Jak na příkrmy

Imunitní systém batolat se postupně vyvíjí. Jedná se o odpověď organismu na vnější faktory, čímž se jejich obranyschopnost neustále posiluje. Jídlo, které dítěti podáváme, podporuje přirozenou obranyschopnost a pomáhá tak efektivně čelit mnohým nemocem.  Jako rodiče můžete podpořit imunitní systém i kvalitní a vyváženou stravou. Máme širokou škálu možností vybírat z mnoha potravin právě ty, které jsou nutričně bohaté a jsou dobrými zdroji nejen vitaminů a minerálů, ale i prebiotik, probiotik či esenciálních mastných kyselin.

Mezi ty nejvýznamnější prvky patří železo, které dítě pro svůj vývoj potřebuje mnohonásobně více než dospělý člověk. Najdeme jej například v mase, masových vývarech, řepě, luštěninách, obilovinách, obohacených mlékách apod. Dalším významným prvkem je bezesporu zinek, který hraje důležitou roli v imunitních reakcích a hojení ran. Mezi vhodné zdroje pro děti patří např., obiloviny, luštěniny, kvalitní maso. Neméně významným prvkem je i vitamin D3, vitamin C i A. Všechny tyto nutrienty se budou vzájemně podporovat, budou-li v přirozené formě a vyváženě zakomponovány do zdravého talíře celé rodiny.

Protože to co dítě  jí, je obrazem toho co jedí a připravují rodiče a nejbližší okolí . . A stejně tak jako chutě dospělého, tak i chutě dítěte se proměňují. Nezapomínejme ale, že strava do jednoho roku dítěte nesmí obsahovat přidané soli, cukry ani koření.

Kdy začít přikrmovat a co je vhodné?

Během kojení, můžeme začít s přikrmování ideálně kolem 6. měsíce. Pokud je dítě na náhradním mléku, začíná se s příkrmy již o něco dříve. Začněte s mrkví, dýní, cuketou, batáty – jsou to sladké zeleniny, které dětem chutnají, protože i mateřské mléko je přirozeně nasládlé. Postupně přidávejte kulatozrnnou, mléčnou rýži či rýži natural, jáhly, quinou atd. Jakmile si dítě zvykne na chuť jednotlivé potraviny, zařazujte další. Postupně přidáváme i brokolici, cibuli, petržel, květák, kedlubnu, řepu, hrášek, atd. Od ukončeného 9. měsíce zařazujeme i malé množství luštěniny – a to červenou čočku a v další fázi cizrnu, která je pro děti také dobře stravitelná. Ovoce zařazujeme nejdříve tuzemské a A až ve chvíli, kdy již nějakou dobu podáváme zeleninu a obiloviny.

Jak zeleninu připravovat?

Ideální úprava zeleniny je v páře na napařováčku pro zachování vitamínů a minerálů, můžeme i povařit cca. 10-15 minut ve vodě a zeleninový vývar pak do pokrmu rozmixovat. Jakmile je zelenina měkká, vše propasírujeme a zakápneme kvalitním olejem, a to ideálně BIO řepkovým nebo BIO dýňovým. Hotové příkrmy mají v tomto výhodu – jsou připravovány šetrnou cestou, která nepoškozuje vitamíny a minerály obsažené v surovinách. Pokud vám čas neumožní domácí přípravu, můžete sáhnout i  po hotové skleničce. Na českém trhu je k výběru opravdu bohatá škála ovocných, zeleninových, ovesných či masových variant.

Opatrně s masem

Maso je nejpřirozenější zdroj bílkovin. Je třeba s ním ale i tak zacházet velmi opatrně. Při zařazování do jídelníčku začínáme s masem králičím, telecím a kvalitním kuřecím v bio kvalitě. Začínáme v malém množství nebo v podobě vývarů do polévek. Jestliže se jedná o kvalitní čerstvou rybu, můžeme ji do jídelníčku zařazovat už během 1. roku života, ideálně 1 x týdně.

Pitný režim

Mateřské mléko, nebo náhradní mléko, pokud je podáváno výlučně, plně pokryje zdroje tekutin. Jakmile začneme s přikrmováním, podávají se také další zdroje tekutin – později je dítě na pevné stravě a mateřské mléko už by mělo sloužit spíše jako „mléčný nápoj“. V tuto chvíli už běžně zařazujeme k pití kvalitní kojeneckou vodu, bylinkové nebo ovocné čaje.