Jak zvládnout alergický šok

První projevy anafylaktického šoku

• Slabost, mrazení a někdy i studený pot, ale také nevolnost, případně zvracení nebo průjmy.
• Objeví se rozsáhlé svědivé zarudnutí nebo vyrážka.
• Rozvíjí se dušnost, kterou způsobí otok hrdla, popřípadě stáhnutí průdušek.
• Výrazné otoky hrdla mohou ztěžovat už tak zhoršené dýchání, případně dech úplně zablokovat. Jak u otoků, tak při zvracení musíme hlídat, aby se postižený neudusil.
• Velice časté bývá bušení srdce a prudký pokles krevního tlaku. Šok může v krajním případě vyvrcholit ztrátou vědomí, zástavou dechu a srdečním selháním.
• Postižený v akutním stavu trpí také psychickými potížemi, zejména úzkostí.

Správná reakce alergika v krizové situaci

Alergici jsou na tyto situace vybaveni. Naše hrdinka také zachovala chladnou hlavu, rychle vešla do domu a píchla si do stehna injekci s adrenalinem pomocí autoinjektoru. Dostal se jí tak do krve rychleji, než kdyby si injekci aplikovala jen pod kůži. Vzala si také své protialergické léky, které měla připravené v lékárničce.

Věděla, že anafylaktický šok se rozvíjí rychle a nemohla by ztrácet čas hledáním správných léků. Z mobilu zavolala záchranku a nadiktovala dispečerce adresu a zdůraznila, že se jedná o anafylaxi. Pak si lehla na pohovku na bok tak, aby jí během případné ztráty vědomí nezapadl do krku jazyk. Záchranáři přijeli během šesti minut a odvezli ženu do nemocnice.

Alergie dokáže i zabíjet

Zdaleka ne všechny případy alergického šoku dopadnou tak dobře.

Lisa Anna Busatová z italského Trevisa navštívila při sčítání obyvatel usedlost jednoho z farmářů. Dostala se u něj do kontaktu s kapénkami mléka připravovaného pro výrobu sýra. Protože trpěla už od dětství alergií na bílkovinu z kravského mléka, rozjel se u ní anafylaktický šok.

Dívka si okamžitě píchla injekci adrenalinu. Jenže místo toho, aby si lehla a zavolala lékaře, sedla na kolo a dojela na něm domů. Její stav se mezitím zhoršil tak, že ji rodiče museli odvézt do nemocnice. Srdce Anny přestalo cestou pracovat. Lékařům se sice podařilo obnovit jeho činnost, dívku však nezachránili. Po dvou týdnech strávených v kómatu zemřela.

Dramaticky dopadl i polibek, který dostala patnáctiletá dívka z Quebeku od svého přítele. Ten si ukousl zákusek s arašídovým máslem a pak jí dal pusu. Dívka však trpěla alergií na arašídy. Kontakt s alergenem u ní vyvolal anafylaktický šok. Záchranka ji okamžitě odvezla do nemocnice. I ona zemřela. Jestli kvůli alergické reakci, nebo dalším potížím, o tom se později vedly spory.

Opatrnosti není nazbyt

Zdaleka ne každý případ anafylaktického šoku má takhle vypjatý průběh, navíc s tragickým koncem.

Se svou ženou anafylaktický šok prožil i náš kolega Jan. Jeho manželku píchla vosa do břicha. Na postiženém místě se udělalo rudé a zhruba deset centimetrů velké kolo. Cítila se zle a hůř se jí dýchalo. Vzala si proto svůj protialergický prášek a lehla si na bok do postele. Během hodinky se její stav zlepšil. Zarudlé, lehce opuchlé místo kolem vosího bodnutí se však ztrácelo zhruba 14 dnů. Celou tu dobu prý nepříjemně svědilo.

Nejrizikovější je v takových případech bodnutí v ústech nebo jejich okolí, případně v oblasti krku. Tam hrozí velké otoky a u citlivých lidí i riziko udušení.

Proč právě adrenalin?

Kritický stav vyžaduje okamžitou léčbu. „Doporučujeme pacientům použít autoinjektor s adrenalinem,“ říká MUDr. Irena Krčmová, CSc., primářka z Ústavu klinické imunologie a alergologie ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

„Adrenalin zvyšuje výkonnost srdečního svalu a zužuje cévy. Zvedá tedy postiženému nebezpečně nízký krevní tlak. Současně rozšiřuje průdušky. Měl by být součástí balíčku první pomoci proti šoku. Spolu s dvěma tabletami léku na alergii (antihistaminiky), dvěma tabletami kortikoidů a sprejem rozšiřujícím zúžené průdušky.“

Adrenalin je jinak hormon, který se ve vypjatých okamžicích přirozeně vytváří v kůře nadledvin.

Čím rychleji se příznaky šoku objeví, tím těžší lze očekávat jeho průběh. Vyšší riziko anafylaxie hrozí těžším astmatikům. Někdy k ní ale dojde i u jinak zdravého člověka. Rodičům alergického dítěte by měl lékař vysvětlit, co mají dělat.

„Užitečné je zavolat v kritických chvílích na linku 155 a říct, že nás postihla anafylaxe,“ zdůrazňuje primářka Krčmová. „Pomoc musí být rychlá.“

Rizikové jsou i léky

Alergický šok se nejčastěji objeví po bodnutí hmyzem. Obvykle to bývá včela, vosa a čmelák, případně sršeň. Rizikové je třeba také žahnutí medúzou. Dalším spouštěčem bývají některé léky, například penicilín nebo acylpyrin.

Šok dokáže vyvolat rovněž alergická reakce na kravské mléko, vejce, ořechy, mák, rybí nebo krabí maso, krevety, tropické ovoce, celer anebo sýry. U citlivých lidí rozjede reakci jen minimum kritické potraviny, třeba stopa arašídů v oplatkách nebo ve zmrzlině.

Čtěte dále

• Zatočte s alergií!
• Alergická rýma a těhotenství. Jak se to rýmuje?
• Potravinové alergie: Detektivem nejen na talíři

Injekci stále s sebou

Každý alergik by se měl domluvit se svým lékařem, jak velké je u něj riziko alergického šoku a jakou dávku adrenalinu má nosit v autoinjektoru s sebou. V USA to podle výzkumu dělá jen 16 % lidí, kteří šok prodělali. U nás nemáme taková čísla k dispozici, ale můžeme předpokládat podobně znepokojivý údaj.

Na intenzitu reakce mívá vliv

• Citlivost postiženého,
• dostatečná tedy kontinuální léčba nemoci léky, včetně nejmodernějších antihistaminik 3. generace,
• další zátěže, například pylové.

Nezbytné je zjistit, co u něj šokovou reakci vyvolává a těmto alergenům se pokud možno vyhýbat. Tam, kde je to možné, lze podstoupit preventivní léčbu, například alergenovou imunoterapii proti včelímu či vosímu jedu.