Jaký má vaše dítě temperament?

Sangvinické dítě

Je veselé, živé a nestálé. Špatně se soustředí, je povrchní. Svou sílu, vyrovnanost i pohyblivost čerpá ze všeho, co probíhá rytmicky. Ze srdečního pulsu, z krevního oběhu, z nádechu a výdechu. Takovou pravidelnost vyžaduje způsob života a hra těchto dětí. Bývají velmi pohyblivé a šikovné. Jsou přelétaví jako motýlci, rychle mění nápady a s nimi i hry, protože je snadno ovlivní něco nového.

Sangvinické děti bývají oblíbené, ale říká se o nich, že „zlobí“. Dítě se sangvinickým temperamentem je ve své podstatě harmonické, ale ke svému životu nutně potřebuje rytmus, který mu pomáhá udržovat vnitřní harmonii. Poskytneme-li dítěti „rytmické vedení“, naše výchova se bude dařit lépe. Nespěchejme, dejme mu dostatek času a prostoru na odreagování (těkání), byť jen v myšlenkách a jeho fantazii. Nejvíce takových příležitostí máme například při hře či při společných činnostech v domácnosti.

Melancholické dítě

Má sklony být smutné, plačtivé, brzy se unaví, bývá hodně zadumané, bolí je často hlava a mívá zažívací potíže. Melancholické dítě je náročné na duševní a duchovní potravu. Rádo poslouchá a prožívá příběhy jiných lidí, ve kterých je obsažena určitá tragika a osudovost hrdinů. Těmito prožitky se odpoutává od vlastního vnímání tragičnosti. Dopřejme mu tedy dostatek takových příběhů a pohádek. Tyto děti mívají rády hudbu a zvláště pak sentimentální melodie. Mnohem účinnější než dítě rozveselit je umožnit mu právě takové hluboké prožitky. Jsou rády hýčkány, intenzivně prožívají pozornost okolí. Potřebují mnoho porozumění a lásky!

Melancholické děti špatně snášejí studenou vodu a velmi milují teplo, a proto bychom je neměli sprchovat studenou vodou. Preferují sladká jídla a ke svému životu je potřebují, ale měli bychom dbát na vyvážený a spíše lehký jídelníček. Naše výchovné působení by mělo směřovat k odlehčení jejich „údělu“. Velmi pomáhá pohyb, nejlépe ve spojení s rytmickou hudbou.

Cholerické děti

Jsou velmi prudké a vznětlivé, z očí jim „šlehají blesky“. Bývají kruté, jen aby prosadily svoji vůli, a teprve pak lépe spolupracují a jsou mírné. Malý cholerik má rád dramatické příběhy a hluboce je prožívá. Potřebu dobrodružství naplňuje odvážnými kousky, ačkoli ví, že se to nesmí. Nepotřebuje většinou dlouho spát a v jídle není vybíravý. Předností cholerického temperamentu je rozhodnost, akceschopnost, dynamika a silná vůle. Nebezpečí je však v rychlém rozhodování, které nemusí být vždy dobře promyšlené.

Při výchově cholerického dítěte potřebujeme obrovskou dávku trpělivosti a sebeovládání. Je třeba mu ukázat, že jsme i v době jeho nejzuřivějšího projevu naprosto klidní a mírní. Dítě potřebuje od dospělého klidné a inteligentní vedení, protože jemu samotnému se nedaří udržet svoje projevy na uzdě.

Cholerické dítě musíme zaměstnat, aby mohlo uplatnit svoji obrovskou sílu a vůli. Nechme ho fyzicky vyžít a využívejme to, co se právě hodí. Takové dítě potřebuje prostor, kde se může vyběhat, válet po zemi, tedy maximálně se vyřádit. Je dobré, když zjistí, že na něco nestačí a přizná si, že by se k něčemu neodvážilo nebo by něco nedokázalo. Ale dítě na to musí přijít samo! Lásku ke svému okolí často vyjadřuje fyzickými projevy, jako je bouchnutí či plácnutí. Pozor na ironii a výsměch! Cholerické dítě (a ostatně každé dítě) je na ně velmi citlivé. Když mu poskytneme dostatek láskyplného vedení a opory, odmění se nám oddaností a láskou.

Flegmatické dítě

Je klidné až pomalé, málo vzrušivé, pasivní. Na okolí působí až ospale a unaveně, jako by bylo duchem nepřítomno. Malý flegmatik se řídí pravidelným a neměnným rytmem. Ví, kdy je čas k jídlu nebo ke spánku, je pedantické ve vyžadování a dodržování řádu a pořádku. Proto také bývá velmi spolehlivé. Takto se projevuje ve všech činnostech, při učení i při hře, donekonečna je opakuje. Není schopno rychlého uvažování a bystrých logických reakcí, chápe a učí se pomalu, a proto také často mívá s učením problémy.

Jednoznačným kladem je pro flegmatika výborná paměť a proto si dobře osvojí všechno, co se dá naučit opakováním a procvičováním. Kamarády většinou nemá, protože je pro ně nudné. Ačkoli žije v láskyplné a milující rodině, nebývá schopno se citově projevovat. Svoje nedostatky si kompenzuje jídlem. Flegmatické dítě mívá rádo sladká a těžká mastná jídla, ale také jakékoli jídlo obecně. Miluje teplo, spí rádo, dlouho a tvrdě.

Cílem výchovy by mělo být překonávání negativních projevů flegmatického temperamentu (např. lhostejnost, ospalost, rigidita či přejídání) a probouzení těch nejlepších vlastností (např. spolehlivost, vytrvalost, pravdomluvnost, věrnost či pořádkumilovnost). Vytvoříme-li si s ním silné citové vazby, zjistíme, že láska flegmatika je trvalá a věrná.

Osobnost každého člověka bývá složitější, než je pouhé rozškatulkování do čtyř typů. Ani dítě nemůžeme zařadit k jednomu ze čtyř temperamentů. Sangvinismus je typicky dětský temperament a tak se proplétá všemi ostatními temperamenty (temperament sangvinicko-flegmatický, sangvinicko-cholerický, apod.).