Káťa 5. týden po porodu – Uspávání dvou dětí

Hlásíme se opět po týdnu. Opět týden utekl jako voda. A jak se nám vede? Blížíme se ke konci šestinedělí. Já už odpočítávám dny a injekce a už se nemůžu dočkat, až ráno vstanu a nebudu si muset píchat. Už snad na břiše nemám místo, kam jsem ještě nepíchala, a o těch modřinách se radši ani zmiňovat nebudu.

Zdroj: Fotoprome.cz

A co náš malinkatý uzlíček? Začíná nám vystrkovat nepatrné růžky. 🙂 Nejraději by se stále nosila a nosila. Takže, doma chodíme v šátku. Jakmile jí, ale položím do postýlky, do 5 minut je zaručeně vzhůru. Dopoledne tedy tráví hodně v šátku, a tak spolu poklízíme.

V kočárku se jí taky líbí, tam spí celou dobu, co jsme venku, už zvládáme chodit do školky pro starší dceru. Ještě to počasí by nám mohlo více přát na procházky. Jinak je to ale andílek. Už se více směje. Když na ni promluvíme, je to úsměv od ucha k uchu.

ČTĚTE TAKÉ:

Uspávání na střídačku

A tak jak začíná nosicí dopoledne, máme chovací i večer. Proběhne koupání, kojení a pak chvilku chování, jakmile jí dám do postýlky a odejdu vykoupat zase starší dceru. Eliška se ohlásí brekem a nastupuje v chování tatínek. Tak se střídáme celý večer, než usne tvrdě. Do toho se střídáme v ukládání starší dcery a v povídání pohádky. Takže když pak obě usnou, rodiče si oddechnou a odpadnou do říše spánku také. 🙂

Jinak musím říct, že jsou obě zlatíčka. Anežka se o sestřičku také stará. Pomáhá i mně, kdy mi něco podá, asistuje u přebalování. Povídá na ni a konejší ji. Už jsem od učitelek ve školce slyšela, že se sestřičkou chlubí a vypráví, jak doma pomáhá a jak se stará. Zatím tedy musím zaklepat, že se nějaké žárlení nekonalo, a doufám, že to tak zůstane.

Tento víkend jsme měli takový náročnější. Slavili jsme moje narozeniny. Přípravy byly veliké a oslava se nám moc povedla. Měla jsem obavy o Elišku, ale ta to zvládla na jedničku a nakonec byla ráda, že si ji všichni chovají. Tak jsem si to i já nesmírně užila.

Budu se těšit na příští týden… už náš poslední jako Těhulka LIVE!

Vaše Katka