Klub těhulek (122): Budovatelský týden
Tento týden se u našich těhulek nesl ve znamení budování, poznávání, seznamování, vytváření, jen u každé v jiné oblasti. Máru postihlo hnízdění, takže začala nakupovat skříně a náruživě uklízet. To na Markétu dolehla skutečnost blížícího se porodu a začala se věnovat získávání znalostí o průběhu porodu a péče o miminko. A náš nejmladší přírůstek Vítek si začíná budovat sociální vazby – jedna teta za druhou ho přichází obdivovat a on si to užívá.
Zdroj: archiv redakce
S NAŠIMI TĚHULKAMI SI MŮŽETE POPOVÍDAT NA DISKUZNÍM FÓRU KLUBU TĚHULEK.
Ahojky,
tak začnu hned špatnou zprávou. Celý dnešní den jsem strávila v nemocnici. Včera večer se mé problémy s ledvinami zhoršily. Strašné bolesti a krev v moči. Ihned jsme jeli na pohotovost a tam si mě rovnou nechali. Nic příjemného, plno testů, vyšetření a závěr opět žádný…
Jinak celý týden proběhl v budovatelském duchu. Jednoho rána jsem se probudila a zjistila, že je v bytě neuvěřitelný nepořádek a ani není možnost ho uklidit, jelikož nemám kam. Hned jak přijel manžel, jeli jsme nakoupit nový nábytek. Samozřejmě jsem ho musela mít hned sestavený a připravený na svém místě. Takže jsme celou noc budovali obývák. Další den jsem v průběhu plnění skříněk zjistila, že máme špinavé topení, to ale za nic na světě nešlo vyčistit. Ano, celý den jsem natírala topení v celém baráku… A takto vypadal každičký den. A stále nejsem spokojená. Prý je to v těhotenství běžné a myslím, že i druhá těhulka Markétka to tu nazvala hnízdění. Takže já začínám hnízdit a nejraději bych se snad i přestěhovala. Musí být vše dokonale připraveno. Teď se bojím mnohem více, může se totiž stát, že příště už v nemocnici zůstanu až do porodu. Ale to se nesmí stát.
Také jsem vám slíbila, že prozradím jméno našeho Zrníčka, pokud se nám potvrdí pohlaví. Takže opravdu budeme mít kluka. Paní doktorka nám ukázala pindíka a říkala, že je to jisté. Výběr jména u nás byl velmi těžký. Manžel sice sám nic nenavrhl, ale všechny mé návrhy ihned odpískal. Nemělo by být moc české ani moc zahraniční, nesmí být k příjmení krátké ale zase ne až moc dlouhé. Najít kompromis byl boj. Takových nádherných jmen jsem našla. Nic… Byla jsem zoufalá, až jsem si vzpomněla na jméno z dětství a na můj milovaný film. Ani jsem ho nechtěla říkat, protože jsem věděla, že neprojde, ale jak správně tušíte, prošlo. Naše Zrníčko se bude jmenovat Sebastien. Je to náš malinký Séba.
Jediné čeho se pořád nemůžu dočkat, jsou zřetelné pohyby. Musím se hodně soustředit a snažit něco cítit. Ale podle screeningu je vše v naprostém pořádku. Kdy jste cítily první pohyby? Napište mi do diskuze.
Celý týden mě čeká bláznivé uklízení a plánování, jak to tu vše předěláme. O víkendu pořádáme staročeské slavnosti a masopust, tak snad vše dobře dopadne a já to budu mít konečně za sebou. Za odměnu mě pak čeká klid a pohoda, už si to opravdu zasloužím.
Mára
Ahoj těhulky,
tento týden byl ve znamení příprav na porod a péči o novorozené miminko. Uvědomila jsem si totiž, že porod už pomalu klepe na dveře a já o něm skoro vůbec nic nevím a s péčí o dítě sice už nějakou tu zkušenost mám, ale novorozené miminko jsem viděla maximálně tak na fotce.
Poprvé, kdy jsem si vlastně uvědomila, že se porod už blíží a já nemám ani páru o tom, co se při něm bude dít, to bylo, když jsem se dostala asi v úterý na stránku Babywebu a uviděla kolonku Porod. Nikdy předtím jsem si ani neuvědomila, že tam je. Vždycky jsem si všímala jen kolonky Těhotenství a četla si jen články z této sekce. Najednou jsem ale uviděla mně do této chvíle neznámou část webu a rozhodla jsem se tam nakouknout. Přečetla jsem si pár článků o porodu a uvědomila si, že o něm opravdu nic nevím. Nevěděla jsem, co všechno si při porodu můžu a co nemůžu zvolit sama, nevěděla jsem, co všechno si vzít sebou do porodnice, a ani to, zda vůbec budou v těchto malinkých porodnicích, jaké jsou kolem mě, respektovat můj porodní plán, anebo si pojedou po svém. Tím začalo moje šprtání na porod, které v některých chvílích připomínalo až „svaťák“, jak jsem informace do sebe vstřebávala.
