Klub těhulek (101): Jedno končí, druhé začíná…

GABRIELA:

Milí čtenáři Babywebu,

dovolte mi Vám oznámit… tramtadadá… je to KLUK. Ano, je to tak. Pod svým srdcem nosím chlapečka. V pondělí jsme byli s manželem na velkém ultrazvuku. Oba jsme se moc těšili, co nám pan doktor prozradí. A musím Vám povědět. Je to kluk jako buk… a není o tom debat. Spousta kamarádek mi říkala, že to nemusí být úplně jisté, že takových kluků už bylo a pak na porodním sále, ouha, je to holka. Ale u nás není pochyb o tom, že by se snad pan doktor spletl. Určitě všichni víte, jak to myslím….

Takže to bychom měli. A co se týká jména? To Vám bohužel nepovím, protože Jára mi do vybraných jmen „hodil vidle“, takže jsme v počítači založili seznam jmen, kam píšeme ty, které se nám líbí. A do ledna se pokusíme na nějakém dohodnout. Vypadá to, že to bude zábava. Na holčičím jméně, jsme se shodli hned, ale to klučičí – to bude „boj“. 

Na ultrazvuku jsme se také dozvěděli, že chlapeček je v pořádku, vše je tak, jak má být. Už je to velikán: měří 26 cm a váží 340 gramů. Pan doktor nám také pověděl, že v bříšku už má uložené všechny orgány, že všechny vypadají dobře. Ukázal nám nosík, oči, ouška a ručky. Nohy ukazovat nemusel, protože ty měl náš chlapák všude. Skoro to vypadalo, že se mu nelíbí, že se na něj díváme.

Pan doktor mi pak také pověděl, že co se týká mě, je také vše, jak má být. Plodové vody dostatek, placenta v pořádku. Fotečky jsme dostali na cestu, jen nejsou nic moc. Náš malý se totiž celou dobu „mlel“, takže jsou trochu rozmazané.

Ale musím Vám říct, že jsem odcházela s Járou ruku v ruce naplněná takovým obrovským pocitem lásky, štěstí a radosti jako snad nikdy. Slyšet srdce našeho syna, vědět, že je v pořádku… takový pocit se nedá popsat.

Oba jsme se Járou vraceli do práce, takže jsme novinku rodičům a blízkým sdělovali po telefonu. Všichni měli samozřejmě radost. Takže to bychom měli největší novinu minulého týdne.

Tréninkový kemp na Slovensku jsme s chlapečkem oba zvládli. Cesta byla sice trochu náročná, trvala skoro 6 hodin, ale kolegové byli milí a stavěli, kdykoliv jsem je požádala. Celé tři dny mě vlastně pořád někdo obskakoval. Všichni byli hodní, pořád se ptali, jestli nechci něco k pití, jestli nemám hlad. Při „raňajkách“ jsem musela povědět, jestli se mi spalo dobře (moc ne, protože postel byla měkká a nebyl v ní Jára) a pořád dokola opakovat, že je mi fajn, že nic nepotřebuji.

Příští týden budu dohánět práci a užívat si Járy. Konečně se s firmou přestěhovali, tak se snad uvidíme častěji. A budeme moc debatovat o tom jméně…

Všechny zdraví Gábina a malý pan Bílý

Fotografie: Fotoprome.cz – ateliér dětské a rodinné fotografie

Gabriela je právě ve 22. týdnu těhotenství. Přečtěte si více o vývoji plodu a těhotenských změnách v tomto týdnu. 

MARTINA:

Zdravím všechny naše čtenářky a čtenáře,

doufám, že jste měli pěkný týden. Já jsem s miminkem byla na kontrole u gynekologa, který mi mimo jiné dělal stěry na zjištění streptokoků. Dle měření jsem nepřibrala ani deko a břicho už se mi nezvětšuje. Mám dojem, že tento týden to bude naopak, neboť o své břicho stále narážím. Také mě objednal na kardiotokografický záznam do nemocnice. Jsem zvědavá, co vše se v nemocnici v Karlových Varech změnilo. 

Během tohoto týdne se mi podařilo dohnat moje resty. To znamená, že už mám doma hlubokou korbičku na kočárek a také jsem si zjistila vše ohledně odběru pupečníkové krve. Jediné, co mi ještě schází, je přebalovací komoda s pultem, ale to není nic extra důležitého. Ráda bych koupila komodu, ke které bych poté mohla dokupovat další díly a vybavit tak budoucí pokojíček. Na internetu jsem našla spoustu krásných pokojíčků, ale ty ceny by mohly být přijatelnější, nemyslíte? Dnes se zkusím zajet podívat do Chebu do jednoho nábytku, zda bych tam něco nenašla.

