Kdy otěhotnět a kdy ne

Jak spočítat plodné dny?

Jak spočítat plodné dny a kdy se spolehnout na to, že neotěhotníte? Metod existuje spousta, ale jen některé z nich jsou považovány za víceméně spolehlivé. Mezi ně patří i metody teplotní, hlenová a symptotermální. Tyto tři metody ještě doplňuje tzv. kalendářová metoda, jejíž postup přebírá ovulační kalendář. V tom si snadno spočítáte, kdy máte ovulaci a plodné dny.

Teplotní metoda

Po uvolnění vajíčka z vaječníku uprostřed menstruačního cyklu vzniká na vaječníku takzvané žluté tělísko, které vyrábí hormon progesteron. Kromě toho, že řídí proměnu děložní sliznice tak, aby byla připravena k přijetí a uhnízdění oplodněného vajíčka, způsobuje tento hormon také zvýšení tělesné teploty o 0,2-0,4 °C. Tato zvýšená teplota se udržuje prakticky po celou druhou polovinu menstruačního cyklu až do následujícího menstruačního krvácení.

Zvýšení teploty svědčí také o tom, že ovulace proběhla. U více než 80 % případů teplota stoupne ze dne na den, u ostatních se zvyšuje stupňovitě v průběhu dvou až tří dnů. Tam, kde ovulace z jakéhokoli důvodu nenastává, zůstává teplota na stejné úrovni po celou dobu cyklu.

Jak měřit teplotu

Důležitý je způsob měření této teploty. Tělesná teplota je totiž závislá také na příjmu potravy, především teplých nápojů.

Proto teplotu měříme za standardních podmínek ráno bezprostředně po probuzení, měříme vždy na stejném místě a to buď v ústech, v konečníku nebo v pochvě. I když běžný lékařský teploměr ukáže konečnou hodnotu už asi za půl minuty, doporučuje se pro jistotu měření nejméně tři minuty v konečníku nebo v pochvě a čtyři až pět minut při měření v ústech.

Speciální menstruační kalendář

Teplota se zapisuje do speciálního menstruačního kalendáře s označovanou stupnicí, takže v typických případech od menstruace k menstruaci vykáže tak zvanou dvoufázovou křivku.

V první polovině cyklu bývá tato křivka nižší, ve druhé polovině pak o 0,2-0,4 °C vyšší, přičemž drobné jednodenní výkyvy nejsou podstatné.

Výpočet neplodných dnů

Pro výpočet neplodných dnů je nejbezpečnější tak zvané pravidlo „tři po šesti“. Jestliže se totiž naměří ve třech po sobě následujících dnech teplota vyšší než v šesti dnech předcházejících, znamená to nástup neplodného období až do začátku příští menstruace.

Opět musím připomenout, že se jedná o průměry naměřených hodnot a epizodické jednodenní výkyvy je možno přehlédnout. Teprve po těchto třech dnech zvýšené bazální teploty můžeme spoléhat na to, že v ženských rodidlech už s největší pravděpodobností nepřežívá vajíčko schopné oplození.

Hlenová metoda

Pro jistotu se však vyplácí brát ohled ještě na charakter hlenu vylučovaného z děložního hrdla.

Tento hlen můžeme zjišťovat v poševním vchodu. Ve dnech bezprostředně po menstruaci je hlen hustý, tvoří se v menším množství, často jej mezi stydkými pysky nemůžeme nalézt. Proto se také tomuto období říká „suché dny“.

Když se blíží ovulace, stává se hlen řidším, vodnatým, vysoce kluzkým a tažným. Uvolňuje se z děložního hrdla ve větším množství, takže je dobře hmatný mezi stydkými pysky, ulpívá na toaletním papíru a je ho možno vytahovat mezi prsty až na vzdálenost několika centimetrů.

Tyto změny jsou nejvíce patrné právě tři dny před ovulací a dva dny po ní a představují tak nejplodnější období v celém menstruačním cyklu. Potom se vlivem hormonu žlutého tělíska charakter hlenu zase změní a nastupují opět suché dny.

Změny hlenu během cyklu

Během dnů bezprostředně po menstruaci má žena zřetelný pocit suchosti poševního vchodu a dotyk toaletního papíru například v souvislosti s močením nezanechává žádné stopy hlenu.

Při prvním objevení nemá sice hlen ještě vysloveně tažný charakter, ale i nález hustšího a méně kluzkého hlenu svědčí o tom, že pomenstruační suché dny končí. Tato změna nastává průměrně šest dní před ovulací. Někdy se udává ovšem období většího rozptylu – od prvního objevení hlenu zbývá do ovulace 3-10 dní. Jen zcela výjimečně bylo někdy zaznamenáno období delší.

