Jak si hrát s batoletem

Pro dítě, které ještě nesfouklo tři svíčky na dortu, je však těžké si cíleně a po delší dobu hrát samo. Potřebuje ke hře zkušenějšího partnera. V historii lidského druhu byli těmito partnery obvykle starší sourozenci nebo starší kamarádi. V době, kdy už lidé nežijí ve větších společenstvích a děti nevyrůstají ve věkově různorodých skupinách, se této role často musí zhostit rodič, který však už věku batolecích her odrostl.

Dospělák (a to se týká i těch hravějších exemplářů) většinou nedisponuje takovou měrou času, chuti a trpělivosti, aby ho celé odpoledne bavilo jezdit autíčky po koberci, převlékat barbíny nebo ovazovat plyšákům nožičky tlakovými obvazy.

Kreativní rodič ve výhodě

Tipů na to, jak zabavit (a k tomu zároveň kreativně směrovat, pozitivně výchovně ovlivňovat a esteticky rozvíjet) batole, se v knihách i na internetu najdou stovky a tisíce. Jsou to však převážně návody pro rodiče, kteří jsou sami svým založením tvořiví a kteří dokážou najít potěšení ve výrobě obrázků malovaných pastou na zuby nebo stavebnice ze syrových špaget.

Ne všichni, kdo mají doma dvou nebo tříleté dítě, jsou však rodičovskou obdobou slavného seriálového hrdiny MacGyvera, který z několika šroubků a lahvičky rychleschnoucího lepidla dokázal sestrojit funkční automobil. Jistě že existuje spousta rodičů, kteří pouze za pomocí sáčku luštěnin, kusu provázku a tuby od holicího krému sestaví dítěti důmyslnou kopii Lega. Nebo rodiče, kteří během procházky v parku seberou ptačí peříčko, kamínek a klacík a pak si spolu s dítětem užijí báječné výtvarné vytržení, během něhož vznikne dílko hodné vystavení v galerii moderního umění.

Hra jako práce, práce jako hra

Ti z nás, které při pohledu na peříčko, kamínek a klacík nenapadne žádná zajímavá kompozice, v níž by šly tyto předměty poskládat, a kteří se sáčkem luštěnin dokážou udělat pouze to, že jeho obsah vloží do osolené vroucí vody, pak musí svůj nedostatek kreativity nahradit rafinovaností. Jedním z řešení, jak s dítětem kvalitně trávit čas, dopřát mu jeho potřebu hry a přitom se vyhnout práci se špejlemi, vatou a barevným papírem, je udělat dítěti hru z běžné každodenní činnosti. Zapojit je co nejvíce do toho, co děláme sami.

Jak už jsme psali, pro dítě je hra důležitou prací. Můžeme to tedy i otočit a udělat z práce hru.

Čtěte také:

• Co nás zaujalo na veletrhu For Babies a For Toys
• Hračka roku 2017: Co nesmí chybět v dětském pokojíčku?
• Kdo si hraje, nezlobí… a hodně se naučí

V kuchyni i na zahradě

Od dvou- nebo tříleťáka asi jen stěží můžeme očekávat, že nám skutečně pomůže při našich domácích povinnostech. To ale není ani cílem. Tím je, abyste mohli být spolu, abyste se zabavili a pobavili a přitom nenásilně rozvíjeli dovednosti svého dítěte. Vycházejte z toho, že vás dítě rádo napodobuje.

Už dvanácti- nebo osmnáctiměsíční dítě se může směle zapojit do drobného úklidu – můžete společně utírat prach, zametat, ustlat postel (a mezitím si z peřiny udělat domeček nebo trochu rozproudit krev polštářovou bitvou).

Starší batolata můžou asistovat i u přípravy jídla. Dvouleté dítě už dokáže třeba oloupat vajíčko uvařené natvrdo. Pečení je pak skvělou příležitostí procvičit si jemnou motoriku při hnětení těsta nebo vykrajování různých tvarů z vyváleného těsta. Dítě také může přesypávat potraviny z jedné nádoby do druhé, přelévat vodu nebo mléko do hrníčku, míchat, krájet měkkým nožem, zdobit talíř nakrájenou zeleninou…

Dětská ruka se může chopit práce třeba i při vybalování nákupu, je ovšem třeba vyloučit ze hry plato s vajíčky a nově zakoupenou soupravu křehkých sklenic na víno.

Rájem pro malého pomocníka bude také zahrada. Pokud dítěti dovolíte hrabat se v hlíně či dětskou konvičkou zalévat záhonky, bude sice mokré, špinavé a bahno bude mít až v mezizubním prostoru, ale také bude nevýslovně šťastné.

Ať už se s batoletem věnujete jakékoliv činnosti, nejdůležitější je, že spolu trávíte čas a je vám spolu dobře.