Klub těhulek (59): Krvácení, prochladnutí a nešťastná homeopatika

MARIE:

Ahoj,

sled událostí posledního týdne byl nečekaný a rychlý. V úterý jsem jela jako každý týden učit do Prahy, po výuce jsem sice unavená, ale odhodlaná šla koupit vyhlídnutý dárek pod stromeček. Cesta vlakem zpět do Lysé byla příjemná, náhodně jsem zde potkala kamarádku, se kterou jsem se dlouho neviděla. Zmínila se o tom, jak kolem sebe potkává poslední dobou ženy, co mají problém s krvácením v těhotenství.

Bohužel po cestě z vlaku domů jsem to opět ucítila – znova krvácení. Znervózněla jsem a doma se to potvrdilo. Krev byla tentokrát tmavě hnědá, nebylo jí zatím moc, ale vyděsilo mě to. Šla jsem spát a raději na to nemyslela. V noci jsem se probudila a zjistila, že se to horší. Zavolala jsem do nemocnice v Nymburce, kam to mám nejblíž, a pan doktor mi sdělil, že mám hned ráno přijet na vyšetření. Okamžitě mi došlo, že zřejmě budu muset zůstat v nemocnici. Můj gynekolog mě totiž po předchozím krvácení upozornil, že kdyby se opakovalo, nebude zbytí a budu si tam muset poležet.

S těžkým srdcem a poslední nadějí jsem ráno dala pusu Matyáškovi a manželovi a odjela do Nymburka. Při vyšetření jsem na monitoru ultrazvuku sama rozpoznala, že vedle miminka v děloze je něco navíc. Lékař mi po chvilkách úvah a po konzultaci s kolegou sdělil, že mám v děloze 10 cm veliký hematom. Tedy krevní sraženinu. Poslal mě hned na příjem. Snažila jsem se vyjednávat, že budu ležet doma a budu jezdit denně na kontroly, on se ale nejen nenechal zlomit, ale ještě důrazněji pohrozil, co vše takový hematom může způsobit, a nebyly to hezké věci.

Po dalších dvou dnech se na dalším ultrazvuku ukázalo, že hematom se pomalinku zmenšuje, tedy vstřebává, ale stále ne natolik, aby mě lékaři pustili domů. Měla jsem zde notebook a aspoň na něm dodělávala vánoční koledy. Prakticky jsem se nenudila, práce je na nich ještě dost. Strašlivě jsem ale postrádala svého malinkého Tyšínka. Byl zde jen jednou na návštěvě s mužem, který byl tak utahaný následkem převzetí všech povinností v domácnosti a zároveň plněním svých povinností pracovních, že naše setkání bylo nervózní a vlastně nemilé. Tyšínek byl ale statečný, hodný, na pomoc jim přijela moje babička a všichni vše skvěle zvládali. To mě uklidnilo do té míry, že se mi většinou dařilo zahnat smutek a stesk.

Při posledním ultrazvuku, v pondělí, vše vypadalo nadějně, redukce hematomu se jevila jako dostačující a k mému štěstí mě pustili domů na tzv. klidový režim. V ten den jsem se ještě pomazlila a lehce si pohrála s Matyáškem a na druhý den ho muž odvezl k jeho rodičům do Budějovic, kde bude do konce týdne. Dnešní návštěva mého gynekologa bohužel prokázala, že hematom je stále dost velký (7 × 4cm), takže musím hlavně ležet a ležet. Nezbývá mi nic než doufat, že mé tělo se s tím zvládne vypořádat a neohrozí to miminko.

Na závěr chci touto cestou opět velice pochválit nymburský zdravotnický personál. Píšu opět, protože jsem zde před necelými dvěma lety rodila s velice podrobným, a ne zcela běžným porodním plánem, a až na malé výjimky mi zde vše bylo umožněno s vřelým přístupem. Na gynekologickém oddělení jsou jak doktoři, tak sestřičky maximálně sdílní, vše se pokouší srozumitelně vysvětlovat, a v neposlední řadě jsou velice milí.

Pokud se budou rušit nemocnice či porodnice s limitovaným počtem rodiček za rok, jak jsem nedávno četla, pro všechny ženy v okolí Nymburka to bude těžká ztráta. Okolnosti se tak sešly dohromady, že právě v tuto chvíli jsem mohla projevit svůj nesouhlas i podpisem Petice za záchranu porodnic, kterou inicioval právě Babyweb.cz.

Marie

GÁBINA:

Milé těhulky,

minulý týden jsem se rozhodla udělat něco pro své tělo a jít si zaplavat, ale nakonec se už týden léčím. Byla jsem v bazénu jen něco přes hodinu, ale i tak jsem hned v noci začala posmrkávat.

Rýma a bolest v krku se mi naplno rozjela následující den a několik dalších nocí jsem toho moc nenaspala. Když už jsem konečně přestala smrkat a kašlat, musela jsem jít během noci několikrát na záchod. Nejspíš také důsledek prochladnutí. Takže tento týden do bazénu určitě nezavítám.

