Každá Anna je tuplovaná
VÁŠ PŘÍBĚH Anna. Pro naši dnes pěti měsíční holčičku jsme zvolili toto krásné české jméno, ale samozřejmě asi jako u spousty nastávajících rodičů, předcházelo tomu téměř každodenní listování kalendářem a čtení knížek s významy jednotlivých jmen.
Zdroj: archiv redakce
Nesmím zapomenout ani na rady všech příbuzných, jak by se to očekávané miminko mělo jmenovat.
Od začátku mého těhotenství jsme měli rozmyšleno jméno chlapecké, a to Tomáš. Já byla ale stejně tak od začátku přesvědčena, že čekám holčičku a rozhodně to nebyl šestý smysl, který některé maminky jistě mají, u mě to bylo spíš toužebné přání.
Už v 16. týdnu těhotenství mě paní doktorka ujistila, že to, co vidí na ultrazvuku, už rozhodně kluk nebude. Na jméně pro holčičku jsme se ale nemohli dohodnout, návrhů bylo za těch šest měsíců spousta, od té doby už jsme byli rozhodnuti, ale do té doby to měla být Pavla, Martina, Michaela, atd.
Vědecký tatínek
Nejlepší ze všech návrhů měl ovšem nastávající tatínek! Šel na to totiž „vědecky“. Nesmím ale zapomenout napsat, že patří do skupiny mužů, kteří si nepamatují ani datum vlastních narozenin či svátku natož kohokoliv z příbuzných. Datum porodu mělo být 10. 1. 2009, a aby holčička neměla Vánoce, narozeniny a hned i svátek, tak by bylo nejlepší tak za půl roku. Nelenil, nalistoval v kalendáři červenec, já jsem se tou dobou už dobře bavila a nechala ho, ať hledá.
Trefa do tchýně
No a 10. července má svátek – Libuše, tedy moje mamka. Tomu se říká trefa do černého – tchýně! I přesto že si oba zmínění jinak dobře rozumí, tak jsme tuto variantu raději zavrhli hned.
Nanynka se nakonec narodila až 14. 1. a přestože všichni věděli, že na svět přijde holčička, tak její jméno znali až zároveň s mírou, váhou a časem narození.
Jana
