Když dítě nechce jíst

Pokud váš mrňousek přestává jíst, je v první řadě nutné zachovat klid a nadhled. Uvědomit si, že děti jsou ve výběru jídel spíše konzervativní, nemají rády nové věci a než přijdou novému jídlu na chuť, potřebují ho ochutnat až 10x!

Nátlak, vyhrožování nebo dokonce fyzické násilí také nepomohou, spíše naopak – dítě má jídlo spojené s nepříjemnými prožitky a situace se ještě zhoršuje. Základní podmínkou, pokud dítě odmítá jíst, je tedy TRPĚLIVOST. Rodiče by se dále měli vyhnout některým sice zažitým, ale taktéž chybným postupům.

Není dobré:

•  nutit dítě sníst vše, co má na talíři
•  nabízet dítěti úplatky za to, že sní alespoň kousek (po čase by se situace mohla obrátit – „já to teda sním, ale ty mi dej…“)
•  nabízet náhradu, dítě si zaručeně vybere to, co mu chutná a jídelníček se časem ještě zúží
•  podávat dítěti drobnosti (bonbony, sušenky atp.) mezi jídly
•  používat přednášky na zdravotní („když to nebudeš jíst, budeš nemocný“) a sociální („co by za to daly děti v Africe“) témata
•  nezkoušet ani „za tatínka, za maminku“

Vhodné naopak je vzít děti na návštěvu do kolektivu nebo rodiny se stejně starými dětmi, které problémy s jídlem nemají a kde panují vhodné stravovací návyky, a zúčastnit se s nimi stolování.

Při vybíravosti pomáhají také jednoduché „fígle“ a drobné „lži“, například „to není ryba, ale losos“, „to není maso, ale sekaná“, atd. Známým, byť o něco tvrdším postupem, je nechat dítě „vyhladovět“. Žádné zdravé dítě ale nebude o hladu dobrovolně a z vlastního přesvědčení, a tak by se rodiče neměli obávat, že právě jejich dítě takový den nepřežije. Postup je velice jednoduchý, vyžaduje ale od rodičů notnou dávku trpělivosti, asertivity a důslednosti:

•  k snídani dostane dítě to, co by normálně na snídani dostalo
•  dostane časový prostor – například 15-20 minut, po které si může s jídlem dělat takřka cokoli (pokud svou porci nedojí, rodiče mu jídlo seberou, avšak bez zbytečných komentářů a výčitek)
•  nic dalšího v podobě sladkých drobností nedostane ani v případě intenzivního dožadování se
•  dalším jídlem bude až svačina, na kterou nedostane zbytek snídaně, ale to, co by běžně ke svačině dostalo
•  tak pokračuje celý den. Pokud dítě skutečně nic nesní, bude několik dalších dní pokračovat tak, jak bylo zvyklé a po například 10 dnech přijde na řadu opět den s „přísnějším“ režimem.

Jak děti naučit jíst

V době jídla je třeba dát dítěti jistou míru svobody. To, že si s jídlem na talíři hraje, sahá na něj rukama či jej rozděluje na hromádky atd., ještě nemusí znamenat, že nic nesní.

Jen potřebuje na seznámení s pokrmem více času. Není nutné veškeré pokusy o zařazení něčeho nového nebo zdravého do jídelníčku dítěte vzdát hned po prvním neúspěchu. Na poprvé stačí jen málo. Navíc, když dítě uvidí, že jej nikdo k ničemu nenutí, nebude se bát zkoušet dále.

Pravidelnost a rituály

Pokud rodiče chtějí, aby se jejich dítě stravovalo zdravě, měli by se tak jednak stravovat také, měli by ale také mít sami představu o zásadách zdravé výživy dětí. Kromě pravidelnosti (tzn. snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře), kdy dítě učíme jíst pomocí „jídelních rituálů“ jsou to také pravidla týkající se výběru a četnosti konzumace jednotlivých potravin.

Snídaně

Snídaně je pro organizmus velice důležitá, neboť jej pomáhá nastartovat pro celý nadcházející den. Pro děti je ale velice důležitá i svačina, která dodá energii pro výkon ve školce.

Během dopoledne by měly děti přijmout přibližně polovinu energie a oběd tuto první polovinu završuje. Do dětského jídelníčku patří i odpolední svačina, která už ovšem může být lehčí. Večeře je pak posledním jídlem dne a její podoba záleží na tom složení celodenního jídelníčku.

Pečivo a jogurty

Základem jídelníčku dětí by mělo být pečivo (pro děti starší cca 10 let celozrnné), 2-3x denně by také děti měly jíst mléčné výrobky. Přednost mají mléčné výrobky polotučné (jogurty do 3 % tuku, čerstvé sýry a nepřesolené sýry s obsahem do 45 % tuku v sušině), nevhodné jsou ale tavené sýry a sýry velmi slané (například jadel).

