Jsou tátové opravdu na draka?
Že jsou na draka princové, to už díky stejnojmenné české pohádce víme dávno. Jak je to ale s tatínky? Mnohé studie popisují naši moderní civilizaci jako „společnost bez otců“ a mnohé ženy se domnívají, že muži patří po narození dítěte na vedlejší kolej nebo rovnou do starého železa, protože svou historickou úlohu již splnili, a co s nimi tedy vlastně dál?
Zdroj: archiv redakce
Na draka v tom lepším smyslu
Máma a táta – to je podle mého názoru sympatické spojení, které dává smysl. Ostatně, vypadá to, že totéž si myslí i náš Marťánek, i když ještě místo „máma a táta“ roztomile žvatlá „mamina a tatita“, protože lépe to zatím neumí. Podle odborníků jsou sice muži schopni typicky mateřského chování, ale stejně tak je nenahraditelná jejich mužská role. Mužský element rozšiřuje spektrum možného chování a prožívaných emocí a zdá se, že hraje jednu z rozhodujících úloh ve vytváření sociálních vazeb se stejným i odlišným pohlavím. Chybí-li ve výchově muž, je porozumění sociálním situacím a vztahům v pozdějším věku slabší, stejně jako je slabší též emoční odezva na některé signály a podněty z okolí.
Dva neoddělitelné světy?
Ačkoli již dávno skutečně neexistují mužské a ženské práce (pánové prominou, ale je to tak), přesto stále existuje mužský a ženský svět. Oba mají své kouzlo a do obou je možné alespoň jednou nohou na chvíli nakročit a ochutnat jej. Poměrně častým problémem však je, že to žena svému manželovi nedovolí či jinak neumožní. Má totiž pocit, že ONA to zvládne nejlépe, že ON ani netuší, jak toho maličkého drobečka přebalit, chytit do náruče, vyvézt ven v kočárku… ONA nemá představu, jaké kompetence na svého partnera přenést, a ON nemá představu, jaké kompetence vlastně požadovat. A tak se prostor mužovy působnosti zmenšuje a zmenšuje, až si připadá docela zbytečný a odstrčený. A tak si najde náhradní program, který za pár let vyústí v docela obvyklý rozpad manželství…
Důležitost chlapa
„Nemaluj čerta na zeď!“ slyším křičet mimozemšťana a ten hlásek se odráží snad od všech stěn našeho bytu. Umýt nádobí nebo přebalit miminko neznamená být méně mužem, ale stejně tak platí, že „mužství je udělováno mužstvím“ (jak je psáno např. na stránkách Ligy otevřených mužů, která je mj. určena i pro táty, kteří o sobě přemýšlejí). Jinými slovy, chlap a otec je v rodině prostě potřeba, protože tátové jsou skutečně na draka – kdo jiný by měl bojovat právě s těmi draky venku, kteří chtějí sežrat rodinný klid a bezpečí? Tátové někdy křičí, nedělají to, co mají, a chodí domů pozdě. Ale pokud jsou své rodině dostupní (fyzicky i emočně), pokud bojují a brání před drakem své princezny i princátka a fungují také jinak, potom je třeba otcovství ocenit.
„A zůstal bys i na rodičovské dovolené?“ ptá se mě tiše žena, když vidí, jak se dojímám nad svými vlastními myšlenkami o rodině. „Cože?!“ Byl to dvojhlas, protože Marťánek z jiné planety se tváří stejně vyděšeně jako já. „Neblázni, dítě přece potřebuje především maminku… (mimozemšťan zuřivě přikyvuje)… Kam jsem si dal ty klíče od práce, zapomněl jsem ještě něco dodělat… (mimozemšťan s úlevou vydechuje)… “Práce má tu výhodu, že jí nikdo neříká dovolená, při obědě v jídelně po mně nikdo neskáče a nelije mi polívku na hlavu, na záchod se také můžu zavřít sám. Je skvělé být tátou, nemyslíte?