Další metou v mém týdnu šprtání bylo načíst si veškeré informace o novorozeném miminku. Chtěla jsem zjistit, co všechno mám od novorozeného miminka čekat, co vše si pro něj připravit, jakou kosmetiku používat a jak mu nejlépe porozumět a neublížit. Opět jsem zjistila, že vlastně skoro nic nevím, a tak moje učení pokračovalo a já do něj byla zahloubaná od rána do večera. A výsledek? Vlastně žádný. Na internetu je sice nekonečné množství stránek se seznamy, co si do porodnice vzít a co ne, co pro miminko mít připravené doma hned a co stačí dokoupit až později. Vše se ale liší a tam, kde je něco absolutní nutností, je ve druhém seznamu vlastně zbytečnost, za kterou maminka jen vyhodila peníze. Takže místo toho, aby mi internet a knížky pomohly utřídit myšlenky v hlavě, tak mi tam vlastně jen udělaly ještě větší nepořádek a já byla ještě bezradnější. Nakonec jsem se rozhodla, že požádám vás čtenářky, abyste mi s tím trochu pomohly a do diskuze mi napsaly, co bych neměla zapomenout sbalit do tašky do porodnice a také co by mi nemělo chybět doma pro miminko. Moc vám předem děkuji.
Ale abych nebyla jen kritická ke všem knížkám a stránkám, tak se musím přiznat, že jsem také vylovila ze skříně knížku o péči o novorozeně a myslím, že ta mi bude velkým pomocníkem v začátcích mého mateřství. Vím totiž, že žádný učený z nebe nespadl, ale také si myslím, že mateřství je hodně o instinktech a intuici a té si myslím, že mám jako žena dost, a tak to snad zvládnu i bez předporodních kurzů, které neprobíhají nikde v mém okolí, a miminko se se mnou bude mít dobře.
Příští týden jdu hned v pondělí na kontrolu k paní doktorce, tak vám napíšu, jak to tam dopadlo a zda se má naše miminko dobře.
Přeji krásně strávený týden, který snad přinese trochu sluníčka.
Markéta
Milí čtenáři Babywebu,
čísla na váze u paní doktorky nás potěšila a Vítek minulý týden absolvoval první návštěvy. A jak se zdá, bude velmi společenský, protože ať už náruč patřila komukoliv, byl spokojený a užíval si náklonnost všech.
Návštěvy odstartovaly hned v pondělí, kdy nás doma navštívily „tři sudičky“. Klárka, které Vítek nebude říkat teto, protože na tetu je mladá a krásná, pak Andrejka, která naučí Vítka pít alkohol (chvíli to prý vydrží, ale do 18 čekat nebude) a nakonec teta Jaruška, která Vítkovi pomohla na svět při porodu a byla úplně první, která ho viděla. Tak jak to máme my čtyři ve zvyku, strašně jsme se nasmály. A ve spojení s Járou, který si notoval s Klárkou, jsme si všichni prodloužili život aspoň o pět let. Holky se o Vítka spravedlivě dělily a já tak víc než dvě hodiny neměla své děťátko v náručí. I přebalit ho holky zvládly. Dostali jsme s Vítkem spoustu dárků. Dokonce jsem dostala přívěšek ve tvaru písmenka V s kamínky. To abych měla Vítka pořád při sobě. Vymyslela jsem, že si tohle V přidám k srdíčku od taťky a budu tak mít Vítka a svoje rodiče vždycky nablízku. Odpoledne s tetkami bylo výborné, Vítek byl u vytržení ještě dlouho potom a vůbec se mu nechtělo večer spinkat. No jo, je to chlap a ženský s ním udělaly divy.
Ve středu nás čekalo kontrolní převážení u paní doktorky. Na rovinu přiznávám, že jsem byla strašně nervózní a vystrašená. Ale strach byl zbytečný, protože Vítek krásně přibral a váha nám ukázala 3,99 kg. To znamená, že přesně tři týdny po narození se už Vítek přehoupl přes porodní váhu. Dá se tedy říct, že podle tabulek Vítek perfektně prospívá. A nejen podle tabulek. Vypadá spokojeně, v noci krásně spí a chvíle, kdy je vzhůru, jsou krásné, protože se na nás dívá, chytá nás za prsty a skoro už to vypadá, že se taky směje.
Další návštěvy se odehrály v pátek v podvečer. Jára totiž pro kolegy a naše kamarády pořádal zapíjení Vítka. Někteří z pozvaných se před pijatykou zastavili u nás doma, aby viděli Vítka a věděli, na koho si budou připíjet. Tentokrát vystřídal Vítek čtvero dámského objetí. Všichni z něj byli nadšení a dokonce se odehrálo i první setkání s možnou budoucí nevěstou. Kamarádka Vendulka čeká holčičku, která se zhruba za dva týdny narodí. Pohled na Vendulku s bříškem a Vítkem v náručí, byl kouzelný. Skoro to vypadalo, jako by Vítek bříško objímal a se Sárou si povídal. I tentokrát jsme dostali spoustu taštiček s dárky. Zapíjení se podařilo, Vítek bude víc než zdravý.
Poslední návštěva byla spojená s první cestou autem. Vítek usnul hned, jak jsme se rozjeli. Čekala nás cesta do Dobřan, kde na nás čekala babička Ivanka, teta Gábinka a sestřenky Anička a Maruška. Holky se nejdřív trochu ostýchaly, ale po hodince už Vítka okukovaly a dokonce, když mu vypadl dudlík, ochotně mu jej vrátily do pusinky. Švagrová Gabča se pak nemohla dočkat, až si Vítka taky pochová. Pak ještě chování a pusinka od babičky a vyrazily jsme pomalu zpět k domovu.
Všem přeji krásné dny a u dalších písmenek se budu těšit
Gábina