Můj problém je teď oblečení… Docela závidím těhulkám, které mají tu fázi těhotenství, kdy začíná růst bříško někdy na jaře nebo v létě. Když jsme v sobotu měli jít do restaurace a já si měla vybrat něco na sebe, zjistila jsem, že opravdu nic nemám… To jsem říkala už předtím, než jsem otěhotněla, ale teď to myslím vážně. A nechce se mi investovat tolik do oblečení, které budu moct nosit jen pár měsíců.

V nemocnici, kde bych měla rodit, pořádají předporodní kurzy, které jsem chtěla absolvovat. Bohužel je vše obsazené až do května, což je pro mě trošku pozdě. Naštěstí jsem našla jiné soukromé předporodní kurzy, které jsou sice o trosku dražší než ty „nemocniční“, ale dvě mladé maminky a zdravotní sestry zároveň, které tyto kurzy provozují, jsou velmi sympatické, a tak do toho asi půjdu. Tedy půjdeme. Kurzy jsou určené i pro tatínky.

Chtěla bych popřát všechno nejlepší nové těhulce Marii a ať se teď soustředí jen na sebe, to malinké v sobě a svou nejbližší rodinu.

A také doufám, že se brzy dočtu od těhulky Petry, jak si naplno užívá Gabrielky.

Mějte se krásně a příště zase na napsanou,

Gábina

PETRA:

Milé maminky, těhulky a snažilky,

dnes se s vámi podělím o své první chvíle s naší holčičkou, o to, jak probíhal pobyt v nemocnici, a o první dny doma.

Hned po porodu jsem byla absolutně vyčerpaná a potřebovala se trošku prospat, protože se mi hodně motala hlava a radši jsem chtěla, aby naše holčička byla v bezpečí u sestřiček. Za hodinu mi ale Gábi přivezly s tím, ať si ji pěkně uklidním, protože hodně plakala. Žádné odpočívání se tedy nekonalo a začaly jsme se pěkně pomalu seznamovat. Sestřičky mi ukázaly, jak mám mít zadeček a pokusily jsme se malou přiložit. Moc se jí nedařilo se přisát, pravděpodobně kvůli špatnému tvaru a příliš velkým prsům.

Gábi byla od začátku zlatíčko, krásně spinkala a musela jsem ji sama budit jen kvůli pravidelnému přikládání. Druhý den nás paní doktorka večer pochválila, že už Gábi nehubne a pravděpodobně už se začalo tvořit mlíčko, radši jsem si ještě vzala homeopatika pro podporu kojení. Ráno při vážení po kojení ale naváženo 0 a tak to pokračovalo celý den.

Nevím, jak mě napadlo homeo zkontrolovat, ale zjistila jsem, že mi v lékárně místo homeo na tvorbu mlíka dali homeo na zastavení. Zbytek dne jsem se jen stresovala, brečela a rychle začala brát homeo na tvorbu. Večer jsem malé musela dát příkrm, protože už hodně zhubla. Další den se ale mlíčko spustilo a příkrmem jsme jen dokrmovaly, když jsme odcházely domů, už jsem kojila plně. Bohužel to ale zatím nejde jinak než s kloboučky, snad se jich časem zbavíme. Vždy jsem všechny kamarádky utěšovala, ať se kojením nestresují, když to nepůjde, tak to nepůjde. Když jsem byla ale sama v situaci, že to nešlo, byla jsem opravdu hodně vystresovaná. Ten stres z toho zatím trvá, protože to opravdu hodně bolí, ale nechci to určitě vzdát, protože věřím, že se to po čase jistě spraví.

Gábi je hodně spavá i kvůli žloutence, kterou měla a kvůli které nás domů pustily o den později. Na začátku jsem ji musela do každého jídla tlačit, ale teď už se rozpila krásně.

Tento týden se mnou zůstal doma přítel, který mi se vším pomáhá. Jsem strašně ráda, že ho mám, na všem se podílí a nejradši malou přebaluje. Na začátku to byl doma pěkný zmatek. Hlavně proto, že máme dvoupatrový baráček a půl věcí je dole, půl nahoře, tak kolem nás lítal a vše podával. Už ale pomalu začínám mít ve všem systém a den ode dne se cítím jistější. I když jsem oblečení pro Gabrielku nakoupila opravdu hodně, koupila jsem jen málo ve velikosti 56 a teď jen peru, protože 62 na ní ještě hodně plave. Člověk by nevěřil, co takové miminko za týden našpiní.

Je to nádhera sledovat naši holčičku, jak krásně spinká nebo jaké dělá různé obličejíčky, když se probouzí. Vždy když pláče, snažím se jí zpívat písničky, které jsem jí pouštěla v těhotenství, u toho ale samozřejmě ukápne nějaká ta slzička. Když si uvědomím, jaký je to zázrak, když se narodí vytoužené, zdravé miminko.

Mějte se moc krásně a opatrujte svá miminka.

Vaše Petra

Chcete dostávat každý týden obrázek vašeho týdnu těhotenství s podrobným popisem, jak se vyvíjí vaše miminko? A k tomu spousty praktických informací týkajících se aktuálního týdne vašeho vlastního těhotenství?

Stačí se zaregistrovat zde a je to. Každý týden vám ve chránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru pro váš týden těhotenství!