Kudy dál? Jsem těhotná a sama…

Od dětství trpím úzkostmi, byla jsem uplakané, tvrdohlavé a asi i rozmazlené dítě. Na základní škole úzkost propukla do panické poruchy a brzy po příchodu na vysokou se objevily deprese a byla nasazena léčba.

Milí čtenáři, máte také svůj příběh či trápení? Svěřte se ostatním maminkám v našem diskuzním fóru nebo prostřednictvím poradny našim odborníkům. Věřte, že stále platí: sdělená starost, poloviční starost. Zase bude líp…

Myslím si, že většina mých úzkostí pramení celý život z unáhlených rozhodnutí. O tom svědčí i situace, ve které se nacházím. Celý můj život je provázený úzkostmi, měla jsem mnoho partnerů, do každého vztahu jsem vstupovala naplno, ale žádný se nevydařil.

Samá proč

Dají se takto zažité zlozvyky změnit? Proč se člověk chová převážně impulsivně a pak kvůli tomu trpí? Zkoušela jsem už mnoho psychologů a dlouhodobých terapií. Poslední více než roční zkušenost dopadla pro mě dost špatným zážitkem…

Jedna věc je, že si uvědomuji, kde dělám v životě chyby, a druhá věc je, že je asi nechci nebo neumím změnit. Protože se podceňuji a často podléhám sebelítosti.

Hledám motivaci k tomu, abych dokázala svoje postoje změnit a vytrvat v nich. Ale je to jako začarovaný kruh, ze kterého neumím vystoupit. Někdy si říkám, že asi ani nechci, ale koho by bavil život v neustálém strachu? Psychologická pomoc jednou týdně mi teď nestačí a musím se rozhodnout, co dál se svým životem.

Chci se vyhnout antidepresivům, i když to na přechodnou dobu asi budu muset vydržet. Obávám se toho, protože to jsou hlavní důvody, které mi ubírají sebevědomí a sílu vymanit se z toho začarovaného kruhu. Uvědomuji si, že pomoci si mohu nakonec jen a jen sama.

Co na to psychložka MUDr. Radana Kupfová:

Každý strach může mít více příčin a každopádně ho k životu potřebujeme. Je dobrým rádcem i učitelem. Ten, kdo ho zná, se může stát odvážným a silným a vést třeba o to více zajímavý život.

Už v dětství nás ovlivňuje mnoho věcí. Něco si přinášíme na svět, nějaká je naše rodina, určité nároky na nás klade společnost (škola apod.) a dle naší přirozené citlivosti můžeme někteří být více zahlceni nároky života – a to nám někdy s psychikou pěkně „cvičí“. Strach nebo jiným slovem stres je součástí přirozeného vývoje. Učí nás zacházet se sebou i se světem kolem nás a to se nemůže obejít bez střetů a příjemných i nepříjemných situací. Všichni jsme ale učenliví.

A tak i Vy určitě můžete žít jinak, než jak se Vám děje! To je také důležité – nenechávat život, aby se nám jen „děl“.

Znamená to učit se ze svých zkušeností a nebát se dělat různé kroky – včetně tak zvaných „chyb“. S tím má mnoho lidí problém. I Vy se ale můžete poučit ze své situace, a když ji zpracujete, nakonec vše může dopadnout výborně.

Nevím, jak vše prožíváte, ale někdy se stává, že si nedopřejeme prožít například bolest pořádně, a proto pak nemůžeme prožít ani radostnější emoce. A pak máme deprese… Emocionální vývoj naší osobnosti by měl vést k rozvíjení sebelásky, sebeúcty, sebedůvěry a schopnosti vracet se k nim po každém zklamání a nepříjemném prožitku, které život může přinášet.

Píšete, že se podceňujete, často litujete a terapie jednou týdně je málo.

Máte možná potřebu být stále podporována, neměla jste příležitost naučit se spoléhat sama na sebe, nebo máte možná problém s opravdovým přijetím pomoci a lásky (někdy si „myslíme“, že jsme otevřeni přijetí pomoci od druhých, ale ve skutečnosti tomu tak není). Někteří lidé setrvávají raději ve způsobu života, který znají, než aby se vydali do neznáma…

Vaše impulzivita svědčí spíš o tom, že schopnost riskovat odvážně trénujete. Ke zmírnění takového „adrenalinového sportu“ by mohl stačit nácvik uvědomování si svých emocí a procesů rozhodování. Každopádně jste mohla dosavadním vývojem získat spoustu obohacujících zkušeností, které budete moci v budoucnu využít. I tak se na to lze podívat.

Jsem přesvědčena, že vše má své řešení – i Vaše potíže. Místo chemických léků (jež ve Vašem stavu nejsou jistě moc žádoucí) bych navrhla homeopatii, potravinové doplňky (dlouhodobé stresy vyčerpají i tělo a v některých případech stačí na srovnání psychiky i dodat vitamíny a minerály), psychoterapii včetně práce s tělem a masážemi.

Říkáte, že pomoci si můžete sama. Ano. Možná ještě přesnější je, že změnu můžete udělat nakonec jen sama. Váš život žijete Vy.

Přeji hodně sil a lásky na další životní cestu.