Když se pak ovulace blíží, žena má stále vlhčí pocit spojený s určitou kluzkostí. Stydké pysky po sobě vzájemně lépe kloužou, na prstě se objeví značně pružný, tažný a podstatně řidší hlen. Vzhledem se tento hlen podobá syrovému vaječnému bílku. Někdy je uprostřed cyklu ještě mírně narůžovělý, což je dáno mikroskopickým krvácením, které někdy ovulaci provází.

Poslední den výskytu tohoto řídkého a tažného hlenu označujeme jako „hlenový vrchol“. Není to tedy den, kdy se vyskytuje největší množství hlenu, ale poslední den výskytu.

Následujícího dne se hlen stává opět hustým a méně tažným, eventuálně se objevují „suché dny“, trvající až do následující menstruace.

Pozor na jiné vlivy

Je ovšem nutno zdůraznit, že na změny hlenu může působit zánětlivé onemocnění pochvy provázené výtokem, nebo i sexuální vzrušení, při kterém se většinou v poševním vchodu zvýšené zvlhčení také projevuje.

Jak pozorovat změny hlenu

Pozorování hlenu by se proto mělo dít ve vyhovujícím čase, většinou když jde žena ráno na toaletu. Po vymočení někdy bývá patrná dokonce visící nitka takzvaného „plodného hlenu“.

Každodenní pozorování se může zaznamenávat do menstruačního kalendáře písmeny H = hlen a S = sucho, nebo různými barvami. Vyplatí se také hlen označit ještě dalším znamením jiné pozorované kvality, jako například hustý, lepkavý, čirý, tenký, kluzký, bílý apod.

Změny hlenu nastávají u každé ovulující ženy, mají však často individuální charakter, kterému se naučí porozumět právě žena sama. Vrchol tažnosti, řídkosti a hojnosti hlenu se do kalendáře nápadně označí a od následujícího dne se pak dny číslují 1, 2, 3,. V případě, že se v průběhu těchto dnů objeví znovu tažný hlen, označí se znovu a dny se počítají od začátku.

Hlenová metoda jako přirozená antikoncepce?

Pokud se hlenová metoda používá k antikoncepčním účelům, je možno mít nechráněný pohlavní styk bezprostředně po menstruaci, kdy se zpravidla objeví první suchý den.

Jakmile se však objeví první stopy vlhkosti, nebo je-li možno objevit stopy hlenu na toaletním papíru, případně mezi prsty, žena by se měla pohlavního styku zdržet.

I v průběhu suchých dnů se doporučuje pohlavní styk pouze ob den, protože zbytek mužského semene může být následujícího dne zaměněno za začátek ovulačního hlenu. Po dni vrcholného výskytu hlenu se doporučuje sexuální abstinence ještě tři dny (označované v kalendáři 1, 2, 3) a od následujícího dne je pak možná nechráněná soulož až do začátku následující menstruace.

Co když suché dny chybí?

Ještě však existuje jedna komplikace hlenové metody. Občas se totiž vyskytne chybění suchých dnů v první polovině menstruačního cyklu. To se může stát zejména u žen, které mají cyklus značně kratší (25 dní a méně). První fáze cyklu je tak zkrácena a ovulace se dostavuje dříve.

V takovém případě se doporučuje nechráněný styk až v druhé polovině cyklu, tedy až čtvrtý den po výskytu ovulačního vrcholu.

Symptotermální teplota

Někdy se v rámci periodické abstinence mluví také o takzvané symptotermální teplotě. Co toto učené slovo znamená? Symptomy – to jsou všechny příznaky ovulace včetně popisovaných změn hlenu a k tomu se ještě připočítá křivka bazálních teplot – metoda termální.

Někteří nadšení propagátoři hlenové metody tvrdí, že je sama o sobě dostatečná a že teploty se již měřit nemusí. Argumentují zbytečnou složitostí zejména pro zaměstnané ženy a ženy v rozvojových zemích. Tato námitka se však zdá být nepotvrzena. Ostatně i prostým selským rozumem je pochopitelné, že čím více ukazatelů ovulace se sleduje, tím musí být metoda přesnější a spolehlivější.

Změny na děložním čípku

Některé ženy v den své ovulace bezpečně pociťují určitou bolest v podbřišku, u jiných se zase v termínu ovulace objevuje slabý náznak krvácení (viz růžové zbarvení ovulačního hlenu). Někdy je ještě možno všechny tyto úkazy doplnit vyhmatáním děložního čípku.

Samovyšetření

Je sice pravda, že některé ženy mají zábrany sahat si prsty hluboko do pochvy, nicméně v poloze v podřepu je většina žen schopna si svůj děložní čípek nahmatat. Toto vyšetření je možno provádět prsty pravé ruky s levou nohou pokrčenou na židli (u těch, které píší a vyšetřují se levou rukou, bude pochopitelně pokrčena noha pravá).

