Jak zvýšit imunitu a  ochránit děti před průjmy nebo alergií?

Probiotika jsou definována jako součásti potravin nebo doplňky stravy, které obsahují životaschopné mikroorganismy které způsobují změny v mikroflóře hostitele. Běžně se užívaná tato definice podle WHO „jedná se o živé mikroorganizmy, které jsou-li aplikována v dostatečném množství, mají příznivý účinek zdraví“. Prebiotika jsou potraviny nebo doplňky stravy, obsahující nestravitelné složky, které selektivně stimulují růst a činnosti probiotických bakterií.

Probiotika a prebiotika se přirozeně vyskytují v některých potravinách. Velký význam pro novorozeneckou imunitu má přítomnost probiotik v mateřském mléku. Mateřského mléko tak může být považováno za funkční potravinu, obsahuje oligosacharidy (prebiotika) a také přirozeně se vyskytující probiotické bakterie. Probiotika a prebiotika jsou také přidávána do funkčních potravin. Například výrobci jogurtů přidávají do některých výrobků probiotika. Doplňky stravy mají oproti funkčním potravinám výhodu, že se jedná o produkty, které jsou koncipovány na základě lékařských studií.

Akutní infekční průjmy. Probiotika snižují počet průjmových stolic a dobu trvání průjmu přibližně1 den.

Prevence průjmů spojených s antibiotiky. Podávání probiotik může ovlivnit výskyt průjmů spojených s ATB. Léčba s probiotiky v porovnání s placebem snižuje riziko vzniku

s antibiotiky souvisejících průjmů z 28,5% na 11,9% (relativní riziko 0,44). Nejčastěji byly používány Lactobacilus Rhamnosus, Bifidobakterium lactis, Streptokokus thermophilus a Streptokokus boulardii.

Atopický ekzém. Bylo prokázáno, že děti, které mají alergie, hlavně atopický ekzém, mají jiné složení střevní mikroflóry. Mají více Clostridií a méně Bifidobakterií. Toto zjištění vedlo ke koncepci podávání probiotik zvláště u dětí, které nejsou kojené. Byla zkoušena řada probiotických kmenů. Jsou to například Laktobacilus rhamnosus, Bifidobakterium lactis. Studie nebyly jednotné ve svých nálezech, ale ve většině studií byl prokázán pozitivní vliv podávání probiotika. Je doporučováno podávat probiotika již před porodem v posledním měsíci těhotenství. Zdravá dobře osídlená matka je dobrým zdrojem probiotika pro své dítě. Dítě je osídlováno již během porodu v porodních cestách, později je zdrojem probiotik pokožka matky. Studie, ve kterých byla probiotika používána pro léčbu atopického ekzému, zjistily, že podávání probiotika snížila závažnost onemocnění.

Probiotika a slizniční imunitní system – klíč k rozvoji obranyschopnosti dítěte

Podobně jako plod, má dítě v době narození sterilní trávicí trakt, ale dochází u něj rychle k bakteriální kolonizaci. Na proces osídlení novorozence má vliv zda se dítě narodí v termínu, způsob porodu a strava. Novorozenci, kteří se narodili císařským řezem, nebo děti, které se narodily předčasně a / nebo byly vystaveny perinatálně nebo postnatálně antibiotikům mají zpoždění ve střevní kolonizaci commensálními (s námi žijícími, prospěšnými) probiotickými bakteriemi. Později je rozdíl v tom zda je dítě kojeno nebo má kojeneckou výživu. Kojené děti mají lepší složení bakterií ve střevě, je to prevencí infekcí a slouží také k dozrávání imunity. Definitivní osídlení střeva dítěte je přibližně v jednom roce.

S ohledem na tyto důležité vlivy střevní mikroflóry, kolonizace a jejímu vztahu k imunitním funkcím, je časné střevní mikrobiální prostředí považováno za klíčový faktor, který slouží k celkovému zdraví. Probiotické bakterie mají u malých dětí schopnost pozitivně ovlivnit vývoj slizničního imunitního systému. Expozice patogenům tedy „nepřátelským“ mikroorganismům, může vést k poruše imunity.

U starších dětí, kde je již ustanoveno složení bakteriální flóry a je nastavena správná regulace imunity, může dojít při oslabení, například infekci, antibiotické nebo jiné léčbě, k poruše bakteriální rovnováhy a následně k oslabení imunity. Podávání probiotických bakterií pomáhá v navození rovnováhy a ke zlepšení zdravotního stavu.