Klub těhulek (129): Jak se rodil Lukášek?

Z titulku je jasné, že se náš babywebí Babyklub rozrostl o dalšího člena. V neděli časně ráno po dlouhém a vyčerpávajícím porodu přivedla na svět Markéta Lukáška. Mára také zažila náročný víkend a na to, co zvládli, je patřičně hrdá.

S TĚHULKAMI SI MŮŽETE POPOVÍDAT NA DISKUZNÍM FÓRU KLUBU TĚHULEK.


Všechny moc zdravím,
zažila jsem nejbláznivější a nejúnavnější víkend za posledních pár let. Manžel měl do pondělního rána odevzdat diplomovou práci ve škole. A jak je jeho zvykem vše dělá samozřejmě na poslední chvíli a neměl šanci to sám vše stihnout. Tak jsem se nabídla, že mu trochu pomůžu aspoň s překlady, jelikož tématu opravdu nerozumím. Teď nepřeháním a ani trochu nelžu, začala jsem v neděli ráno a bez jediné minuty spánku jsme skončili v pondělí v 11 dopoledne. Bylo to náročné, neskutečně náročné. Netuším, kde jsem v sobě vzala veškerou tu energii, obvykle vydržím fungovat maximálně 6 hodin v kuse. Ale stresová situace ze mě udělala superženu. Doufám, že to takové bude i u porodu.

25_tyden_tehotentvi_tehulka_mara_9.jpg

Každý den se několikrát vážím, hrozně jsem zase přibrala. Koukám na tabulky, protože nevím, zda je to normální. Ale jelikož ty tabulky uvádějí veliká rozmezí, opravdu si nejsem jistá, zda se vejdu do normy. Už se pomalu nevejdu do svého oblečení, bundu už nedopnu a celkově se cítím jako přejedený vorvaň. Kolik jste během těhotenství přibraly? Napište mi do diskuze.

Už jsem téměř na 13 kilech a docela z toho šílím. Je ale pravda že se vůbec nehlídám a nekontroluji, co jím. Když mám hlad, tak se cpu vším, co mi přijde pod ruku, ale snažím se své chutě uspokojit především ovocem a zeleninou, jenže ne vždy to je možné. A ne vždy mám chuť na zdravé potraviny. Takové hranolky, čokoláda, topinky, bramboráky, šlehačkový dort… mohla bych pokračovat několik hodin. Tímhle tempem se za chvíli nevejdu ani do dveří. Nechci si pořád jen stěžovat, ale opravdu to není nic jednoduchého. Celé těhotenství je jedno velké překvapení. Nikdy nevím, s jakými pocity budu usínat. Ale každou noc vím, že to za to stojí. Koukám pořád po maminkách s kočárky a nemůžu se dočkat Sebíka až bude na světě. Jak asi bude vypadat, jaké bude miminko a jaký bude mít charakter? Bude půl po mně a půl po manželovi? To by bylo velmi zajímavé, jelikož jsme oba naprosto rozdílní. No uvidíme, co bude, je to celé jedno velké překvapení.

Tenhle týden mě čeká opět vyšetření ledvin a prohlídka u svého gynekologa. Nenávidím prohlídky, nevím, zda to je tím těhotenstvím, ale je to vždy tak bolestivé. Hned na začátku jsem změnila lékaře, protože ten můj původní byl mimo Prahu, a to jsem věděla, že nebude úplně lehce proveditelné cestovat takovou dálku. Tak jsem si našla lékaře v blízkosti bydliště. Ale musím říct, že jsem velmi nespokojená. Je to takový podivný šarlatán a každá návštěva je hodně velké dobrodružství. Pořád mi vrtá hlavou, jestli ho nemám ještě vyměnit, ale zase takhle na konci těhotenství nevím, zda je to úplně rozumné. A nejsem si jistá, jestli mě někde ještě vezmou. Dám mu poslední šanci, ale pokud se bude chovat jako doteď, začnu to už řešit.

A nakonec dobrá zpráva – začíná nám konečně jaro. Nemůžu se dočkat teplíčka a krásného počasí.

