Léčivá síla bylinek

KAKOST SMRDUTÝ (Geranium Robertianum)

Co se sbírá
Kvetoucí nať (květen – září).

Léčivé účinky
Kvetoucí nať obsahuje hořčiny, třísloviny a pryskyřice, účinkuje svíravě, staví průjem a působí mírně močopudně. Droga se také užívá zejména při nálezu krve v moči, při zevním i vnitřním krvácení. Je možné ji použít i při vykašlávání krve, při děložním krvácení, při krvácení zažívacího ústrojí nebo při chronických střevních zánětech jako kloktadlo. Dobře se může uplatnit i při močových kaméncích a při některých nemocech ledvin. Droga má mdle aromatický pach a chutná hořce, takže odvar z ní je na chuť odporný. Větší použití v lidovém léčení má šťáva z čerstvě rozdrcené rostliny nebo prášek ze suché natě, do něhož se přidává pár kapek vody. Vzniklá hustá kašička se přikládá jako obklad na otoky nejrůznějšího druhu, na rány, vředy, bolestivá místa postižená zánětem (zánět zubů, nervů), revmatismem a dnou. Kombinace vnitřní a zevní aplikace lze užít při léčbě ekzémů. PŘI NEPLODNOSTI může zkusit muž i žena vypít po doušcích asi 250 ml teplého čaje.

V TĚHOTENSTVÍ A PŘI KOJENÍ LÉPE NEUŽÍVAT -není toxický, má ale specifický zápach

Jak se používá
Odvar z kakostu se připravuje velmi krátkým varem, maximálně v délce 2 až 3 minuty

MOCHNA HUSÍ (Potentilla anserina)

Co se sbírá
Kvetoucí nať (květen – červen), event. kořen (září – listopad).

Léčivé účinky
Mochna obsahuje především třísloviny, dále silici, vitamín C a jiné, málo známé látky, jež působí na hladké svalstvo a uvolňují křeče. Má rovněž účinek protizánětlivý a svíravý. Droga je bez zápachu a chutná poněkud trpce, osvědčuje se při kolikách a průjmech – jsou-li doprovázeny křečemi – nebo při bolestivé menstruaci. Zevně se užívá k výplachům při krvácení z nosu, ke kloktání při zánětu nebo krvácení dásní a v koupelích při špatně se hojících a mokvavých ranách. Droga také povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje činnost jater a tvorbu žluči.

Jak se používá
Odvar připravíme z 1 až 2 čajových lžiček na šálek vody, které vaříme 3 minuty. Podáváme 3x denně. Také můžeme kakost užívat ve formě prášku -3x až 4x denně na špičku nože, zapít čajem nebo červeným vínem.

ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ (Salvia officinalis)

Co se sbírá
List krátce před rozkvětem (květen – červen, u starších rostlin je možný i druhý sběr na podzim)

Léčivé účinky
Šalvějové listy jsou bohaté na silici, dále obsahují třísloviny, horčiny a pryskyřice. Droga má silný kořenitý pach a hořkou chuť. Působí příznivě na látkovou výměnu a vylučování žluči, snižuje nervovou podrážděnost a podporuje spánek, má hojivý a protizánětlivý účinek. Doporučuje se vnitřně ke zmírnění pocení v klimakteriu a při plicních chorobách, k úpravě trávicích obtíží, při chorobách žlučníku a jater, při zánětech horních cest dýchacích, k posilnění a uklidnění nervů a ke stavění průjmu. SNIŽUJE SEKRECI ŽLÁZ VČETNĚ SEKRECE MATEŘSKÉHO MLÉKA. Zevně se používá odvar ve formě kloktadla při zánětech v ústech a hrtanu (např. angína) a krvácení dásní. Dále ve formě obkladů při starých, těžko se hojících a stále mokvajících ranách a k dezinfekci.

Ať už čerstvá nebo sušená se také užívá jako koření a to zejména k masu (i rybám) a do nádivek.

V TĚHOTENSTVÍ NEUŽÍVAT -může způsobit potrat

Jak se používá

• Čaj
  Jedna čajová lžička bylinek na 1/4 litru vody, spaříme, krátce vyluhujeme.
• Šalvějový ocet
  Láhev naplníme až po hrdlo květy šalvěje, zalijeme přírodním octem tak, aby byl až nad květy a láhev necháme stát 14 dní na slunci nebo na teplém místě. (Používá se k masáži nemocných, kteří delší čas leží).
• Koupel (sedací)
  Čtyři vrchovaté hrsti listů na noc vložíme do studené vody. Druhý den se všechno zahřeje až k varu a výtažek přilijeme do vany.

JAHODNÍK OBECNÝ (Fragaria vesca)

Co se sbírá
Listy i s řapíkem (květen – září).

Léčivé účinky
Listy jahodníku obsahují třísloviny, organické kyseliny, vitamín C a minerální látky. Působí močopudně, regulují tvorbu žluče, staví průjmy, hojí rány, zlepšují metabolismus kyseliny močové a snižují lámavost vlásečnic. Jahodník má také svíravý a slabě protizánětlivý účinek, kterého se využívá např. při léčbě střevních katarů spojených s průjmy a při chorobách ledvin a močových cest. Lze použít i zevně k obkladům na krvácející hemoroidy a zanícené rány nebo při zánětech ústní dutiny jako kloktadlo s dezodoračním účinkem. Léčivé jsou i plody pěstovaných a planých jahodníků – jahody jíme čerstvé, vyzrálé, neslazené při cukrovce, překyselení žaludku, chudokrevnosti, revmatizmu, na pročištění krve, proti žlučovým, ledvinovým a močovým kamenům slazené s mlékem nebo smetanou na posílení nervů, srdce a při nedostatku vitamínu C. PO POŽITÍ PLODŮ VĚTŠÍHO MNOŽSTVÍ MŮŽE U CITLIVÝCH OSOB (ČASTO NAPŘ. U DĚTÍ) VYVOLAT KOPŘIVKU, SVĚDIVKU NEBO JINÉ ALERGICKÉ PŘÍZNAKY.

OSTRUŽINÍK KŘOVITÝ( Rubus fruticosus)

Co se sbírá
Mladé listy v době před rozkvětem ( květen – červen).

Léčivé účinky
Droga obsahuje třísloviny (gallatoniny), organické kyseliny, vitamin C, flavonoidy, inosit, barviva, pektin, ale obsah všech těchto látek je poměrně nízký.
Působí mírně svíravě, močopudně, protiprůjmově, staví krvácení, dezinfikuje trávicí a močové ústrojí. Ve formě kloktadla se užívá proti kašli, ve formě koupelí na ekzémy, kožní záněty, špatně se hojící rány, při bílém výtoku u žen a při velmi silném menstruačním krvácení. Nezralé a sušené ostružiny staví průjem.

Jak se používá
Nejčastěji ve formě nálevu nebo krátce vařeného odvaru (2 čajové lžičky drogy na šálek vody). Pije se dvakrát až třikrát denně. Častěji se používá ve směsích.
Pro potravinářské účely (příměs do čajů) se suší až po zavadnutí trvajícím několik dní (fermentaci), kdy list ztmavne a začne příjemně vonět.