Jak určíme výši výživného?

Pravidlo pro určování výše výživného je v našem právním řádu zakotveno v ustanovení v § 85 odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, kde se uvádí, že rodiče mají přispívat na výživu dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů, tak aby byly dětem uspokojeny jejich odůvodněné potřeby. Tolik zákon.

Komise ustanovená ministerstvem spravedlnosti ČR připravila tabulku stanovující vzhledem k věku dítěte výši výživného poměrnou částí z platu povinného rodiče. Tato tabulka však není pro soudy závazná, jedná se pouze o doporučující výši výživného, která může být s ohledem k individuálním okolnostem toho kterého případu měněna a to oběma směry (tedy může být přiznáno výživné vyšší i nižší, než je v procentech uvedeno v této tabulce.)

Jedná se tedy spíše o jakési vodítko pro rodiče (zletilé děti) žádající výživné. Je zde předpoklad, že i soudy budou v základu z této tabulky vycházet:

věk dítěte ( v letech) 

• 0 – 5
• 6 – 9
• 10 – 14
• 15 – 17
• 18 a více

díl z platu povinného rodiče (%)

• 11 – 15
• 13 – 17
• 15 – 19
• 16 – 22
• 19 – 25

I nadále však bude soud při stanovování výživného posuzovat zákonná kriteria a to na straně povinného rodiče jeho možnosti a schopnosti a majetkové poměry. 

Majetek rodiče

Zohledňován tedy má být (dle již ustálené rozhodovací praxe soudů), věk, zdravotní stav, vzdělání, manuální zručnost, flexibilita, pracovní zkušenosti, adaptabilita rodiče, situace na trhu práce, zaměstnanost v daném regionu.

Při posuzování majetkového poměru je třeba zkoumat majetek rodiče celkově, tedy soud nezajímají pouze movité a nemovité věci ve vlastnictví rodiče, ale i výnosy z nich, spoření, akcie, v případě podnikatelů se soudy zabývají i peněžními deníky, účetnímu závěrkami apod.

Vypočítaví rodiče

Zákonodárce myslel i na vypočítavé rodiče, kteří po celou dobu trvání spokojeného soužití dosahovali závratných příjmů a ve chvíli, kdy mají hradit výživné, dosahují jejich příjmy sotva životního minima. Zde se soudy musí zabývat i otázkou toho, zda zaměstnání a tedy pokles příjmu nastal ze závažných důvodů (např. z důvodu zdravotního stavu rodiče, zrušení zaměstnavatele, z důvodu změny bydliště), soudy proto úzce spolupracují s úřady práce a Ministerstvem práce a sociálních věcí, kdy zkoumají, zda v místě bydliště povinného rodiče je pro něho vhodné zaměstnání, zkoumají i průměrnou výši příjmů v profesi rodiče a to nejenom v profesi ve které nyní pracuje, ale i v profesi, ve které je vzdělán atd.

Potřeby dítěte

Dalším neméně závažným hlediskem pro stanovení výše výživného jsou odůvodněné potřeby dítěte. Je třeba zdůraznit, že výživné není určené pouze na výživu dítěte (jídlo, bydlení, léky), ale mají být z něho uspokojovány i další hmotné potřeby dítěte, např. kulturní, sportovní vyžití apod. Rozhodující jsou nejenom potřeba běžné – pravidelně se opakující – ale i potřeby, které se vyskytnou jen občas, např. lyžařský výcvik, školní výlet, tábor.

Budete-li proto žádat výživné na své dítě, lze vycházet z údajů stanovených v tabulce a požadovat výživné procentem z příjmu povinného rodiče. Vždy však nezapomeňte podrobně popsat potřeby dítěte ( škola, oblečení, zdravotní stav, kroužky, mimoškolní aktivity) a schopnosti a majetkové poměry povinného rodiče (nemovitosti, auta, podnikání, příjmy,..) 

Důležité je také popsat životní úroveň obou rodin, tj. uvést kam jezdí na dovolenou, kde nakupují, zda chodí na kulturní akce, jak často, zda chodí do restaurací, zda sportují atd.) Čím podrobnější vaše vylíčení bude (je však nutné vyvarovat se při líčení poměru rodin všech emocí a uvádět pouze fakta), tím více bude mít soud vodítek proto, aby výživné stanovil v té správné výši.