Klub těhulek (86): Neuvážlivé očkování

MARTINA:

Milí čtenáři,

tento týden jsem absolvovala 3D ultrazvuk. Shodou náhod mi ho prováděla lékařka, která před 3 roky rodila Ríšu. Byla tam se mnou mamka a malý Ríša. Mamka se snažila vykoukat pohlaví, ale paní doktorka byla šikovná a ukázala nám všechny orgány miminka krom pohlaví.

Miminko při vyšetření spinkalo, ale i přesto se otočilo a bylo krásně vidět, jak otvírá a zavírá pusinku, a taky si dávalo ručičky před obličej. Bylo vidět, že má ještě plně zavřená očička. Miminko v obličejíku vypadá úplně jako Ríša, když mu byly 3 týdny. Je úžasné, co všechno dnešní technika dokáže, na klasickém ultrazvuku nejsou takové detaily rozpoznatelné. Vzpomínám, že u Ríši jsem byla ráda, když jsem rozeznala hlavičku, ručičky a nožičky. Jak otvírá pěstičky nebo pusinku, jsem si mohla pouze představovat. :o)

Zjistila jsem, že naše miminko bude mít rádo teplo. Pokaždé, když mi někdo sáhne na břicho a má jen trochu studenou ruku, miminko se utíká schovat. V tomhle bude po mně. :o). Při ultrazvuku jsem se od paní doktorky dozvěděla, že s největší pravděpodobností mě čeká porod císařským řezem. No uvidíme.

Doufám, že jste si pěkně užili a oslavili Den dětí. My jsme Den dětí slavili o víkendu, kdy jsme s Ríšou a jeho sestřenicí Verčou byli v Pohádkovém lese. Pohádkový les se koná každoročně ve vedlejší vesnici. Myslím, že i miminku se to líbilo. Koulelo se v břiše, jak kdyby chtělo ven za dětmi. Bohužel se o mě o víkendu pokoušel nějaký bacil. Zřejmě následek výkyvů počasí v posledních dnech. Myslela jsem, že to zvládnu s vitaminy a česnekem, ale v neděli večer, když jsem necítila žádnou úlevu, tak jsem si raději vzala prášek, aby se mi nemoc nerozjela. Ještě jeden jsem si vzala v pondělí ráno. Raději si dám dva prášky, než abych čekala a musela skončit na antibiotikách. Od lékařů vím, že v mém současném týdnu těhotenství je již miminko i placenta plně vyvinutá, a tak už některé léky nevadí. Já nejsem příznivcem léků (při tříleté prohlídce s Ríšou jsem byla velmi ráda, že jsem mohla na dotaz, zdali měl Ríša někdy antibiotika, odpovědět, že ne), ale když není vyhnutí, tak je dobře, že existují. :o)

Přeji vám všem hezký týden a (pokud možno) bez bacilů.

Martina

JANA:

Milé čtenářky,

máme s Tomáškem za sebou poslední velký ultrazvuk a pomalu začínáme odpočítávat dny do konce. Vyrazili jsme s Jarouškem s dostatečným předstihem, aby nás nepřekvapila špatná dopravní situace jako posledně. Nic takového se nestalo, zato v Motole jsme si užili čekání. Dvě a půl hodiny by daly zabrat snad každému, natož těhotné a tříletému uličníkovi. Konečně na nás přišla řada, paní doktorka se hned ve dveřích omlouvala, že mají od rána velký skluz kvůli akutním případům.

Miminko se opět nechtělo vůbec ukázat v obličeji, bylo „napasované“ úplně dole a schovávalo se za ručičkama. Zato pinďu vystrkoval, abychom ho náhodou nepřehlédli. Váží už 1600 g, váha odpovídá stávajícímu týdnu těhotenství. Útvar, který se ukázal na ultrazvuku ve 24. týdnu těhotenství, už to nebyl. Ale bylo to sporné, protože Tomáškova hlavička vše zakrývala. Placenta i množství plodové vody, vše je v pořádku. Poslechli jsme si s Jájou srdíčko, je to pro něj vždy nejkrásnější zážitek. Pak mu maličký z bříška jako by zamával a to se mohl zbláznit radostí. Ale fotečku nemáme. 🙁

Už mi přijde jako standardní, aby nebylo nějaké „ale“. Paní doktorka se mě vyptávala na gynekologické vyšetření, zda je vše v pořádku, zda mi netvrdne hodně bříško či nemám už kontrakce. Pověděla jsem jí vše tak, jak to je, že bříško tvrdne stále, hlavně večer, když jsem unavená, a to i přes léčbu magneziem, kontrakce nemám a vlastně ani nevím, jestli bych je přesně poznala, protože první dítko jsem rodila plánovanou sekcí. Gynekologické vyšetření absolvuji až tento týden, protože gynekolog měl neplánovanou dovolenou a přeobjednal mě.

