené riziko úmrtí plodu nebo spontánního potratu bylo potvrzeno z dalších zemí, kde je onemocnění pandemickým virem v populaci rozšířené,“ upozorňuje MUDr. Jaromír Hrubý, ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví.

Očkování těhotných

Světová zdravotnická organizace podle profesora Romana Prymuly doporučuje, aby se těhotné ženy nechaly očkovat. I když WHO trimestr zatím nespecifikuje, bude lépe zvolit druhý či třetí trimestr, protože v prvním trimestru je vyšší riziko komplikací těhotenství. „Podle amerických doporučení je možno očkovat ale i ženy v prvním trimestru, objektivní data k dispozici nejsou,“ upřesňuje profesor.

„Doporučení zní jasně, že by se těhotné ženy očkovat měly. Ovšem nikdo nezkoušel, jaké účinky bude mít vakcína na plod. Já osobně bych se očkovat nenechala. Očkování bych zvážila, kdybych trpěla nějakou chronickou nemocí (plic, srdce, atp.) a chřipka mě tak mohla ohrozit na životě. Kojícím ženám bych očkování rovněž nedoporučila,“ říká jasně ženská lékařka MUDr. Radka Gregorová.

„Obecně není v graviditě doporučeno žádné očkování, až na nezbytné případy.

S očkováním proti prasečí chřipce nejsou u nás navíc žádné zkušenosti,“ tvrdí primář jičínské porodnice MUDr. Lubomír Voltr.

„Na podkladě podrobného zkoumání dostupných informací jsem se rozhodla nedoporučovat těhotným ženám očkování proti prasečí chřipce.

Uznávám, že jde o rozhodnutí do značné míry subjektivní (tak jako všech lékařů), neboť nejsou k dispozici klinické studie, aby bylo možné vybrat správný postup podle „evidence based medicine“. Sebe ani svou rodinu očkovat rovněž nenechám,“ prohlásila MUDr. Helena Máslová z Centra psychosomatické péče.

„Těhotným bych očkování proti prasečí chřipce NEDOPORUČOVALA,“ jednoznačně pohlašuje i dětská lékařka MUDr. Helena Kadlecová.

Očkování na reverz

Většina praktických lékařů bude chtít od lidí, kteří se přijdou očkovat proti prasečí chřipce, podepsat souhlas, že s aplikací vakcíny souhlasili dobrovolně a že jsou si vědomi případných vedlejších účinků. Řekl to včera prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Za případné nepříznivé vedlejší účinky pandemické vakcíny se zaručí stát, prohlásil první náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr.

K pochybnostem kolem vakcíny, za jejíž vedlejší účinky odmítl dodavatel nést odpovědnost, se vyjádřil i hlavní hygienik Michael Vít. Americké testy podle něj zaznamenaly vedlejší negativní účinky u jedné milióntiny obyvatelstva, zdůraznil.

Vít mimo jiné uvedl, že pandemická vlna může trvat od čtyř měsíců do 1,5 roku. V té době je podle něj nutno očkovat. Česko má nyní podle ministerstva hlášeno za minulý týden 269 případů chřipky na sto tisíc obyvatel.

Názor dětského lékaře MUDr. Martina Gregory:

„V současné době jsou u nás pravděpodobně již tisíce nakažených chřipkou, ale vyšetření na průkaz viru H1N1 se provádí jen výjimečně, protože naprostá většina nemocných má mírný průběh s několikadenními horečkami a následným dráždivým kašlem, který odeznívá pomalu a neochotně. Navíc jedno vyšetření stojí více než 8 tisíc Kč a na léčbě a prognóze pro nemocného to stejně nic nemění.

Často se zapomíná při medializaci úmrtí ve spojení s chřipkou uvést zdravotní stav nemocného před tím, než chřipku dostal. Je rozdíl mezi tím, jestliže takto onemocní člověk s těžkým imunodeficitem nebo s leukemií anebo člověk relativně zdravý.

Očkování by tedy mělo sloužit především jako ochrana pro chronicky nemocné, kteří jsou rizikovými pacienty.“