Maso a ryby

Protože děti potřebují kvalitní bílkoviny, měly by jíst také maso, především libové kuřecí, telecí i vepřové, a alespoň 1x týdně by se na jejich talíři měly objevit ryby. Ty totiž obsahují nejen snadno stravitelné bílkoviny a jód (u mořských ryb a plodů), ale jejich tuk také obsahuje nezbytné mastné kyseliny omega-3, které jsou nezbytné pro zdravý růst a vývoj dětí.

Ty jsou obsaženy také v rostlinných olejích a tucích z těchto olejů vyrobených, tzv. margarínech (například Rama nebo Flora). Z celkového příjmu tuků by měly ty rostlinné tvořit celé 2/3. Na živočišné tak zbývá jen 1/3 všech tuků, přičemž ale musíme počítat i s těmi obsaženými v potravinách (mase, mléce, mléčných výrobcích, vejcích).

Nedílnou, avšak nepříliš oblíbenou součástí zdravého dětského jídelníčku, jsou ovoce a zelenina – děti by je měly jíst ke každému dennímu jídlu (pouze menší porci, než je doporučováno dospělým) a luštěniny, které by se měly objevit alespoň 1x týdně.

Sladkosti

Naopak až příliš oblíbené jsou u dětí sladkosti. Ty nemůžeme dětem zcela odepřít, ale není dobré používat je jako „platidlo“ nebo nástroj k donucení dítěte k vykonání nějaké činnosti.

Je také dobré naučit se mezi nimi vybírat a sáhnout spíše po těch zdravějších, jako jsou cereální výrobky bez polevy nebo s polevou bez trans mastných kyselin, sušené ovoce, ořechy, čokolády s vysokým podílem kakaa.

Pitný režim

Zásady zdravé výživy stanovují také pravidla pro pitný režim. Kromě dostatku tekutin v závislosti na věku dítěte je nezbytný také výběr. Základem by měla být neperlivá stolní voda, ovocné čaje, 100% ovocné džusy ředěné vodou, voda se šťávou nebo ochucené, ale nepřeslazené vody určené přímo dětem.

Velikost porcí

Pokud se rodiče trápí s velikostí porce, kterou jejich potomek jí (nebo spíše nejí), měli by si uvědomit, že každé dítě má zcela jiné specifické nároky ovlivněné momentálním růstem. Proto dítě, které podle rodičů jí málo, nemusí zákonitě hladovět. Je velmi pravděpodobné, že mu prostě jen stačí menší množství jídla. Obecně pak platí, že je lepší dávat dětem menší porce, ať si v případě potřeby přidají.

Do jídelníčku patří i hlad

Je ale velmi těžké naučit děti řadu potravin vůbec jíst, natož naučit je jíst je s chutí. I v raném věku mají ale děti právo na to, aby jim něco nechutnalo. Nechce-li dítě konkrétní potravinu jednou – nevadí, rozhodně se ale nevzdávejte a zkuste mu ji dát ještě několikrát.

Jestliže však něco dítě odmítá systematicky, smiřte se s tím. Ani dospělí přece nejedí vše. Rodiče se ale často domnívají, že nezáleží na tom, co do sebe dítě dostane, hlavně že je to „něco“.

Takže když drobeček odmítá polévku, je tu vždycky sušenka, bonbónek, čokoládka, které dodají potřebnou energii. Jak se pak má naučit, že má jíst (skoro) všechno a ještě u toho „pěkně“ stolovat. Pokud ratolest odmítá např. pouze přesnídávku a chce raději jogurt, nechce rohlík, ale preferuje chleba – dopřejte mu to.

Pokud nechce vůbec nic, je možné, že prostě nemá hlad. Nevadí, ale na další jídlo si počká až do oběda – i hlad je přece individuální záležitost.

Pokud máte doma také dítě, které některé potraviny nebo pokrmy odmítá, můžete se poradit s nutričními terapeutkami v Poradenském centru Výživa dětí buď na bezplatné informační lince 800 230 000 nebo on-line poradně info@vyzivadeti.cz. Pro osobní konzultaci můžete využít možnosti objednat se do poradny v Praze. Ta je otevřena každý čtvrtek od 14 do 17 hodin a sídlí na Klinice dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice, Ke Karlovu 2. Na konzultaci se mohou rodiče s dětmi objednávat na bezplatné informační linky Poradenského centra Výživa dětí 800 230 000 nebo prostřednictvím on-line poradny na stránkách www.vyzivadeti.cz.

Jitka Rusková, DiS.

Nutriční terapeutka, Poradenské centrum Výživa dětí, Praha