Kateřina ve 22. týdnu těhotenství: Růžový týden

Foto z ateliéru rodinné fotografie Fotopromě.cz

Pravda je, že ¾ informací o stravování v těhotenství jsem už věděla i si je brala k srdci, což je samozřejmě dobře – jsme dnes lépe informované o tom, co je prospěšné a co není. Můj podezřelý váhový přírůstek je skutečně jen zadržená voda a jinak jsem zjistila, že moje stravování je opravdu v pořádku. Protože je můj případ celkem jednoduchý, probrali jsme i Tomáška. Je to kluk hubená, v deseti měsících sedm kilo, „samý sval a šlacha“, jak by řekla princezna Dišperanda. Takže jsem se ho na rady pediatričky snažila sytit, čím jen šlo. To moje dítě vydá tolik energie, že ji potřebuje sázet do těla každou chvíli.

Uvědomělá matka se stala ještě uvědomělejší a nebude nikdy kupovat dětem jednu přeslazenou piškotovou pochoutku a mastné, přetučněné a přeslazené šlehané tvarohové dobroty.

Uvědomělá matka je mnohdy taky unavená matka, aby ne, léto, břicho, jedno dítě venku a běžný chod domácnosti s mými aktivitami je na jednu těhotnou až až. Takže moje potřeba sladkých snídaní je v pořádku, tělo si říká o makové buchty a bílý jogurt – prý dobrá bílkovinná volba. To, co je zakázáno jíst v těhotenství, nemusím opakovat, to všechny víme, a hlavní je, že nehřeším a jím vlastně dobře. Terapeut mi zodpověděl pár dotazů, dal několik rad a hlavně to byla pro mě příjemná duševní hygiena den poté, co se mi jeden zrovna nevyvedl.

Tomášek vstal, jak se říká, zadkem nahoru – od rána kňoural, pořád se mu něco nelíbilo, nic ho nebavilo, venku bylo doslova hnusně, já sama doma, manžel daleko, únava veliká, nálada pod psa, a když Tomášek večer usnul, chtěla jsem se dát do šití. Potřebovala jsem vyměnit jehlu ve stroji, nemohla jsem ale jehly vůbec najít (určitě taky schováváte před dětmi nebezpečné předměty na bezpečná místa, ale našla jsem zjevně tak bezpečné, že jsem jej nenašla ani sama). Tak mě to vzalo, že jsem neměla daleko k pláči.

A ještě ke všemu jsem sebrala prádlo ze šňůr a složila ho do koše na žehlení, který jsem měla poprvé od porodu úplně prázdný! Byla jsem na sebe pyšná, ale došlo mi, že když do toho koše dám teď další prádlo, tak bude po dobrém pocitu. Jenže jsem neměla sílu na žehlení, takže naše svršky přistály na dně koše a já je zcela vážně zkropila slzou. Stalo se vám to taky? Hormony, stýskání po muži a únava mě ten den položily. Chlapovi asi moc dobře nevysvětlíte, že vás rozpláče prádlo, takže jsem se neměla komu svěřit a nikomu jinému bych kvůli tomu tak pozdě večer nevolala, natož do Chorvatska. Měla jsem svůj první krizový těhotenský den a usnula jsem velice rozrušená. Nový týden tedy začal hezky – odpočinkem u nutričního terapeuta a já počítala snad hodiny do středy, kdy mě čekal ultrazvuk.

Hned první věta lékařky: „Á, miminko je k nám zadečkem.“ „Tak to bych už mohla vědět, co to bude?“ zeptala jsem se. „A já už to vím…,“ řekla mi to sice ihned, ale mně to v tu chvíli přišlo jako věčnost. Je to holčička!!! Chtělo se mi plakat hned na kontrole, ale nakonec jsem si emoce donesla až domů, kde jsem zapomněla mobil v nabíječce. Hned jsem volala Lukášovi, ten ani nemohl mluvit, holčičku si opravdu moc přál, tak moc, že neměl slov, jen se zajíkal, neustále opakoval to samé… ihned jsem mu poslala naskenované obrázky z ultrazvuku s buchtou, jak pohlaví nazvala lékařka. A Lukáš se opil místní pálenkou ten den a naší holčičku všichni přítomní již oslavovali jejím budoucím jménem – asi ho ale neprozradíme, aby bylo alespoň nějaké překvapení.

A v překvapeních, těch příjemných, se pokračovalo dál. Tatínek se nám vrátil o den dřív, akorát v noci. Tomášek zrovna vstával na pití, tak se rozespalý přivítal s tatínkem, ale došlo mu všechno až ráno. Seděl mezi námi v posteli a jako by sledoval tenisový zápas – pořád se díval na mě, na Lukáše a zase zpátky a nahlas se smál. Doják jak z filmu to byl! A ještě větším byl fakt, že jsme mohli jít všichni 4 na screaning, který by manžel nestihl, kdyby se vrátil podle původního plánu.

Naše holčička je podle MUDr. Kašíkové úplně vzorná, vše je, jak má být. V CMC nezklamali, tak podrobný screaning mi určitě v porodnici nikdy nedělali. Hlavně byla doktorka milá, lidská, příjemná a profesionální. Vystřihla nám několik fotek a hlavně – nedivila se ani rychlému otěhotnění, ani velkému břichu, ničemu a ještě se ptala, když mi těhotenství tak svědčí, zda budeme chtít třetí.

Jdu nakupovat růžové příze, ať na dovolené malé něco vyrobím.

Za naši skoro čtyřčlennou „ideální“ oboupohlavní rodinku se těším za týden
Kateřina

Kateřina právě prožívá 22. týden těhotenství. Vy také? Chcete vědět, co se v tomto týdnu děje s vaším tělem?