Bezprostředně po menstruaci je děložní čípek tuhý asi jako nosní chrupavka, uprostřed jeho vyklenutí je důlek nebo štěrbina – to je otvor vedoucí do dělohy). Čtyři až pět dní po ovulaci čípek měkne, místo charakteru nosní chrupavky má pohmatový charakter dolního rtu a současně se špičkou prstu může žena přesvědčit o tom, že se otvor vedoucí do dělohy mírně pootevírá. V období ovulace je čípek také obtížněji dosažitelný.

Všechny tyto popsané způsoby samovyšetřování mají nespornou přednost v tom, že se žena učí rozumět svému vlastnímu tělu. Australský doktor Billings s nadšením vyučuje ženy ve všech těchto metodách a jak sám přesvědčivě říká, ke každé ženě hovoří její přirození vlastní intimní řečí.

Propagace periodické sexuální abstinence s využíváním zejména hlenové metody je také velikým ústupkem katolické církve, která dříve přísně zakazovala jakékoliv intimní dotyky a jejíž přísná opatření byla dokonce i na úkor normální hygieny. Přivítejme proto skutečnost, že i kněží již vysvětlují ženám, jak správně pátrat prsty mezi stydkými pysky, vytahovat mezi prsty hlen nebo si hlubokými hmaty vyšetřovat tvrdost či měkkost děložního čípku.

Metoda v praxi

Využívání symptotermální teploty se tedy v prvních dnech po menstruaci řídí podle charakteru hlenu – soulož je dovolena pouze v „suchých“ dnech. Po ovulaci je možno řídit se podle bazálních teplot (pravidlo „tři po šesti“ – viz výše), zjišťování hlenu zde může hrát podpůrnou a kontrolní roli.

Pokud se řídíme oběma kritérii mají třetí den zvýšení bazální teploty a čtvrtý den po vrcholu hlenu stejnou výpovědní hodnotu a znamenají bezpečné období. Někdy se tomu říká metoda dvojí kontroly. Vyšetření děložního čípku, slabé ovulační špinění a ovulační bolest v podbřišku mohou hrát další podpůrnou roli.

Tato znamení však sama o sobě spolehlivou metodu neznamenají. Zejména bolest v podbřišku může výt úplně jiného původu. Ostatně, koho občas nebolí břicho?

Čtěte dále:

• Ovulační kalendář
• Jsem „v tom“? První odpověď dá těhotenský test
• Nehormonální podpora plodnosti

Kalendářová metoda

Závěrem pomocných metod při periodické sexuální abstinenci zbývá ještě se zmínit o tak zvané prosté kalendářové metodě, která byla dříve velmi doporučovaná. Sama o sobě ovšem představuje ne příliš spolehlivý způsob určování termínu ovulace.

Je tomu tak proto především, že u většiny žen nejsou ani dva po sobě následující menstruační cykly úplně stejné jak do celkové délky, tak co do načasování ovulace. Nicméně existuje určité procento žen, u nichž chodí menstruace i ovulace zcela pravidelně jako hodinky. U takové ženy samozřejmě i prostá kalendářní metoda funguje k naprosté spokojenosti.

Tato metoda vychází z pozorování, že ovulace nastává 12-16 dní před prvním dnem následující menstruace. Na tomto základě se podle délky předcházejícího cyklu dá usuzovat na termín ovulace v cyklu následujícím. K tomu je ovšem ještě třeba počítat s životností vajíčka a spermie. Čím více předcházejících cyklů je bráno v úvahu, tím je metoda spolehlivější. Zkušení autoři doporučují, aby bylo bráno v úvahu nejméně šest předcházejících a po sobě následujících menstruačních cyklů. Výpočet je pak velice jednoduchý:

• Počet dnů nejkratšího cyklu minus 20 = první plodný den.
• Počet dnů nejdelšího cyklu minus 10 = poslední plodný den.

Například délky posledních šesti menstruačních cyklů byly 28, 26, 28, 29, 27 a 29 dní. Pak platí:

• 26 – 20 = 6
• 29 – 10 = 19

Počítáno od prvního dne menstruace se žena musí zdržet pohlavního styku od 6. do 19. dne, tedy plných 14 dní. Někteří autoři připouštějí místo čísel 20 a 10 odečíst čísla 18 a 11, tedy:

• 26 – 18 = 8
• 29 – 11 = 18

Žena může souložit ještě o dva dny déle před ovulací a začít o jeden den dříve po ovulaci. Doba doporučené sexuální abstinence se tedy zkrátí o tři dny, místo 14 dní trvá jen 11 dní, ale je to už na úplné hranici bezpečnosti metody.