Klub těhulek (46): Jak se narodila Lili

LUCIE S.:

Milé čtenářky,

už je to tak, Lilianka je na světě, krásná a dokonalá!

Popíšu vám svůj porod císařským řezem. Není to nijak zlé či dramatické, ale těhulkám, které budou poprvé rodit a jsou trochu citlivější, bych možná doporučila, aby to nečetly :-).

Ve středu 17.8. jsem šla s manželem do poradny. Po natočení monitoru a změření tlaku jsme šli k paní doktorce, které se zase nelíbil můj příliš vysoký tlak. Řekla nám, že vše ostatní je u mě v pořádku, ale za dvacet let praxe jí instinkt napovídá, že ačkoli nejsem tabulková těhule, tak že se něco děje. Zdálo se jí, že to spěje k preeklampsii, a poslala nás do Podolí, aby rozhodli co se mnou.

V Podolí jsme v nejvyšším patře, kde jsou porodní sály, počkali na vyšetření. Natočili mi monitor, odebrali krev a změřili tlak, který byl zas vcelku normální. Na monitoru jsem byla hodinu a mezitím dorazily výsledky krevních testů. Ty už v pořádku nebyly, ale jen mírně. Přesto pan doktor rozhodl, že si mě tam přes noc nechají na pozorování. Na rizikovém neměli místo, proto mě dali na normální gynekologické oddělení s tím, že mi stejně budou jen v noci měřit tlak. Tak jsme si s manželem venku na chodbě seděli a jen se bavili.

Najednou mi ale začala před očima tančit žlutá světýlka. Vše neobvyklé jsem měla nahlásit sestře, takže jsem jí to řekla. Hned mi změřila tlak a odběhla zavolat doktora. Trošku jsem nechápala, co se děje, když mě sestra odkázala na pokoj, ať si jdu lehnout. Mně vážně nic nebylo a hlavně nebolelo. Do minutky přišel doktor, sám si mě přeměřil, řekl, že tlak se ještě zvýšil oproti tomu co změřila sestřička a odběhl s tím, že zamluví sál. „Sál?“ ptala jsem se setřičky. A sestra na to, že se musí rychle ukončit těhotenství. „JAK JAKO UKONČIT?“ ptala jsem se. Vůbec mě v tu chvíli nenapadlo, že se jedná o císaře. V první chvíli mě totiž napadlo, že se něco strašného stalo Lili a jen mi to nechtějí říct. Ve tři čtvrtě na sedm jsem ještě seděla s manželem na židli a povídali jsme si a v sedm jsem již byla na sále. To tedy byla rychlost.

Na sále se paní anestezioložce nedařilo napíchnout mi spinál v poloze ,,klubíčko“ nakonec se to povedlo vsedě. Přestala jsem cítit nohy a pan doktor šel na to, jenže mě silně vadilo, jak cítím všechny jeho pohyby. Řez skalpelem, roztažení břicha háky… Proto mi hodná paní anestezioložka přidala do žíly nějaký koktejl a já krásně usnula. Probudili mě a ukázali mi Lili už umytou a pak mě zas na šití uspali. Nakonec jsem se probudila už na JIPce . Tam sem si pobyla den a pak mě přeložili na šestinedělí, kde už na mě čekala Lilianka. Po císaři vás většinou dva dny bolí břicho a každý pohyb, ale s každým dalším dnem je člověk pohyblivější a méně citlivý. Než jdete domů, tak už o ničem nevíte.

Lilianka trpěla po porodu zrychleným dechem. Monitorovali ji a udělali spoustu testů. Někdy to totiž znamená, že má miminko v sobě nějaký vir či bacil. Nic se nepotvrdilo a tento syndrom naštěstí sám pomalu ustupoval. Pak se ještě přidala novorozenecká žloutenka, ale jen lehká, takže Lili nemusela pod sluníčko. Vlastně jen kvůli mě a mé těžké preeklampsii s náběhem na eklampsii jsme byli v nemocnici tak dlouho. Nakonec nás pustili, ale já mám hromadu prášků, které se budou jen velice pozvolna vysazovat. Riziko preeklamptického šoku trvá totiž i po porodu a je asi 25 %.

Můj velký dík patří všem doktorům, co se mnou měli co do činění jak na oddělení gynekologie, tak i na sále nebo při vizitách a samozřejmě sestřičkám, zvlášť na JIPce. Byly naprosto úžasné.

Vaše Lucie a malá Lili

PETRA:

Milé maminky, těhulky a snažilky,

na úvod moc gratuluji Lucce k narození Lilianky a oběma přeji, ať jsou zdravé a co nejrychleji si najdou společný režim.

V minulém článku Lucka otevřela téma kojení. Já osobně bych kojila určitě ráda, pokud to bude možné. Abych ale pravdu řekla, trošku se problémů s kojení obávám, ale zase si říkám, že tomu nechám volný průběh a ono to určitě půjde. Zkusím to podpořit alespoň těmi homeopatiky.

Pořád jsem se modlila za krásné počasí, ale ačkoliv miluji sluníčko, pěkně trpím. Koupu se pořád v bazénu, protože se nám už krásně ohřál, nebo si v něm alespoň chladím nohy. V pondělí jsem se vydala na výlet do Prahy, a ještě vlakem, a pak jsem musela uznat, že to byl ten nejhorší nápad. Do kavárny na Václavském náměstí jsem se doplazila úplně splavená.

Tento víkend jsme opět strávili u rodičů, nevzala jsem si s sebou ale kojící polštář na spaní, a když jsem v noci pochodovala po pokoji a nemohla spát, pěkně jsem toho litovala. Naštěstí už tam vyrazíme do porodu jen jednou a doufáme, že rodiče přijedou na výlet za námi. S mamčou jsme vyrazily na nákup do Německa, kde jsem si koupila plavky na těhotenské plavání. Vybrala jsem nakonec jediné plavky, které mi byly. Jsou obrovské, vypadám v nich šíleně, ale účel snad splní. Nemůžu se dočkat, až zase v zrcadle uvidím sebe a ne toho buřtíka, na kterého teď denně koukám.

Na tento týden jsem si objednala dulu na masáž celého těla, a samozřejmě také ze zvědavosti. Fajn bylo, že za mnou přijela až domů a masáž byla super, určitě ji ještě zopakujeme. Také si říkám, že ji možná využiji po porodu na různá poradenství. K porodu ji ale určitě nezamýšlím.

Poslední dobou sleduju, že když mi kdokoliv sáhne na bříško, Gabrielka ani nekopne, a kdykoliv sáhne přítel, i když se mi zdá, že zrovan spinká, vždy ho aspoň maličko kopne. Možná na tom něco bude, že nás už v bříšku rozpoznává.

Mějte se moc krásně a hlavně ať ty vedra nějak všichni přežijeme.

Vaše Petra

Chcete dostávat každý týden obrázek vašeho týdnu těhotenství s podrobným popisem, jak se vyvíjí vaše miminko? A k tomu spousty praktických informací týkajících se aktuálního týdne vašeho vlastního těhotenství?

Stačí se zaregistrovat zde a je to. Každý týden vám ve chránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru pro váš týden těhotenství!