Jak se vypořádat s běžným úklidem

Hned ráno, jakmile manžel zaklapne dveře od bytu a odchází do práce, mrknu na děti. Pokud ještě spí, poloospalá procházím bytem a hned mě napadá spousta věcí, co je třeba udělat. Oblečení a různé věci jsou na místech, na něž nepatří, sluníčko upozorní na prach na nábytku, květiny potřebují zalít, je třeba prát, žehlit, napsat seznam potravin, které je třeba koupit…

Čím začít?

Nejdřív ze sebe udělám člověka. Vletím do koupelny, osvěžím se vodou, ranní „chaos look“ na hlavě si trochu (nebo spíše více) upravím a převléknu se. Co kdyby dnes někdo přišel?!

Vždy si slibuji, že až bude doma vše čisté, uklizené, naložím se do vany s pěnou, potom si sednu v klidu ke knížce nebo časopisu, naliji si skleničku vína a budu jen tak odpočívat. Dlouho se mi to nedařilo. Večer, po koupání a nakrmení dětí, jsem byla ráda, že jsem si dala sprchu a unavená šla spát.

Pak jsem na to přišla. Když se člověku do něčeho nechce, trvá mu všechno déle. Dělá pomalu věci, které se dají stihnout rychleji. Rozhodla jsem se, že zjistím, jak dlouho mi trvá úklid a jestli bude lepší vygruntovat celý byt v jeden den, anebo si práci rozdělit na více dnů.

Své dvě malé děti jsem svěřila sousedce, která je vytáhla na procházku. Vzala jsem do ruky stopky a rozhodla se, čím začnu. Vyhrála koupelna a WC. Při úklidu jsem se snažila na nic nemyslet, jen se na něj soustředit. Šlo to vážně rychleji. Připomínám, že naše rodinka má byt o velikosti 3 + 1.

Úklid podle stopek:

• 13 minut – vydrhnutí vany a umývadla, vyleštění zrcadla, utření prachu na poličce, seřazení krémů a šamponů na poličce.
• 4 minuty – umytí záchodové mísy, utření prachu a seřazení několika věcí na polici.
• Pak jsem přešla na kuchyň. Nádobí jsem naštěstí umyla už včera večer, takže zbývá jen utřít kuchyňský stůl, mikrovlnku, okapané nádobí uložit na místo, kam patří, umýt sporák, uvařit vodu na čaj, prohlédnout lednici a sepsat seznam potravin, které je třeba dokoupit To vše 15 minut.
• Obývák – utřít prach na nábytku a televizi, oprášit fotorámečky, počítačový koutek, konferenční stolek, vyklepat polštáře na sedačce, seřadit časopisy a letáčky – 13 minut.
• Ložnice – výměna ložního prádla, ustlání postele, oprášení obrazů a nočních stolků – 11 minut.
• Dětský pokoj – uklidit hračky, utřít prach, rozdělit špinavé a čisté prádlo, ustlat postele – 13 minut.
• Vyluxování tří pokojů – 9 minut.
• Vytření podlahy v předsíni a kuchyni – 8 minut.
• Zbývá zalít kytky a vynést odpadky – 5 minut.

Celkem mi v ten den úklid trval 91 minut. Hodinu a půl.

A jak jsem se po něm cítila? Jako uštvaný pes. Vzpomněla jsem si totiž, že vše zdaleka neskončilo. Už zbývá „jen“ vyžehlit vyprané prádlo a znovu zapnout pračku s další várkou oblečení. Jak se tak zdá, úklid nekončí nikdy.

Bude asi přece jen lepší očistit sporák hned po každém vaření, věci vracet na místo, odkud je vezmeme, měnit ložní prádlo jednou za dva týdny, pověřit manžela nákupem potravin i vynesením odpadků (má to přece při cestě, když jde ráno do práce)… Udržovat pořádek je vážně méně náročné, než se mu věnovat hodinu až dvě naráz.

Možná jsem i tak trochu musela slevit ze svých nároků na požadavek mít vše dokonale čisté. Při dvou, ne-li více dětech si člověk musí rozmyslet, co je pro něj důležitější. A jak by jistě odpověděl každý, na prvním místě je spokojené dítě a vůbec pohoda.

Jak se říká: nepořádek v bytě = šťastné dítě.

Jak se zdá, úklid je jediným zaměstnáním, které musíme provozovat celý svůj život. Ale záleží na každé z nás, jak s ním naložíme.