Dny si jsou teď dost podobné, kromě těch, kdy jsem v práci. Ráno vstávám kolem osmé hodiny ráno a posnídám. Poslední dobou u mě vítězí ovesná kaše nebo banánový koktejl s rostlinným mlékem. Poté provedu běžný provozní úklid. Uvařím něco k obědu a trochu si odpočinu. Odpoledne si vyrazím na nějakou procházku, ujdu něco kolem tří kilometrů. Musím říct, že mi ten pohyb pomáhá se udržovat v kondici. Je znát každý den, kdy se na procházku nedostanu.
Fyzicky se cítím pořád skvěle. Nicméně bříško už o sobě dává vědět a z běžných denních činností se spíš stávají tak trochu malé výzvy. O spaní ani nemluvě. V noci se moc nebudím, ale trvá mi déle, než usnu. Většinou spím na boku s dekou srolovanou mezi nohama a podloženým bříškem. Ale stejně se pak probudím úplně jinak, než jsem usínala.
Teď v neděli večer, kdy jsem dotočila vlog a poslala ho do redakce, tak se mi ozvali první poslíčci. Což mi připomenulo fakt, že se porod nezadržitelně blíží.
Tento týden mám v plánu si nakoupit věci, které si zabalím s sebou do porodnice. Ani nevím, od kdy má být taška připravena. Asi je ještě brzy, ale já jsem raději připravena dříve než později.
Nezapomeňte se mrknout na vlog, kde vám představím přebalovací pult.