Klíšťata – přeceňovaná hrozba?

Od rodičů často slýchám:,,Děti necháme naočkovat, ale pro nás už to nemá cenu. My už jsme těch klíšťat za život měli…“ Toto tvrzení vychází z neznalosti problematiky. Dospělí, kteří onemocní klíšťovým zánětem mozku, stůňou komplikovaně a oproti dětem se u nich projevují trvalé následky nemoci mnohonásobně častěji.

Promořenost klíšťat virem encefalitidy je totiž stále vyšší a už zdaleka neplatí, že nakažená klíšťata jsou jen kolem Berounky, v jižních Čechách, v Posázaví a kolem Brna. To jsou oblasti s nejvyšším výskytem, ale infikované klíště se do nás může zakousnout stejně dobře v Praze na zahradě jako před hospodou U Rozvědčíka. Dokonce už ani není pravda, že od 900 m nadmořské výšky se klíšťata nevyskytují. Teplé zimy v posledních letech jim umožnily přežít i v některých oblastech na horách.

Co je klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida (klíšťový zánět mozku) je nakažlivé virové onemocnění. Virus se přenáší klíšťaty na lesní hlodavce, na divoce žijící a domácí volně se pasoucí zvířata, která se stávají přirozeným zdrojem nákazy.

Přenos viru se děje prostřednictvím slin nakaženého klíštěte. Na člověka se klíště přisaje na různé části těla, nejčastěji na ruce, nohy, hlavu ale i na uši. Sliny klíštěte, které se uvolní do rány, mají znecitlivující účinek a tak člověk necítí žádnou bolest a často si rány ani nevšimne.

Mimo jiné i proto si někteří nemocní klíšťovou encefalitidou vůbec nevybavují, že by měli na těle přisáté klíště. Nákaza člověka je ale možná nejen po přisátí klíštěte. Určité riziko představuje i surové, tepelně nezpracované mléko nakažených koz, krav a ovcí. Virus klíšťové encefalitidy mohou obsahovat i mléčné výrobky z tepelně nezpracovaného mléka nakaženého zvířete (např. sýr z tepelně neupraveného ovčího mléka).

Výskyt onemocnění souvisí s aktivitou klíšťat. Nejvíce nemocných je zpravidla od začátku léta do pozdního podzimu.

Průběh nemoci

Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh. Doba od nákazy do začátku prvních příznaků nemoci bývá 1 – 4 týdny. Nemocné dítě je unavené, bolí ho v krku, hlava, svaly, má zvýšenou teplotu nebo horečku. U některých pacientů může nemoc touto fází skončit a dojít k úplnému uzdravení. U jiných se po několikadenním zlepšení znovu objeví teploty, silná bolest hlavy, zvracení, spavost a poruchy spánku, světloplachost. To jsou již známky zánětlivého postižení mozku a mozkomíšních plen.

Kromě výše uvedených příznaků se mohou objevit chabé obrny některých nervů. Velice důležitou součástí léčby je klid na lůžku alespoň tři týdny. Ještě mnoho měsíců po prodělané klíšťové encefalitidě se mohou u více než 50 % pacientů objevovat bolesti hlavy, únavnost, zvláště na slunci. Zatímco u dospělých probíhá toto onemocnění relativně často komplikovaně s výraznějším postižením mozku a s častějšími pozdními následky, jako jsou trvalé obrny, poruchy koncentrace a paměti, atrofie svalů, je průběh nemoci u dětí většinou lehčí a komplikací je podstatně méně.

Jak se chránit před onemocněním

Jsou jen dvě možnosti ochrany:

1.  Být venku v přírodě dostatečně oblečený, ve vysokých botách, aby se klíště na kůži nedostalo. To ale není vždy, za všech podmínek, kdy jsme venku, proveditelné.
2.  Očkování.

Vakcína proti klíšťové encefalitidě

Vakcínou proti klíšťové encefalitidě se mohou očkovat děti starší jednoho roku a dospělí.

V případě potřeby, např. při zvý

šeném výskytu infikovaných klíšťat a větším riziku přenosu infekce, je možné očkovat i děti mladší, nejdříve však od šesti měsíců.

Dětem ve věku od 1 do 16 let se podává dětská verze vakcíny FSME-Immun junior, osobám starším šestnácti let je určena dospělá varianta této vakcíny. Podobně existuje dětská i dospělá varianta vakcíny Encepur. Dětská je určena k aktivní imunizaci dětí ve věku od 1 do 12 let, zatímco dospělá pro všechny osoby starší dvanácti let.

Kolik dávek vakcíny je třeba podat a kdy s očkováním začít

Očkuje se třemi dávkami do ramene (větší děti a dospělí) nebo do hýžďového svalu (kojenci a malé děti). Obvyklé je tzv. pomalé schéma očkování, kdy se začíná koncem podzimu nebo v zimě a mezi první a druhou dávkou očkování je interval 1 – 3 měsíce. Třetí dávka se pak podává za 9 – 12 měsíců po druhém očkování.

V případě, že je potřeba rychle dosáhnout ochrany před klíšťovou encefalitidou, existují modifikované způsoby očkování podle tzv. zrychleného schématu, kdy se druhá dávka vakcíny podává po 14 dnech. U očkovaného člověka se tak rychle vytvoří protilátky a je tedy do jednoho měsíce po očkování dvěma dávkami krátkodobě, po dobu 6-12 měsíců, před onemocněním klíšťovou encefalitidou chráněn. Pro dlouhodobou ochranu se podává třetí dávka po 5 – 12 měsících. Toto zrychlené schéma platí pouze pro vakcínu FSME-Immun. Jiné tzv. zkrácené schéma očkování je tvořeno třemi dávkami, které se podávají po 7 dnech a po 14 dnech.

Přeočkování po 3 – 5 letech

Paměť imunitních buněk je třeba v pravidelných intervalech posilovat. Přirozenou cestou posílení imunity by byl náhodný kontakt s nákazou, ale ten není naštěstí tak častý a nezbývá než osvěžit imunitní systém přeočkováním, a to v intervalu 3 – 5 let.

Nežádoucí účinky po očkování

Nežádoucí účinky se objevují zřídka a jsou podobné jako po jiných očkováních. Může se objevit přechodné zarudnutí, otok a bolestivost v místě vpichu, teplota přesahující 38 ºC, která dobře reaguje na antipyretické léky (Paralen, Mexalen, Panadol). Potíže většinou zmizí do druhého dne. Od druhé dávky očkování jsou horečnaté reakce velmi vzácné.