Také jsem velmi napjatá, co druhá Markéta. Jestli už má svého drobečka u sebe a jak to vše zvládla? Anebo si prcek ještě hoví v bříšku? Na to si musím počkat jako všichni a těšit se na článek…

Mára

Markéta je právě ve 28. týdnu těhotenství. Přečtěte si více o vývoji plodu a těhotenských změnách v tomto týdnu.


Ahoj těhulky,
v minulém článku jsem vám slibovala, že napíšu, jak u nás proběhly první Velikonoce. Také jsem se ve svém článku zmínila o tom, že už možná v tomto článku popíšu, jak proběhl můj porod a první dny po něm. Tak pojďme na to a uvidíme…

35_tyden_tehotentvi_tehulka_marketa_6.jpg

Velikonoce u nás proběhly v poklidném duchu. Na Bílou sobotu jsme se byli s Lukášem podívat u našich. Společně s velikonoční nádivkou jsme si od nich půjčili známou hru „Dostihy a sázky“, abychom si zkrátili ty dlouhé chvíle čekání. Hru jsme hráli každý den a někdy dokonce i dvakrát denně a vyhrával samozřejmě Lukáš. Na Velikonočním pondělí se na našem hraní nic nezměnilo a od hry jsme jen párkrát odběhli otevřít koledníkům, abych i já v tom příštím roce neuschla a celá jen kvetla.

Zbytek týdne byl už ve znamení návštěv doktora. Nejprve v úterý, kdy jsem byla naposledy u své obvodní gynekoložky na poslechu srdíčka. Nejprve se miminku moc nechtělo předvádět, a tak jsem měla o jeho srdíčko strach. Sestřička ale nakonec našla jeho polohu a dopadli jsme na jedničku. Paní doktorka nás ještě akorát poučila o prohlídce po šestinedělí a na další kontrolu nás už poslala do nemocnice. Tam jsme dorazili v pátek. Ujala se nás tam jedna moc milá paní doktorka, která nám natočila monitor a udělala i Hamiltona. Potom nám ještě natočila ultrazvuk, kde zjistila, že je vše v pořádku. Pohlaví ale bohužel opět neviděla.

To, že porod přijde už brzy, jsem poznala téměř okamžitě. Po vyšetření mě začalo pobolívat v podbřišku a začala jsem lehce špinit. Všechno ale začalo ve dvě hodiny sobotního rána. V sedmiminutových intervalech mě začalo bolet břicho a po teplé koupeli dokonce po pěti minutách. Věděla jsem, že porod už začal a že naše miminko už brzy uvidím. V sedm hodin ráno mi začala odcházet hlenová zátka a ve dvanáct v poledne jsme s Lukášem jeli do porodnice už celkem se silnými bolestmi, které přicházely po pěti minutách. Jenže jsem byla otevřená jen na dva centimetry, a tak mě poslali na pokoj. Na porodní sál jsem měla přijít, až se bolesti začnou stupňovat. Byla jsem tam několikrát a ani nemusím psát, že když jsem šla s bolestmi na sál ve dvě hodiny nedělního rána, což bylo už vlastně dvacet čtyři hodin od prvních bolestí, byla jsem už naprosto vyčerpaná. Opět mě poslali spát s tím, že jsem pořád otevřená jen na dva centimetry. Píchli mi ale ještě nějaký urychlovák, a tak se konečně v 5:04 narodil náš syn Lukášek. Celý porod nakonec byl strašně rychlý i z důvodu Lukáškových ozev, které nebyly tak silné, a tak velký Lukáš nestihl k porodu ani přijet. Vše si ale vynahradil po něm a zůstal s námi na sále, až do doby, kdy mě odvezli na pokoj. Musím přiznat, že bez pomoci porodních asistentek a pana doktora bych Lukáška asi sama po tolika hodinách bolestí nevytlačila a že tým porodníků v Písecké porodnici je naprosto skvělý a já jim vděčím za to, že to tak skvěle se mnou a s Lukáškem dopadlo.

Příště vám napíšu, jaké byly první hodiny po porodu, jak jsme se měli v porodnici, i to, jak jsme poprvé přišli domů.

Krásný týden přeje novopečená maminka krásného Lukáška
Markéta

Markétě můžete napsat v diskuzi Klubu těhulek!

 

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa těhotenství a mateřství?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@babyweb.cz

TOPlist