Klub těhulek (47): Přivítejte novou těhulku Gábinu!

GÁBINA:

Zdravím všechny stávající i nastávající těhulky

Jmenuji se Gábina, je mi 29 let a s přítelem se těšíme na naše první miminko.

Vše je pro mě nové. Na internetu a od kolegů v práci hltám všechny informace o těhotenství, a aby toho nebylo málo, tak tohle dobrodružství podnikám v Belgii.

Do Belgie jsem byla poslaná pracovně zhruba před rokem a vzhledem k tomu, že jsem v tu dobu už měla belgického přítele, byla to pro nás oba skvělá příležitost. Po nějaké době nás čekalo rozhodování, kde společně zakotvíme, a rozhodli jsme se pro Belgii. I když mě pořád strašila jedna věc, nejen že nemůžu být se svou rodinou a přáteli, ale hlavně že mateřská dovolená trvá v Belgii tři měsíce. Ano, čtete správně, tři měsíce. To byl pro mě šok a musím říct, že se mi stále nechce věřit, že tříměsíční miminka jdou do jesliček. Ale teď zpět na začátek…

Miminko jsme si přáli, ale nechávali jsme to spíše náhodě. Žádné počítání plodných dnů. Po třech měsících se na nás usmálo štěstí, a já našla na těhotenském testu dvě čárky. Po pár dnech jsem šla poprvé v Belgii k doktorce, která mi udělala krevní testy a potvrdila těhotenství. Ke gynekoložce na náš první ultrazvuk jsme šli společně s přítelem v osmém týdnu těhotenství. Bylo opravdu hezké slyšet tlukoucí srdíčko našeho miminka. Vlastně pro naše miminko zatím nemáme žádný pracovní název. S přítelem spolu mluvíme anglicky, a tak mluvíme o našem “baby”.

Už jsme o budoucím přírůstku do rodiny informovali naše příbuzenstvo. Pro obě rodiny je to první vnouče, tak samozřejmě ukápla i nějaká ta slzička dojetí. Také už jsem s naším bejbískem podnikla první zahraniční cestu. S mamkou jsme jely na dovolenou do Turecka. Byla jsem zřejmě “nejlevnější” host v “all inclusive” programu, protože jsme pila jen vodu a jídlu jsem také moc nedala. V posledních týdnech trpím nechutenstvím, ale naštěstí nezvracím, jen se musím občas donutit něco sníst.

Těším se na vás opět příští týden a jsem moc ráda, že mohu být členkou klubu těhulek.

Vaše Gábina

PETRA:

Milé maminky, těhulky a snažilky,

konečně přestala ta hrozná horka a venku se zase dá normálně dýchat. My jsme o víkendu vyrazili do Prahy na Pyrofest, což byly přibližně hodinové nádherné ohňostroje.

Bohužel moje nadšení Gabrielka nesdílela a dala mi to patřičně najevo. Celou dobu kopala se vší silou, až jsem čekala, kdy se nožička objeví venku. Rány z ohňostroje se jí asi nelíbily, tak už se na podobné akce radši vypravovat nebudeme.

Její kopání se opravdu stupňuje, často bývá až nepříjemné. Líbí se mi, jak kope přímo do bříška. Sleduju, jak se bříško vyvaluje do všech stran. Nepříjemné je ale kopání do boků a obzvlášť v noci si dává záležet. Poslední dva týdny má zase nový režim, nejaktivnější je odpoledne, večer a v noci a ráno a dopoledne si pěkně vyspává a čerpá síly na zlobení. Jsem zvědavá, jestli bude mít takový režim, až se narodí

Tento týden jsme si také s přítelem vybrali další dárek k mým narozeninám, což byla thajská večeře, kterou uvařil kuchař přímo u nás doma. Večeře měla 4 chody a byla opravdu vynikající. Příště si ale objednáme raději oběd. Po takové vydatné večeři se mi ta jídla honila ve snech ještě celou noc. Navíc mě teď po každém jídle pálí žáha a je jedno, jestli je kořeněné nebo ne. Aspoň toho tolik nesním.

V minulém týdnu jsme také navštívili poradnu. Všechno je, jak má být. Gabrielka je pořád hlavičkou dolů a já žádné problémy nemám, takže na další kontrolu půjdeme zase až za měsíc. Příští týden jsme objednané na velký ultrazvuk, EKG a odeberou mi krev. Věřím ale, že bude vše v pořádku, a že si zase odneseme i fotečku.

Já se cítím pořád výborně. Jen mě trošku začíná děsit, jak neuvěřitelně se porod blíží. Už zbývá jen deset týdnů a ty utečou jak voda, a my pak už nikdy nebudeme jen dva, ale tři. Strašlivě moc se těším, ale zároveň trošku bojím, jestli zvládnu být opravdu dobrou maminkou. Člověk může přečíst sice kupy knih, ale stejně mám pocit, že z nich nic nevím.

Následující víkend budeme dělat pokojíček, jestli bude pršet, na to se těším úplně nejvíc, tak se za ten déšť doslova modlím.

Mějte se moc krásně

Vaše Petra

LUCIE S.:

Milé současné a budoucí maminky,

Lilianku už máme konečně doma. Cestu z Prahy zvládla výborně. Celou ji prospala. Doma jsme ji uložili do postýlky, sedli si na gauč a řekli si: tak, a co teď?

Nějak jsme nevěděli co bychom teď jako čerství rodiče měli dělat. Naštěstí nám Liliana vše usnadnila. Pořád spí a probudí se jen na jídlo a přebalení. Asi dohání to, že je trošku předčasně narozená a navíc ještě malinko žlutá. Je to moje holka zlatá. 

Podle předpokladu byl Áres z Lili „totálně hotovej“. Poslintal nám podlahu tak, že jsme se tu brodili v gumákách. U všeho musel být, vše musel vidět, vše očichat. To mu vydrželo dva týdny. Teď už pro něj Lili není tak zajímavá. Navíc přestává poslouchat. Myslí si kluk, že když přestane poslouchat, bude mít naší pozornost. Začíná asi malinko žárlit i přes mou snahu, aby to nepocítil. Doteď byl totiž „jedináček“.

Za sebou máme i první prohlídku Lilianky u paní doktorky. Pochválila ji. Prý takhle hodné miminko už dlouho neviděla. Lilianka si v podstatě pobrekla jen když ji chuděru natahovali u metru. I já jsem byla u svého doktora a ten se zhrozil, co všechno mám za prášky a jaké množství jich mám na den. Okamžitě se rozhodl, že i přesto, že by se to mělo vysazovat pomalu a postupně, u mě si udělá výjimku a půjdem na to rychle. Prý jsem mladá a silná, a pro tělo to bude menší zlo, než kdybych tuhle dardu vysazovala skoro rok. Za domácí úkol mám měřit si tlak, a kdyby cokoli, okamžitě přiběhnout. Zatím je to dobrý, tak doufám, že to tak zůstane.

Lucka

Chcete dostávat každý týden obrázek vašeho týdnu těhotenství s podrobným popisem, jak se vyvíjí vaše miminko? A k tomu spousty praktických informací týkajících se aktuálního týdne vašeho vlastního těhotenství?

Stačí se zaregistrovat zde a je to. Každý týden vám ve chránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru pro váš týden těhotenství!