Kdy začít u dítěte s cizím jazykem?

„Rozplývat se nad dítětem jde nejlépe v rodném jazyce. Vždyť i v těžkých životních situacích nebo v nemoci člověk volá, křičí, naříká v mateřštině. Proto k plnému lidství, plným kořenům patří i mateřský jazyk,“ zdůrazňuje.

Mateřský jazyk

Umíte skvěle anglicky a chcete své dítě od malička učit? Pak to dobře zvažte. Dokonale procítit cizí jazyk, který jsme se naučili ve škole a pozdějším životě, je téměř nemožné.

Když nejsem s jazykem identifikován, může moje mluva na dítě působit příliš technicky, neosobně. A právem, protože je to jen dovednost a dítě o něco připravuji – pod mateřským jazykem je skryta osobní kultura, kterou bych jako rodič měl dítěti předat.

I když dnes mnoho lidí ovládá některý cizí jazyk na velmi vysoké úrovni, mnohdy jim intuice napoví, že na dítě mají mluvit svým mateřským jazykem. Je to nejosobnější, nejdůvěrnější, nejintimnější. Nejlépe se tak vyjadřují citoslovce i zvukomalebné obraty.

Vycházejme z našich kořenů

„Nejdřív má dítě vyrůst z kořenů, ze kterých pochází. Pak už se dá roubovat leccos. Moje doporučení by bylo nejprve dítě vést v jazyce vztahu, kterým je utvářeno. Další jazyk by měl tento první pouze postupně dotvořit,“ radí doktor Šturma.

To by se mělo dít pokud možno tak, aby dítě mělo s novým jazykem spojeno něco příjemného, nějaký citový zážitek.

Paměť i motivace jsou na city vázány a proto, když se mu bude písnička nebo pohádka líbit a bude podána někým, koho má dítě rádo, bude si to o to snadněji pamatovat.

Cizí jazyk ve školce? Opatrně!

Jazyková „výuka“ ve školce je téma, u kterého bychom měli být velice opatrní, upozorňuje doktor Šturma. „Žádná výuka není pro předškolní děti ještě vhodná. Pokud se má jazyk dětem v tomto věku nějakým způsobem představit, pak formou hry, písničky, říkadel…“

•  Dítě by se ve školce mělo s jazykem seznamovat co nejpřirozeněji tak, aby si toho ani nevšimlo.
•  Určitě by se nemělo učit slovíčka nebo mít „lekce“ cizího jazyka.
•  Mělo by to být co nejpodobnější jako doma, přes písničku, pohádku… to je vlk – it´s a wolf.

Dětem bychom neměli dělat školu dřív, než má být. Cizí slova by měla vzbudit zvídavost v podobě hry jako doplněk běžné činnosti. V předškolním věku by se děti neměly nic „učit“. Toho si užijí dost později.

Pamatujme si, že opravdu důležité je, aby se malé dítě k cizímu jazyku dostalo přes někoho, kdo k němu má vztah a kdo je rodilý mluvčí. Tehdy je to přirozené.

Dobrá školka je, když…

Ve školkách by se neměla uplatňovat řízená, kolektivní výchova. Je mnoho daleko důležitějších věcí, které si děti v tomto věku potřebují osvojit:

vzájemná komunikace, hra, spolupráce při hře, dovednosti kolem sebeobsluhy, rozvoj motoriky, vnímání, rozvoj mateřštiny, výslovnosti…

„Ve čtyřech letech ještě není ustálená ani výslovnost mateřštiny – děti ještě takzvaně patlají. Nemá proto smysl je zatěžovat dalším jazykem, aniž by to vycházelo z přirozenosti mluvčího a jeho vztahu k dítěti. To je opravdu klíčové,“ připomíná psycholog.

Výjimky

Ocitne-li se dítě v zahraniční školce nebo cizinec v české školce, kde paní učitelka i ostatní děti hovoří jiným jazykem, je to přirozená situace, se kterou si dítě poradí podle svých schopností nebo zralosti. Podobné to může být s učitelkou – rodilou mluvčí v české školce.

Dítě by nemělo mít pocit, že se něco učí, nemělo by si pokud možno ani uvědomovat, že je to zrovna jiný jazyk, kterým mluví. Vše by mělo být co nejméně nucené.

Zároveň je důležité dítě nepřetěžovat, dát mu svobodu a oddych, když potřebuje.