babyweb.cz > BABYWEB 2021 > Babyweb LIVE > Těhulka LIVE > Lucie ve 25. tt – Týden, co končí tak trochu jinak…
Lucie ve 25. tt – Týden, co končí tak trochu jinak…
TĚHULKA LIVE! LUCIE Začátkem týdne jsem byla opět pracovně v Praze. Tentokrát to nebylo ale pouze o pracovních záležitostech, ale rozhodla jsem se, že si udělám radost. A čím? Těhotenskou masáží.
Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz
S Filípkem jsem už několikrát byla, a tak s Barčou jsem si ji také dopřála, ale tentokrát jsem zvolila jiný salon. Vyšli mi vstříc vzhledem k mým pracovním povinnostem a objednali mě na pondělí až na 20.00. Přišla jsem na recepci s 10minutovým předstihem, vyplnila formulář a pak si pro mě přišla paní masérka. Masáž je prováděna na boku a je samozřejmě brán ohled na to, v kolikátém měsíci těhotenství jste. Masáž jsem si velmi užila, jen se mi po ní trochu motala hlava, což se mi ale po masážích občas stává… poté jsem dostala k pití čerstvý džus dle vlastního výběru, chvilku si poseděla a odpočinula na recepci a vydala se směrem domů.
Druhý den dopoledne jsem vyzvedla nové kuchařky na poště, kde jsem čekala mnohem více lidí, než skutečně bylo, vyzvedla si náušnice z reklamace a vyrazila do práce. Večer jsem odjela posledním vlakem z Prahy do Vídně. Ráno jsem si přispala, protože jsem se cítila nějaká unavenější, a pak na oběd vyrazila za manželem do města. Po obědě jsem jela opět domů a chvilku pracovala, dokud jsem nejela vyzvednout Filípka ze školky. Pak jsme šli společně procházkou domů a udělali si večeři.
Ve čtvrtek jsem odvedla Filípka do školky a cestou se zastavila v obchodech, abych se podívala, co tam mají nového, a taky jsem chtěla koupit Filípkovi nějaká body pod trička, aby mu pořád nevylézala zádíčka z džínsů a z pod bundy. Opět jsem poobědvala s manželem ve městě a nakoupila nějaké kreslicí pomůcky ke zdobení ozdob pro Filípka do školky. Objevila jsem nádhernou velkou sadu Cars, která obsahovala voskovky, tempery, pastelky, gumy, pravítka a různé štětce, tu jsem koupila a měla z ní obrovskou radost. A nejen já! Odpoledne jsme s nimi ozdobičku společně vybarvili. Filípka to moc bavilo. Večer jsme vyrazili na večeři do nedaleké restaurace, kde jsme měli sraz se známými. Po třech hodinách jsme s Filípkem vyrazili domů a šli spát.
Čtěte také:
- Je náročnější první, nebo druhý porod?
- Kompletní výbavička pro miminko a maminku
- Test: Hrajete svou ženskou roli?
Nějak se to komplikuje
Druhý den ráno nebo spíš už v noci mě začalo bolet břicho, takže manžel odvedl Filípka ráno do školky a vyrazili jsme na pohotovost do největší nemocnice ve Vídni. Zde mě vyšetřili a oznámili, že si mě v nemocnici rovnou nechají, protože to vypadá na hrozící předčasný porod. Pak to nabralo rychlý spád…
Okamžitě mi zakázali jakýkoliv pohyb, jen z postele na záchod a zpět, dostala jsem infúze proti kontrakcích, které mám doteď, dostávám 2x denně antibiotika proti zbytkovému zánětu, který našli, a malá dostala přes mě kortikosteroidy, které mají urychlit nitroděložní vývoj jejích plic.
Každopádně, musím říci, že jsem naprosto spokojená se servisem, který tu dostávám! Samozřejmě, že jsem začala jednotlivé kroky vyhledávat na internetu, ale tam jsem našla pouze potvrzení toho, že tu pro nás obě dělají, co je v jejich silách, a rozhodně nic nezanedbávají. Takže ačkoliv situace není vůbec růžová, aspoň se tu cítím v dobrých rukách a v bezpečí!
Lucka a Filípek
Jak to vidí táta: strach
Uplynulý týden? Nevím! Vše se smrsklo jen na páteční dění. Když mi Lucka oznámila, že krvácení v noci už nebylo jen takový slabý doprovod těhotenství, ale opravdové krvácení, byla pro mne cesta do nemocnice samozřejmostí. Ani ve snu by mne ale nenapadlo, co bude následovat.
Příjem, ultrazvuk, druhý ultrazvuk, gynekolog. A oznámení: „Vážená paní Jelínková, vy už z této nemocnice do porodu neodejdete.“ Měl jsem pocit, jako by mne někdo praštil palicí po hlavě. Snažil jsem se zachovat klid a vytvořit v nastalé situaci stabilní podporu. Znamenalo to dost úsilí, ale slova hlavního lékaře směny, že následující dny ukáží více, situaci zlepšila. Nenaplnil mne sice bezmezným optimismem, ale za daných okolností alespoň něco. Takže uvidíme! A doufáme!