Minulý týden jsem také byla na svém posledním focení pro Babyweb. Tentokrát tam se mnou byla mamka a Ríša. Také jsem se setkala s naší velice sympatickou šéfredaktorkou Janou, kterou tímto zdravím. (Jana si to s Martinou a její rodinou taky moc užila. – pozn. red.) Focení bylo moc fajn a vzhledem k tomu, že tam se mnou byla mamka, byl tentokrát Ríša hodný, protože si měl s kým hrát a mazlit se. Stejně jako minule i tentokrát Ríšu focení unavilo a po 5 minutách, co si sedl do auta, usnul. Málem bych vám zapomněla napsat, že jsem skoro dostala pokutu. Chtěla jsem totiž zaparkovat u nádraží Holešovice, kde jsem naposledy parkovala tak před 100 lety. Jelikož se tam něco staví (stejně jako po celé Praze), je to tam úplně jinak, a tak se mi podařilo vjet do zákazu vjezdu. Naštěstí policisti, kteří tam stáli, ke mně byli shovívaví a vyřešili to se mnou domluvou. Než jsme opustili Prahu, stavili jsme se na letišti, kde jsme 2 hodiny pozorovali letadla. Jsem ráda, že jsem focení stihla, a teď již mohu rodit kdykoli.

Přeji vám všem hezký týden a těhulkám spoustu klidu Marťa

Martina je právě ve 36. týdnu těhotenství. Přečtěte si více o vývoji plodu a těhotenských změnách v tomto týdnu. 

JANA:

Milí čtenáři Babywebu,

třicátý osmý příspěvek na Babyweb je mým posledním. Je to hodně nebo málo? Je to zvláštní pocit psát poslední. Vše jednou končí a něco nového začíná…

Asi by se slušelo a patřilo bilancovat nad těhotenstvím, porodem a prvních šesti týdnech v roli dvojnásobné maminky. Upřímně přiznávám, že se mi do „akce“ moc nechce. Ti, kdo pravidelně četli moje příspěvky, jistě vědí proč. Část mého těhotenství pro mě a celou mou rodinu byla hodně náročná a stresující. Když začínám vzpomínat, hrnou se mi slzy do očí, mám husí kůži a klepou se mi ruce. Nikdy bych nikomu nic podobného nepřála, ani největšímu nepříteli! Takže dost vzpomínání na těhotenství, utírám slzu a budeme psát zvesela!

POROD! Zakázala bych dělání císařských řezů v předtermínu porodu. Pokud by měl být proveden, tak jedině až se miminko rozhodne jako to naše. Vím, o čem mluvím. Všechno bylo nastartováno tím správným směrem, vše je jiné a přesně tak, jak má být. Takže pro všechny těhulky, nechtějte císaře jen ze strachu. Je škoda, že ani můj druhý porod nemohl být dokončen přirozeně. Stojí to za to!

Jaroušek nastoupil do školky a je moc spokojený. Myslím, že jsme se rozhodli správně. Vlastně on se rozhodl sám. Zeptali jsme se ho, zda chce chodit do školky nebo Fabiánka. Koukl na mně, zeptal se, zda už je v té nové školce hotový pokojíček. Odpověděla jsem, že ano, a jeho rozhodnutí bylo, že do školky. Včera se byl zapsat do tenisové přípravky a zítra mu začíná první „trénink“. Hlavně, aby už měl v ruce raketu a mohl s Kubíkem hrát, to je jeho velkou starostí.

Tomášek je velmi spokojené miminko. Poslední dny jen spinká a papá. Brouká, kouká, mlátí ručičkama. Dnešní ráno mi ukázal, jak krásně se umí usmívat. Jen Tomášku, tolik s těmi úsměvy nešetři. Maminka má pak obrovskou radost.

Odpoledne jdeme spolu k paní doktorce na šestitýdenní prohlídku. Jsem zvědavá, kolik jsme vyrostli a přibrali.

Bylo mi tu s vámi holky dobře! Ráda jsem osobně poznala Marii a Martinu. Marti, doufám, že se uvidíme, jak jsme si slíbily. Přeji Tobě i Gabriele, abyste měly zdravá a spokojená miminka. A všem ostatním taktéž.  A na závěr?Nezapomeňte, že to nejkrásnější, co může našim dětem dát, je láska. Milujme je celým srdcem, jsou prostě naše se vším všudy!

Krásné dny přeje Janča

VSTUP DO DISKUZE KLUBU TĚHULEK

Chcete dostávat každý týden obrázek vašeho týdnu těhotenství s podrobným popisem, jak se vyvíjí vaše miminko? A k tomu spousty praktických informací týkajících se aktuálního týdne vašeho vlastního těhotenství?

Stačí se zaregistrovat zde a je to. Každý týden vám ve chránce přistane Zpravodaj Babywebu šitý na míru pro váš týden těhotenství!