babyweb.cz > BABYWEB 2021 > Chci dítě > Nemůžu otěhotnět > Neplodnost > Když imunita brání početí
Když imunita brání početí
Terčem pozornosti imunitní soustavy nejsou jen choroboplodné zárodky, ale vše, co je pro tělo cizorodé. Pro lékaře provádějící transplantace není největší problém přišít pacientovi cizí ledvinu, ale přesvědčit jeho tělo, aby ji jeho organismus přijal. O to záhadnější je přežívání plodu v matčině těle. Vždyť zárodek dítěte je z poloviny složen z otcova, tedy pro matku cizího „materiálu“. A přesto plod v matčine těle nebývá imunitou zničen. K jeho ochraně slouží důmyslná soustava, řídící imunitní děje uvnitř dělohy. Pokud vše funguje správně, žena počne, donosí a porodí zdravé dítě. Jenže ani příroda se nevyvaruje chyb a složitá regulační soustava může selhat.
Co je to imunitní dozor
Imunitní dozor uvnitř lidského těla má mnoho povinností, které lze shrnout do jedné podmínky – šetřit zdravé vlastní tkáně a zároveň napadat a odstraňovat vše ostatní. To znamená nejen choroboplodné zárodky, ale i poškozené (zestárlé, opotřebené, infekcí napadené nebo nádorově zvrhlé) tkáně vlastního těla. Aby imunita poznala „své“ od „cizího“, probíhá během zrání imunitní soustavy (u člověka kolem narození) cosi jako „inventarizace“ vlastních tkání. Klíčovým orgánem tohoto procesu je brzlík a výsledkem jakýsi „soupis“ látek tělu vlastních. Cokoli se ve vnitřním prostředí těla objeví později, je pak považováno za cizí a stává se terčem imunitních dějů. Princip zdánlivě jednoduchý však skrývá nejedno úskalí. Například právě zralé pohlavní buňky – spermie u chlapců a vajíčka u dívek – se objevují v těle až kolem puberty, dlouho po ukončení imunologického zrání. Jsou tedy imunitní soustavou obecně vnímány jako cizí a ve vlastním těle mohou přežít opět jen díky řadě zvláštních ochranných opatření. Stačí chyba v řízení a pohlavní buňky mohou být napadeny vlastní imunitou. Následky závisí na síle „útoku“ – od mírného, jen laboratorně zjistitelného poškození až po úplné zničení zárodečné tkáně, které je naštěstí vzácné.
Naděje pro neplodné páry
Neplodnost je alarm, že v těle není všechno v pořádku. Málokdy má neplodnost jedinou příčinu. Příčiny neplodnosti mohou být anatomické, hormonální či genetické. A také imunitní. Partnerský nesoulad těl, jak se poruchám párové imunity říká, se podílí na vzniku sterility u každé páté dvojce, které se nedaří mít děti. Ženy buď vůbec neotěhotní nebo opakovaně potrácejí, i když jsou oba partneři zdrávi. Nadějí pro tyto „neladící“ páry je reprodukční imunologie. Je to mladý obor, který se začal rozvíjet v posledních deseti až patnácti letech. Postihuje vztahy imunitní soustavy ke zralým pohlavním bunkám, ke spermiím a vajíčkům, ale i tkáním plodu.
V současné době jsou u nás jen dvě pracoviště, kde se zjištují příčiny párové neplodnosti – Imunologická laboratoř (IBL) v pražském Ústavu pro péči o matku a dítě a Poradna pro imunologii reprodukce na gynekologicko – porodnické klinice lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. V pražské laboratoři stanovují jako jediní u nás buněčnou imunitu proti spermiím a u žen proti buňkám plodového lůžka (trofoblastu) – která se často spolupodílí na potratech a neúspěších při pokusech o mimotělní oplození.
Asistovaná reprodukce nezmůže všechno
Seznámili se před šesti roky. Jejich touha mít co nejdříve děti, aby je ještě stačili vychovat, byla pochopitelná. Vždyť Jana měla už dvě z prvního manželství.„Nejdřív dlouho nic, pak jsem otěhotněla a potratila. Nechápali jsme to, vždyť všechny výsledky byly perfektní,“ říká sympatická blondýnka. „Na čas jsme to hodili za hlavu, řekli jsme si, že příroda si pomůže sama,“ doplňuje Jan.„Pak jsme se pokoušeli mít dítě ze zkumavky, ale nevyšel ani třetí pokus. Ani nám nikdo nevysvětlil proč,“ vyprávějí smutně. „A teď už je skoro pozdě.“ „Stále více neplodných párů vnímá svoji jedinou perspektivu v asistované reprodukci,“ tvrdí imunolog Jindřich Madar z Imunobiologického pracoviště Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze v Podolí.
„O dětech ze zkumavky se hodně píše a mluví, ale tahle náročná metoda se zdaleka nehodí pro všechny neplodné páry. Navíc si lidé myslí, že zkusit otěhotnět prostřednictvím asistované reprodukce je ta nejrychlejší možnost, jak spravit svoji neplodnost. Mýlí se. Ti, kteří nemají vyléčenu imunitu, se mohou připravit o drahocenný čas. Fáze vyšetřování a léčby na gynekologii by však neměla trvat déle než rok. Nenastane-li náprava, je nutné odeslat dvojici na podrobnější diagnostiku, kde budou shrnuty výsledky od mikrobiologa, genetika, endokrinologa a cytopatologa. Imunolog pak může upřesnit příčiny a navrhnout léčebnou strategii.” říká lékař. S plodností má problém přibližně 10 – 15% dvojic. Muži se na sterilitě páru podílí z poloviny. Asi u pětiny párů, které se marně pokoušejí přivést na svět potomka, se vůbec neodhalí příčina. Ty jsou pak zařazeny do tzv. nevysvětlitelných (idiopatických) neplodností. A polovina z nich jde na účet nesprávně směrované imunity. Na imunologické příčiny neplodnosti je třeba myslet v první řadě u žen, trpících nějakou autoimunitní chorobou (systémový lupus erytrematodes, juvenilní artritida, některé poruchy funkce štítné žlázy, některé typy cukrovky). I autoimunitní poruchy tvorby a funkce spermií jsou častější u mužů, trpících nějakou celkovou poruchou imunity.
Podle MUDr J. Madara každoročne narustá počet bezdětných dvojic, které touží po dítěti, asi o deset tisíc. O ženu pečuje gynekolog, mužskou stránku věci zabezpečuje androlog nebo sexuolog, ale jejich součinnost někdy vázne a cesta neplodného páru k nám je zbytečně dlouhá.