Musím říct, že mě malinko znejistila, a doufám, že bude vše O. K. a Tomášek v bříšku ještě pár týdnů vydrží.

Záda už jsou o moc lepší, snažím se trošku více odpočívat, i když na rovinu se přiznám, moc mi to nejde. Nějak jsem pro to nebyla stvořena.

Uvidíme po tomto týdnu, který bude náročný, čeká nás oprava prasklin v zadním pokoji, který jsme se na poslední chvíli rozhodli předělat na druhý dětský pokojíček, ale o tom až příště.

Ještě nás také čeká logopedie, znovu Motol, poslední focení ve fotoprome.cz. Máme se jet také podívat na kamarádčinu malinkatou holčičku, která se narodila před třemi týdny. A Jaroušek? Kňourání ho začíná pomalu opouštět a dny jsou mnohem veselejší. Doufám, že mu dobrá nálada vydrží co nejdéle. Musím třikrát zaklepat. 🙂

Za týden opět na napsanou!

Janča

MARIE:

Milé ženy,

tentokrát vás zdravím po náročném týdnu. Ačkoliv je Julinka zlatá a klidná holčička, stejně je pro nás všechny její narození velkou změnou.

Matyáškovo očkování, o kterém jsem vám psala posledně, bylo neuvážlivým krokem. Jeho zhoršený zdravotní stav přišel v nejnevhodnější dobu, kdy si zvyká na svou sestřičku a celou novou situaci. Necítil se dobře fyzicky a samozřejmě se to promítlo i do jeho psychiky. Najednou začal být nevrlý, vždy v opozici a se špatnou náladou. Bohužel člověk nemá vždy dostatek trpělivosti a moudrosti zachovat se k němu s láskou a porozuměním, takže začaly vznikat tak trochu neúnosné situace.

Můj muž má sklon být pedant a já zas tíhnu k tomu, že si projevy druhých beru někdy až moc osobně. Tudíž když začne odsekávat, neudělá to, co po něm chceme, nebo dělá něco natruc, můj muž ho začne okřikovat a já se zas jakoby urazím, prostě mě to dožere a chvíli se s malým nebavím.

Samozřejmě, že došlo i k tomu, že malý naznačil zlost na to všechno, kterou ventiloval i jemným bouchnutím Julinky, například do nožičky. Začala jsem cítit velkou nejistotu nechat je spolu bez dozoru a skličovalo mě to. Vím, že to vše souvisí s chováním nás rodičů, ale když jsem třeba zrovna já byla v pohodě a jednala s ním s jistým respektem, které dítě potřebuje, narušil to můj muž svým nevrlým projevem nebo naopak. Samozřejmě, že se to projevilo tak, že jsem nakonec lehce onemocněla a pak i Julinka. Dva dny měla zvýšenou teplotu a několik dní má zahleněné dutiny. Trápí ji to, těžko se jí dýchá a poslední dvě noci jsem se já s ní moc nevyspala.

Naštěstí jel Matyášek na pár dní k mým rodičům a já se můžu malé věnovat v klidu. V neděli jsem se tam za ním jela podívat a vypadal spokojeněji, klidněji, ale stále projevuje známky jakési vnitřní nespokojenosti, možná i lehkého stresu.

Poslední dobou si občas pustím na internetu nějaký záznam z pořadu Duše K, ve kterém si Jaroslav Dušek zve do divadla Kampa zajímavé hosty. Moc vám to doporučuji, dozvíte se neobyčejné věci od neobyčejných lidí. Pustila jsem si tentokrát setkání s Naomi Aldort, která napsala knížku „Vychováváme děti a rosteme s nimi“. Knihu jsem zatím nečetla, ale její přednáška mě zaujala, je to úplně jiný pohled na komunikaci s dětmi, než na jakou jsme zvyklí. Vlastně nejde o komunikaci, ale úplně odlišné myšlení, chápání života. Poslední dny o tom tedy často přemýšlím a hledám, jak v téhle náročnější době nic nepokazit a zachovat si s Matyáškem ten nádherný vztah plný důvěry, který jsme do teď měli.

Marie

Chcete dostávat každý týden obrázek vašeho týdnu těhotenství s podrobným popisem, jak se vyvíjí vaše miminko? A k tomu spousty praktických informací týkajících se aktuálního týdne vašeho vlastního těhotenství?

Stačí se zaregistrovat zde a je to. Každý týden vám ve chránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru pro váš týden těhotenství!