Koníček je kůň. Nepodceňte výběr správného jezdeckého kroužku

Jezdectví stále patří k velice oblíbeným aktivitám dětí i dospělých. Financovat vlastního koně je však velice nákladné a pro začátečníky se z bezpečnostních důvodů ani nedoporučuje. Nejschůdnější variantou se jeví navštěvování jezdeckého kroužku. Jak ale vybrat ten pravý?

Zdroj: Profimedia.cz

Na začátek je potřeba uvést, že jízda na koni je po právu považována za rizikový sport. Kůň je zvíře se svou vlastní hlavou, a i když se ho snažíme polidštit, vždy to tak bude. Navíc patří na rozdíl od člověka mezi kořist, z čehož vychází jeho reakce. Rozhodně nechci nikoho od jezdectví odrazovat, sama na koni jezdím od dětství a jsem za to šťastná. Nyní však z pozice matky vidím, jaké velké štěstí jsem často měla…

Poprvé

Nejdůležitější je při výběru jezdeckého kroužku podle mého názoru kůň sám o sobě. Můžete mít krásný upravený areál, úžasnou jezdeckou halu, vyhřívané šatny, restauraci a tak dále. Ale k čemu to, když koně jsou tam „magoři“? Určitě je příjemné mít si kde posedět, mezitím co se dítko věnuje jízdě či péči o koně. Jenže to není zdaleka to hlavní, co by vás při výběru mělo upoutat. Zkuste se od pohádkového areálu oprostit a v první řadě se zaměřte na koně a lidi kolem. Stejně tak důležitý je totiž člověk, který bude mít vašeho malého jezdce při výcviku na starosti.

Jakého koně?

Nejvíce záleží na charakteru, daný koník by měl být „chápavý“. To znamená, že by měl mít velkou trpělivost, umět poslechnout cvičitele na zemi, snažit se vyhovět dítěti. Úplní začátečníci by měli jezdit spíše na koni typu „salámista“. „Salámista“ je kůň, kterého jen tak něco nerozhodí, neleká se, je tolerantní, možná je trochu pomalejší, ale to v této fázi není na škodu. Až bude budoucí rajťák vědět, co sám se sebou, může přejít na vnímavějšího jedince. I takový by měl být v jezdecké škole k dispozici. Vnímavý ovšem neznamená agresivní a nevyzpytatelný. Výhodou je kůň přiměřeně velký.

Prověřte si trenéra

Dítě svěřujeme na hřbet koni a pod taktovku cvičiteli. Cvičitel (či ve většině případů u koní spíše cvičitelka) musí být zodpovědný/á, mít kladný vztah k dětem, umět se naladit na jejich vlnu a samozřejmě koním rozumět, aby mohl/a předvídat reakce. I kůň „salámista“ může někdy překvapit! Určitě se vyplatí pozorovat, jak se ke koním trenér/ka chová, protože to často mnohé napoví.

Čtěte také:

Jak vypadá okolí?

Snažíme se jít dětem příkladem, a tak je jasné, že je nechceme nechávat chodit někam, kde je neustále nepořádek. Mimo okoukání špatných návyků se v takových podmínkách mohou i zranit třeba o vidle ležící na zemi a podobně. Dále je žádoucí, aby měl areál udržované místo pro výcvik. Tím myslím vhodný ohraničený prostor. Ostatní výše uvedené může být příjemným bonusem, ze základních požadavků však neustupujeme.

Co budete potřebovat

Bez padnoucí přilby již dnes děti nepouštíme ani na kolo, lyže a podobně. Kůň by neměl být výjimkou! Jezdecký kroužek erární helmičky většinou mívá. Pokud náhodou ne (důvody mohou být různé), určitě vám to sdělili předem do telefonu, abyste si bezpečnou pokrývku hlavy sehnali. Kromě jezdecké přilby děti často nosí i bezpečnostní vesty. Nelekejte se, že v některých oddílech vyžadují úrazové pojištění. Pokud máte jakékoliv vnitřní pocity, že vám něco nesedí, nebojte se jimi řídit a o všem se raději přesvědčte, opatrnost se vyplácí. Na závěr největší varování: Koně způsobují závislost!